Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (697)

plagát

Mezi zrcadly (1978) 

Příběh mladého naivního studenta filosofie v předvečer první světové války. Chudý student zdědí po svém strýci veliké mění. Neumí s ním ovšem nakládat a brzo ho obklopí skupina vyžírků, kteří se na jeho majetku chtějí přiživit. Zatímco jemu je jeho bohatství spíše na obtíž, nové společenské postavení mu nesedí a radějí se věnuje naivní pomoci svému revolucionářskému příteli, jeho žena si v nové společnosti libuje a brzo ho začne podvádět, což vede k jejich rozchodu. Po smrti přítele se k ní sice vrací, když se ale po započetí války rozhodne narukovat, žena se na místo manželova života strachuje o své finanční zabezpečení v případě jeho smrti. Mircea Veroiu nedokázal zopakovat pronikavý režijní styl z „Kamenné svatby“ nebo „Zlata v horách“ a utopil film v průměrnosti a nudě.

plagát

Mikrokozmos (1996) 

Už se vám někdy stalo, že vedle vás usnula půlka kina? Mně ano a já k tomu taky neměl daleko. Co ale taky chtít od dokumentu, kde nastane největší vzrůšo, když hovnivál napíchne svoji kuličku na větvičku a nemůže ji koulet dál.

plagát

Miliónové kočky (2006) 

Jasně, určitě to není žádný film století, ale házet tomu rovnou odpad? Scénář je takový typicky holčičí, humor je taky typicky holčičí, prostředí je taky typicky holčičí... No kluk na tom vlastně mimo toho, že se tam pohybují hezké holky, asi těžko najde něco, co by ho zaujalo. Ale sestrám Duffovým ty role vyloženě sedly, parafráze na sestry Hiltonovy je zjevná a kdybych byl holka, klidně bych tomu tu pětku vlepil.

plagát

Misery nechce zomrieť (1990) 

Jelikož je Misery mou nejoblíbenější knihou od mého nejoblíbenějšího spisovatele, nemůžu dát víc než tři. Kathy Bates sice zuří co to de a James Cann je docela sympaťák, ale suchar Farnsworth to jenom zbytečně brzdí a film ani zdaleka nemá tu správně hutnou atmosféru, která se táhne celou knihou. Navíc tu chybí celá dějová linie, která je obsažena v té nové knížce o Misery, co tam Caan celou dobu tak smolí. A navíc chybí nejlepší scéna knihy, kdy Misery rozmašíruje policajta sekačkou na trávu. No řekněte, zaslouží si ten film víc než tři hvězdičky?

plagát

Mission: Impossible (1996) 

Rovnocená alternativa k Jamesi Bondovi a po shlédnutí trojky můžu také v klidu říct, že i nejlepší díl dérie. De Palma je holt De Palma a Vašut je holt Vašut. Scéna s Cruisem na provazech a dotekovými senzory v podlaze je snad nejklasičtější špiónskou scénou všech dob.

plagát

Mladý Hercules (1998) (seriál) 

Další z nudných béčkových seriálů, kterými naše milovaná televize Nova zahltila naše všednodenní odpoledne. Seriál těží z relativního úspěchu svého staršího bratra s trochu starším hlavním hrdinou s tváří Kevina Sorba, ale ani jeho pochybných kvalit nedosahuje. Nu, na druhou stranu ale pořád jeden z těch lepších, které nám Nova servíruje...

plagát

Mlčanie jahniat (1991) 

