Gilmour93

Stačí se podívat na poster a o původu monstra je jasno. Melancholií rvané srdce (a možná i trochu toho chlastu).. Chytrý scénář zhmotněný sebejistou režií, pravidelné dávky buranství od burana Wadea a horor jen jako metaforická berlička pro civilně pojaté romantické drama, kdy probublá na povrch jeden z možných problémů při dlouhodobějším vztahu a sice rozdílná míra sebeobětování potřebám protějšku. Při závěrečném karaoke mělo být dle tvůrců použito (Everything I do) I do if for you od Bryana Adamse, ale práva by byla dražší než samotný film a tak musela být zvolena jiná varianta. I toto leccos napovídá o kouzelném charakteru Gardnerova snímku..

Pokud pomineme herečky, ve filmovém průmyslu se kosmopolitní mág elektronické hudby příliš neangažuje, takže v jeho portrétu zaujmou především momenty k tomuto tématu vztažené (neochota jít do „teritoria“ otce v Hollywoodu, návštěva u Hanse Zimmera). Divák si zároveň uvědomí ten rozsah vlivu, kterým rodák z Lyonu, sázející při svých open-air koncertech na neopakovatelnost okamžiku, působí na kolegy z branže. Subjektivně to mám ale tak, že Jarre světla na mě působí méně než žár temnoty. A proto Tangerine Dream..

Svéráz zdravotní turistiky. Dokud na klinice neestetické medicíny padají hlášky, hraje avantgardní hudba a čerstvě prodloužený penis celebrity se stává terčem bizarních nehod, má to šmrnc. Jenže pak asi došly nápady, a byť happyend krvácel v koutě s prokousnutou krkavicí, odklon od výše uvedeného to v poslední třetině nasměroval jen do škatulky za tuctovými zombie horory. Škoda, tahle boží zloba za zasahování do jeho díla měla na víc..

Jesse Owens, Berlín, 1936. Troufám si tvrdit, že v olympijské éře už nikdy nenastal tak specifický souběh okolností kdo, kde a kdy.. Slavná sportovně-politická historie podaná někdy až tak čitelně, že bez problému odhadnete další záběr či repliku. Detaily, co to mohly trochu rozcuchat (denacifikovaná madam Riefenstahl, Dasslerovy křusky, přátelství s Luzem Longem) nedostaly odpovídající péči, paralela rasové segregace v Americe a Německu byla podána stylem, jako kdyby tu byl předpoklad, že o ní divák nemá ani tušení. Sudeikis jako bodrý kouč s lidstvím pod ochrannou slupkou byl s tím svým hackmanovsko-costnerovským projevem docela dobrou volbou..

Osa na sebevědomé výpravě ke Kaspickému moři za transfúzí černé krve. Čím byla blíže, tím více se při svém strategickém selhání vyčerpávala a slábla.. Kolorovaný dokument složený prakticky jen z dobových záběrů nabídne stručnou rekapitulaci dění na východní frontě, pár zajímavých výjevů (wehrmacht na velbloudech, nádrže tažené loďmi), lehce zglorifikuje Josifa Vissarionoviče a po právu ocení ázerbájdžánský lid za projevenou statečnost v časech, kdy ropa byla tou nejcennější komoditou. No, nejcennější.. Nelze si nevzpomenout na telefonát Lorda Flashhearta, když mu došlo palivo a spadl s letadlem do vlastních zákopů: „Zdravíčko, zrušte státní pohřeb a řekněte králi, ať už nebulí! Flash není mrtvý! Prostě mi došla šťáva, a než všechny holky začnou naříkat: „Tak jakýpak má smysl žít dál,“ musím je ujistit, že mluvím o benzínu!“ Tohle jsou priority!

Krájení cibule, samohana, monitorovaný koncert Ortelu…jsou situace, kdy pravačka posedlá zlými silami může člověku zavařit.. Slapstick a gore se setkávají na poli, kde se Vříská a zkouření volové hledají auta a vy v tom černohumorném ďábelském kvapíku možná zapomenete, jaká je to vlastně blbost. A až naposledy zahraje kapela Offscalp, uvědomíte si, že: „As usual, marijuana saves an otherwise disastrous day..“

Dekolty budou viset proklatě nízko. Tulák z širých plání ozbrojený pedálovým Singerem si přichází pro pomstu.. Viditelně pod ženskou taktovkou a s necitlivým dávkováním dramatu se péřové boa komedie obtáčí kolem westernového motivu očisty zkaženého městečka. Nechybí návrat psance, nejistota místních živená pocitem viny, neškodný šerif i závěrečné zúčtování. Bláhoví. Mohli vědět, že Macbeth je prokletá hra. Klopotem se kouzlo zdař, ohni hoř a kotli vař, bahnitého hada žlázu, svařte zpečte v nehorázu..

Okrově béžový beton, šedý asfalt, zelené palmy a azurové nebe města andělů. No pan Ice-T asi nemyslel tyhle barvičky.. Akční krimi, ve kterém příliš nefunguje akce, veterán Duvall upřednostňující edukaci lehce zastiňuje vznětlivého seladona Penna a jejich osobní příběhy ustoupí pouliční válce, než se stačí vůbec rozvinout. Dolů to sráží Hopperova režie s neortodoxním přístupem ke střihu a členové gangů, kteří vypadají, že zrovna přitančili z West Side Story..

Prostředí železnice jako by naznačovalo, že jsou jen dvě možnosti. Skočit na vlak, nebo pod něj. Ve skutečnosti však nejvíc kuráže projeví ten, kdo zůstane a nepřestane se rvát.. Sociální i urbanistická periferie, ve které se někde vytratil (černý) humor, co by vdechl život i do prostoru, jenž se zdá ve svém bezútěšném stereotypu mrtvý. Smutného kamera perfektní, konstrukt na přejezdu vrcholící ohňostrojem už tolik ne. Snaha o „kultovnost“ scény či hlášky ala Knoflíkáři byla někdy až moc zjevná..

Horší kombinace než sebevědomí a nesoudnost je už jenom sebevědomí a tupost.. Klasický vzorec změny těla, popř. stavu mysli, kdy se po návratu do normálu prožitá zkušenost odrazí do charakteru postavy (většinou, že nejlepší je být sám sebou). Po stránce humoru slabé. Často se stávalo, že na cestě k pointě vtipu padlo hodně slov a ona pak ani nepřišla. Alespoň, že se Amy Schumer držela při zdi svého kanálu..