fabecc1222

Tak nějak jsem nabyl dojmu, že se všechny díly budou točit okolo natáčení pořadu "Dobré, ráno", ale už druhý díl mě vyvedl z omylu, protože na samotný pořad dojde jen na malinkatém prostoru, a řeší se hlavně filmové castingy. Taky je zřejmé, že v každém díle uvidíme nějakou hostující hvězdu, vystupující samu za sebe, jenže bohužel, scény se Sedláčkem jsou zoufale nevtipné, a bez jakéhokoliv nápadu.

Tvůrci hned od prvních okamžíků ukazují, že se toho nebojí, a znázornění Mostu bude opravdu se vším všudy, na jedné straně s tou sockovou českou povahou, a na druhé straně i s tím falešným pozlátkem různých podivných existencí. "Dycky Most"

Vzbuzovala to mě velké obavy. Austin Butler, známý z béčkového seriálu Letopisy rodu Shannara, kde byl terčem posměchu za svůj herecký výkon. Trailery vypadající spíš lacinně a bez takového toho náboje, který by měl z filmu o Elvisovi stříkat, jako pot na jeho koncertech. Pravda, něco z obav zůstalo, Butler je stále namaskovaný více na mladého Travoltu, než na Elvise, ale herecky překvapuje, a veškerá hudební vystoupení jsou jasnými vrcholy filmu. Písně a taneční pohyby jsou pochopitelně gró filmu, a ujišťuju vás, že v těchto pasážích nezůstanou ani vaše boky klidné. Elvis je jinak klasický životopis, s rozmáhlých záběrem, a štědrou stopáží, díky které dokáže pěkně vykreslit vztah mezi Elvisem a jeho blízkými spolupracovníky. Jestli je v hudebním žánru postava, která si film zasloužila, tak je Elvis určitě jednou z nich, a myslím, že takováto pocta, a náhled do jeho duše jsou více než uspokojivé.

Už v prvním díle si určitě povšimnete specifického Sedláčkova režisérského stylizování - Mluvící hlavy. Pro někoho úmorně dlouhé scény a dialogy, plné filozofických obratů a životních pravd. Kosatík však ukazuje, že i v tomto množství dialogů dokáže zkušeně manévrovat, a krom učebnicě dějepisu dostáváte i spoustu výborných dialogových výměn (Donutil - Huba a spousta pravd o mnohonárodnostních státech; Příjezd Masaryka do domoviny; Huba - Navrátil a prozření o skutečném nebezpečí zevnitř). Martin Huba tu předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, a jeho stylizace do Masaryka je výborné i díky precizní práci maskérů. Pochopitelně, nelze být nekritický, výprava není asi taková, jakou by si to zasloužilo, a to, že všichni napříč světem mluví jedním jazykem, je takové filmařské klišé.

Když je něco v rámci  zavedené série ,tak prostě musí být člově u jednotlivých změn kritický. Případy XY byli vždy proměnlivé kvality, ale tento díl je zatím zaručené nejhorší. Jestli něco měli předchozí díly společné, tak takovou určitou pohodovou atmosféru a nadhled. Tady se asi tvůrci snažili přizpůsobit moderním trendům, a vše je laděno do dosti temného a depresivního tónu, a to včetně obrazu. Díl má bohužel dost tvůrčích lapsů. Už zmíněný je mizející sníh a značně proměnlivé podnebí napříč Prahou. Dále v podstatě není vysvětlen vztah Horáce k podezřelému (vrahovi). Stejně tak to, jak Horáce našla partička mladých "inteligentů" (asi ho teda mladý napráskal, ale řečeno to nikdy neni). No a samotná parta podezřelých je parta (hereckých i charakterových) tragédů, za které by si měli tvůrci stydět. No jsem rád, že ačkoliv hlavní dvojka v závěru řekne, že je to definitivně poslední z posledních, tak ještě mají tvůrci šanci to zachránit.