V celých filmových dějinách jsem se setkal jen se dvěma postavami, které, byť se na obrazovce objeví jen ve zlomku z celé filmové stopáže, si ho v podstě ukradly celý jen pro sebe a Oskary jakbysmet. První z nich je Brandův kmotr, druhá Hopkinsův Lecter. Ten, stejně jako Demme, tímto filmem předvedl svůj životní vrchol, kterému se už nikdy ve své kariéře ani zdaleka nepřiblížil a nikdo mu to už asi ani nebude mít za zlé. ***Věděli jste, že: Harrisův román ještě před Demmem padl do oka Genu Hackmanovi. Ten už dokonce zakoupil filmová práva a hodlal nejenom ztvárnit nadřízeného Starlingové, ale také film sám režírovat. Jeho plán mu vydržel až do oscarového večera, kdy na plátně sledoval svůj výstup v thrilleru "Hořící Mississippi" - a kdy mu došlo, že na další násilný film už nemá žaludek.// V epizodních roličkách se filmem mihnou i horrorové režisérské legendy Roger Corman a George Romero.// Pro roli Lectera Demme volil jen mezi dvěma jmény: "Sean Connery byl komerčnější volbou, Anthony Hopkins byl rozumnější." S jednou věcí ovšem Demme nepočítal - Lectera chtěl v té době hrát téměř každý - tedy až na Seana Conneryho.// Při natáčení prvního setkání agentky s lidožroutem, jenž ji zaskočí parodováním jejího jižanského přízvuku, Fosterová svůj šok vůbec nehraje - Hopkinsův osobní útok na její mluvu totiž na place nikdo nečekal.// Herci se na své role připravovali opravdu důkladně - Hopkins studoval věhlasné zabijáky, z nichž ho třeba Charlie Manson "naučil" nemrkat, Ted Levine se na roli připravoval v barech pro transvestity a Jodie Fosterová A Scott Glen podstoupili expresní přípravku FBI. Glen si dokoce vyslechl nahrávky lidí řvoucích při stahování z kůže, na což prý do smrti nezapomene.// Při stylizaci svého hlasu si Hopkins mnohé propůjčil i od vražedného počítače HALa z 2001 Vesmírné Odysey./***

plagát

Môj sused Totoro (1988) 

Miyazakiho rozhodně nejpedofilnější film. Jeho záliba v mladých dívčích hrdinkách není žádná novinka, ale těch záběrů pod sukýnky Mei a Satsuke bylo už trochu moc a nahý otec ve vaně se svými dvěma nahými dcerkami mi už opravdu vyrazil dech;). Jinak je ale Můj soused Totoro film překypujicí pozitivní energií po všech směrech. I když se příběh odehrává na pozadí vážné nemoci maminky dvou hlavních hrdinek, naivní svět kouzel a lesních duchů v čele s chundelatým Totorem vám jakékoliv chmury okamžitě vyžene z hlavy. Oproti ostatním Miyazakiho filmům ale Totoro rozhodně zaostává a na vině je především jednoduchoučký příběh. Za hodinu a půl se toho na obrazovce moc nestane a i samotného Totora si užijete jen minimálně. Nemůžu se tak zbavit dojmu, že Totoro vznikal pouze na odskočku od Takahatova majstrštyku Hotaru no haka (Hrob světlušek), aby v důsledku posloužil jako jakýsi jeho doprovodný film, který měl navrátit divákům ztracenou doubrou náladu (a z vlastní zkušenosti můžu říct, že to opravdu funguje;)).

plagát

Moonwalker (1988) 

V podstatě bez děje. Celou dobu jen sledujete Jacksonovy videoklipy, kolem se motá parta děcek a občas se do toho "moonwalkingem" přišoupá i sám velký Michael a zatahá se za koule. Nic to ale nemění na tom, že Jackson byl ve své době fakt třída (teda než začal ošahávat melé kluky).

plagát

Mortal Kombat: Rozdrvenie (1997) 

Leonetti je looser první třídy, ale co taky chtít po týpkovi, který sbírá zbytky po Paulu Andersonovi. Takhle zkonit pokračování filmu, na kterém jsem byl jednu dobu závislý a který doteď leží zaprášený na VHSce u mě doma na poličce, to by se mělo trestat pomalým řezáním všech (měkkých) končetin. Mortal Kombat dvojka se pohybuje někde na hranici mezi filmovým béčkem a céčkem. Všichni lepší herci radši rovnou zdrhli, triky se pohybují na stupnici "špatné" až "vesmír už dlouho neviděl něco tak blbého", scénář s dějem se snad minuly obloukem a na režisérské křeslo si nejspíš sedl vždycky ten, kdo šel zrovna okolo. Pár soubojů je sice obstojných, ale legenda jako Mortal Kombat se zkrátka musí dělat s láskou a ne jen pro peníze, které nejspíš ani nestály za to.