Lucretius

Nevěřil bych, že se mi bude líbit vlký sen současných teenagerů a už vůbec ne nadšenců do lezení. "In" prvky, stejně jako celková vykonstruovanost pro danou cílovku jsou přiznané a proto nejen, že neiritují, ale spoluvytváří rovinu poměrně zajímavé společenské úvahy (třeba jen redukce katastrofy na show, kdy vlastně divák dělá to samé). Jednotlivé složky filmu jsou namixovány nezvykle, ale s jasnou vizí a vytváří velmi ucelený zážitek. Snímek pracuje s interpretačními narativy náctiletých (už samotná cool hlavní dvojce, kterou společnost považuje za loosery), ale narozdíl od americké produkce není otravně agitovaný honěním bodů skrz jejich utvrzování. Tempo je svižné, humor výborně ironický, hlavní dvojce sympatická, žánrová složka zábavná a přesah taktéž. Co chtít víc, Korea rulez, těším se, až jednou i čeští scénáristi zjistí, že existuje mobil.

Formou film vyvolá větší očekávání, než naplní. Je zde pár dobrých momentů a zajímavá atmosféra, ale po většinu času se toho moc neděje. Co stojí za dvouhodinovou pozornost jsem neobjevil, na to co se asi chce říct o protagonistech by stačila polovina času. Film jsem viděl, aniž bych o něm něco věděl, při znalosti kontextu je možná dojem jiný.

Ujetá komedie stojící na charismatické postavě Tonyho Leunga, trochu osmdesátkového rebela a zároveň geniálního doktora s praxí pro chudé.  Dr. Mack sází, hraje v jazzové kapele, ordinaci má plnou prostitutek a občas mu tam vyjednávají gangy. Jestli Vás styl humoru chytne a film bude bavit poznáte po prvních pěti minutách.  Scény posouvající příběh jsou natolik melodramaticky přepálené až v podstatě nekonstruují děj a snímek tak trochu působí, že jej nemá. Vzhledem k těžišti filmu to ale nijak nevadí. Bavila mě atmosfréra zobrazované společenské skupiny, která neodráží ani tak chudší čtvrti Hong Kongu (na to jsou všichni až moc na jedné vlně) jako imho spíš prostředí studentů herectví :) Běžný divák by nejspíš kroutil hlavou, já si tuto parodickou párty užil.

Film je přesně takový, jaký člověk čeká. S lehkostí a mírnou komikou natočený schématický příběh o boji soudržných a dobrosrdečných dělníků proti prohnilým kapitalistům. Jako, ne, že bych zlehčoval nelidskou situaci v továrnách koncem devatenáctého století, jen naivní černobílé vidění podrývá vztah k realitě a činí film nepodnětným. Jeho agitovanost, jakkoliv cílená a přiznaná, je prostě pořád otravná (zejména s vědomím, kam to levice ve dvacátém století dotáhla). Řemeslně je to natočeno dobře a svižně, ale imho ne tak dobře, aby to stačilo i bez dojímání se nad ideologickou důležitostí filmu.

Přidávat hudbu ve stylu korejských řežeb do jinak banálních scén kvalitní film bohužel nedělá. Nadužití hudební složky spolu se slabším výkonem Jevgeniji Kregžde tak podkopává jinak relativně zábavný a na povedeném scénáři stojící zbytek filmu.

V první zhruba čtvrtině mě odrazovala fantasy amerikanizace středověku ("...da Vinci zkoumal jejich let!") a divadelní stylizace. Což byla naštěstí jen hra s očekáváním a postupně se z toho vyklubal starý dobrý Paul s jeho typickou podvratností. Fascinuje mě jeho schopnost vytvořit žánrový film, který je současně i parodií přičemž obě roviny jsou plnohodnotné. Ze začátku převažuje ta první a jak si ji člověk užije, posílí druhá (se všemi těmi zjevně nepravděpodobnými momenty). Ta přitom příběh neoslabuje, ale naopak, ironický odstup neutralizuje nepříjemný pocit z přistupování na obecnou jednoduchost žánrového vyprávění. Lidé, kteří se nechají nachytat (jako kdyby většina Verhoevenovy americké tvorby nefungovala podobně) a tuto subverzivní dobrodružnou jízdu chápou jako realistický středověký film vždy pobaví :)

Problém vidím hlavně v absenci jakéhokoliv kontextu. Ve filmu je těžké se vůbec časově orientovat, což se děje většinou podle šedosti hlavy hlavní hrdinky. Postavy odříkavají zanícené projevy jejichž obsahy ale není možné k ničemu ve filmu vztáhnout. Úplně chybí nějaké prokreslení doby a z toho plynoucí zaujetí postoje k legitimitě toho, co tam Rosa (v přestávkách mezi vylučováním mramoru) vášnivě prezentuje. To by nemuselo nutně vadit kdyby film dělal ještě něco jiného. Nevím moc pro koho snímek je, lidem, co jsou v tématu dobře orientovaní nic nového nepřidá, i jen pro nějaké zhmotněné už existující představy je to příliš strohé. Těm, co pak o Rose nic neví to důvod proč by se o ni měli zajímat taky nedá. Ale celkově se to zkouknout dá, krom zmíněného to špatně natočeno není.

Komediálně pojatý kriminální příběh o záměně identit se stylem humoru typickým pro nenáročné čínské komedie. Tématicky jde o poctu herecké profesi a odlehčeným ohledutím se za kariérou Andyho Laua (ten film i koprodukoval). Po půl hodině jsem nicméně zvažoval, že film vypnu (později se zlepší). Ne, že by to bylo sebepropagačně otravné, rovina odkazů je naopak milá a samotný scénář potenciál má. Škoda, že se k němu nepřistoupilo bez přepálené infantility a lidového humoru. Jedna z hlavních postav je navíc vyloženě nesympatická (nutno dodat, že Yang Xiao je interpret megahitu "Xiao Pingguo", s čímž film pravděpodobně pracuje) a druhá, zmíněného Andyho Laua, imho nevhodně uchopená a moc netěží z jeho hereckých kvalit.  Chápu, že je to celé hlavně pomrkáváním na diváka a hrou s odkazy, jenže bez této roviny, sám o sobě, film zábavný není. Dva a půl.

Imho je dobré film vidět až po lehce přehypovanách Rytířích spravedlnosti, protože k němu dotváří klíč. Jsou v podstatě o tom samém a co mi vadilo u nich je tu ve větší míře. Ne, že by to nebyl dobrý film, jen mě prostě nebaví ten Jensenův hipstersky citlivý pohled na svět (a do určité míry s ním nesouhlasím). Oba filmy jsou vlastně jeho demostrativní podporou, kdy se první zobrazí zlo, případně v Rytířích drsnost jako že tomu rozumíme, a následně se vyjeví ona citlivost jako správný přítup k věci. Ale celkově ok.

Z 3,5 zaokrouhleno na 4. The Man from Nowhere sice nepřináší nic čím by nějak výrazně překračoval podobné filmy a za týden nebudu vědět o čem to bylo, na druhou stranu ale jde o velmi zábavnou a vtahující žánrovku. Co se týče syrovosti, je film i přes relativní brutalitu někde na půl cesty, překonává západní průměr, ale je pořád cílen na většinové publikum. Líbí se mi, že je z něj cítit určité nadšení pro věc, že tvůrcům šlo o to aby to bylo dobré a zábavné a ne jen o rutinérské vyplnění hluché sezony v kinech. A ve srovnání s českou produkcí jsou to pořád nebe a dudy.