Podobně jako na Primě, a i části debaty na ČT, tak debata na Nově byla naprosto nesmyslně kádrována do dvou skupin - Favorité a Outsideři, což nevydržel jeden z účastníků a z debaty odešel, což byl asi nejlepší, a nejsmysluplnější moment těchto debat. Možná se měli TV radši vážně dohodnout, a uspořádat jednu velkou Superdebatu. Debata na Nově nabídla určitě nejhoršího moderátora letošních debat (Koranteng), ale jinak nic víc. Žádné nové informace, žádná konfrontace s čímkoliv.

Stejně mě v té Yellowstone lince zatím nejvíc baví ty protiklady "zaostalého západu" a "moderního východu". Je zajímavý vidět, jak moc se toto území za těch 100 let do současnosti rozvinulo, a jak rychle jsme jako lidstvo začali šlapat. Africká linka se zřejmě definitivně uzavírá a přesunuje do Ameriky, ale musím tvůrce pochválit, za velmi autentické znázornění této oblasti a dané doby v ní. A jak pravila i jedna z postav, tak i té utajené části Afriky, kterou moc v takovýchto projetkech nevídáme.

Sedláček se vrací ke svému klasickému schématu, a opět rozestavuje několik mluvících hlav, které skrze dobře napsané dialogy propojuje do celistvého děje. Pravda, tady nějaká menší dynamika pohybu u postav je, ačkoliv se i tak omezíme většinu filmu na pár interiérů. Jako celek je Promlčeno hodně malý film, až intimně podaný, a nabízející pohled do psychologie několika různých charakterů napříč odvětvými. Střídmější stopáž k filmu taktéž dobře sedí, protože vše co má být řečeno, se přesně vejde do té hodiny a půl, a je vidět, že i do této délky se dá vecpat kvalitní děj, kdy dostanete seznámení se situací, obeznámení s minulostí, a zároveň i pozadí jednotivých postav, a nemáte tak jen ploché postavy, které by někdo beze smyslu posouval filmem. Barbora Bočková pak vedle Rodena ukazuje, že si své místo v Případech 1. oddělení zasloužila.

Jedna ruka netleská je divný film. Je tu vidět tvůrčí ruka Ondříčka, který stylově navazuje na Samotáře, v některých ohledech možná až moc (Macháček sice super, ale vykrádá sám sebe). Opět se tak potkáváme s několika bizarními figurkami, kteří se vlivem své vlastní absurdity dostanou do problémů. Vlastně než ta hlavní linka, tak zaujmout spíš ty vedlejší příběhy (Šílené děti od Trojanů, Tříska a jeho výstup v závěru filmu...). Oceňuju celkové výborné herecké obsazení, které dokáže dobře prodávat jednotlivé miniscény a mikrovtipy, ale jako celek je film takový trochu rozbouraný, a neuspořádaný, a nedokáže asi úplně prodat své hlavní myšlenky.

Není u nás moc filmů tohoto typu, což je logické, protože poptávka není taková, aby se dokázali "uživit". Když pak něco takového vznikne, tak pochopitelně vzbudí rozruch, a Arvéd by si zasloužil, aby ten rozruch kolem něj opravdu byl. Přemýslím, kdy naposledy jsem u domácího filmu viděl takovou vizuální a zvukovou nápaditost. Arvéd v tomto jasně cílí na veškerá domácí ocenění, a naprosto právem. Stejně tak Michal Kern, známý zatím z vedlejších rolí v dlouhodobých seriálech, či reklam, vytahuje herecký výkon, který u nás není moc často k vidění, což je dáno i postavou Arvéda, a tím, jak složitou osobností byl. Arvéd určitě není film, který si dáte k odpolednímu dýchanku, ani na večerní pohodu. Naopak, vyžaduje 100% soustředění, a řekl bych, že na jedno kouknutí se ani nedají pobrat všechny detaily, které film nabízí. O dost jiný pohled na raně komunistická léta na našem území, než jsme zvyklý z jiných filmů...