SOLOM.

Ale no tak, nebuďte na něj zas tak „zlí“…Vladimír Hron se ve svých počátcích skutečně snažil pobavit diváky a to se mu mnohdy i dařilo. Některá jeho hudební vystoupení se vydařila na výbornou, jiná byla trapná. Jeho smůla však byla, že později začal být čím dál trapnější a stále více lidem lezl na nervy.

Tak tohle byla vážně neskutečně skutečná chujovina jak prase. Big Tornádo coby černá šmouha, co zničí vše kolem sebe, ale nejlepší ochrana před ním je skrčit se příkopu…tu helikoptéru by to v reálu taky vcuclo rovnou do sebe a ne že bude kroužit kolem středu a nic…No scénář byl plný neskutečných kravin, ale některé byly až trapně srandovní. Navíc herecké výkony některých zúčastněných nebyli zas až tak tragické – vedlejší linka s dcerou (mimochodem Elyse Levesque je celkem kočka) byla asi tím nejzajímavějším na celém tomhle katastrofickém filmu (vzpurnost, pokus o znásilnění…). Mimi Rogers tentokrát žádný velký zázrak a hlavně tohle je těžce podprůměrná záležitost, balancující na hraně samotné žumpy – ODPADU. Z film jedna *, za Elyse ta druhá: 25-30%

Jsem taky docela vášnivý cestovatel a mám už toho si myslím docela dost procestováno, ale s těmahle ženskýma bych nejel ani na nějakou přehradu u nás. Záběry cizích destinací byli ještě v pohodě – každá země je schopná turistům nabídnout zajímavá a krásná místa, nicméně vám požitek z toho nesmí kazit tyhle ty „krasavice“ a jejich komentář. Bohužel jinak však tento pořad moc kvality nepobral.

Fascinován ani uhranut jsem z toho filmu zrovna nebyl. Dle mého jeho tvůrci nedokázali naplno využít potenciál zajímavého příběhu, který sice nebyl dvakrát originální, ale od Italů jsem určitě čekal mnohem záživnější podívanou. Bari je docela pěkná lokace a tak je škoda, že se vše točilo jen okolo starého domu, který moc atraktivní interiér nenabídl, jeskyně a podivných stromů. Navíc se spousta zajímavých věcí děla v přítmí a za přítomnosti zběsilé kamery a střihu. Přitom začátek a podivný rituál (vymýtání) příjemně navnadil. Jenomže v záplavě zbytečně zdlouhavých dialogů se divák ve skutečnosti dočká jen několika zajímavých atmosférických scén a několika laciných lekaček. Bledé černovlasé ženské už dneska moc lidí nevyděsí a mou pozornost spíše zaujala docela atraktivní argentinská herečka Mía Maestro (Emma), než zlo představující Ada. Občas jsem si dokonce říkal, jestli tvůrci nezapomněli, že točí horor. Naštěstí se nakonec přece jenom dočkáme i několika povedených scén a samotný závěr taky nebyl špatný. 50%

COVID-19 a found footage – jedny z věcí na které jsem docela „alergický“, nicméně jsem hodlal dát tomuto britskému kousku šanci. Stopáž nebyla moc dlouhá, navíc jsem doufal, že to nebude stejný provar jako Paranormal Activity. No nakonec si z toho odnáším dosti rozporuplné pocity. Prvních cca 30 minut jsem se totiž docela dost nudil. Přiblblé kecy pětice kamarádek a jejich kámoše mi lezly lehce na nervy a tak jsem si po jejich vzoru i já dal panáka něčeho ostřejšího, abych to vůbec dokoukal do konce. Pak naštěstí přišlo mírné zlepšení. Ve chvíli kdy se na scénu konečně dostavily démonické síly a my si poté odbudeme blikání světla, klepaní na dveře a lekavý dívčí vřískot, dojde i na nefalšovaný duchařský teror a počet přeživších začne velmi rychle klesat. Zázraky se sice nekonali, nicméně eliminace některých jedinců sebou přinesla i svěží atmosféru a náznaky napětí. Takže plusové body byli konečně na světě. Host není bůhvíjak úžasným filmem ani peckou v subžánru found footage, ale jako taková vydatnější jednohubka to stačilo. Škoda jen, že trvá moc dlouho, než se začne dít něco pořádného. S přivřením jednoho oka tomu dám průměrné ohodnocení. A to i z toho důvodu, že letos toho moc natočeného není a znám ještě pár horších filmů roku 2020. 50%

No taky jsem to vydržel sledovat až do závěrečných titulek, ale byl to hodně těžký boj. Příběh hrozný, ty digitální efekty naprosto katastrofální, až se mi z toho chtělo málem brečet – smát se tomu nedalo. Herecké výkony naštěstí v rámci přijatelnosti, ale co s tím, když zbytek je stupidní jak prase. Pár pěkných hereček to nezachrání. Takže tohle céčko řadím i já mezi ty nejhorší katastrofické kousky.

Předpotopní otřesné digitální triky, ale příběh zas až tak úplně dementní nebyl – když to porovnám z některým katastrofickými odpadními filmy, tak tohle céčko bylo o pověstný fous lepší. Ne však o mnoho a rozhodně netvrdím, že jde o dobrý film! Místy to mělo dokonce i náznaky akce a napětí, i když jen nepatrné a hlavní postavy mně vyloženě nesralo – což už samo o sobě byl úspěch. Jediný kdo mi lezl na nervy, byl ten vlezlý moderátor. Kari Matchett byla docela pěkná ženská i proto dám o jednu hvězdu (10%) víc při finálním ohodnocení. 30%

Tyhle filmy snad ani nikdo nemůže brát vážně. Další céčkový brak se stupidním scénářem, který byl jen pračkou peněz a ještě k tomu hromada otřesných triků. Paul Ziller snad v životě nenatočí nic opravdu pořádného a jelikož jsem od něj taky viděl už několik filmů, ani jsem si žádné velké iluze nedělal – takže vlastně nejsem ani zklamaný (snad jen nad ztrátou času, ale ta byla v mém případě z nudy dobrovolná). Některé herecké výkony ale nebyli zrovna katastrofální, což je snad jedno z mála pozitiv, které se tu dají najít. 30%

Bohužel velmi chudá pohádka a to po všech stránkách. Chudá svým příběhem, který prostě nezaujme skoro ničím, chabé bojové choreografie lapků vs. vévoda a jeho muži – to bylo spíše k smíchu, Mahulena a „nahulená“ Bydžovská s Hrzánovou to taky zrovna moc nezachránily svými výkony, nepěkná „hlavní hrdinka“ a zbytek herců taky zrovna nezazářil. Naštěstí to netrvalo moc dlouho, jen ta příroda byla pěkná. Na průměr to však nemá ani omylem!

U sledování některých filmů je zapotřebí mít po ruce nějaké ty psychotropní látky, samozřejmě nějaký ten chlast po ruce a v nejlepším případě i nekonečný smysl pro humor a stupiditu. Já bohužel kromě piva nic z toho neměl a tak jsem u sledování této céčkové sračky neskutečně trpěl a několikrát uvažoval, že to prostě vypnu. Ne, to se vážně nedá a nechápu, jak něco podobného mohl myslet někdo vážně. Od otřesného příběhu, přes nechutně špatné digitální efekty (ty padající auta – tak to byla teda „pecka“), přes velmi slabé herecké výkony až po „srdceryvný závěr“ při kterém už z nudy neukápne slza ani těm největším plačkám. Od ODPADU to zachránily asi dvě-tři jakžtakž povedené scény…