Cedr

Nicolas Cage v hlavní roli jedné z nejlepších povídek H.P. Lovecrafta? To je sám o sobě solidní bizár. Pak ale film začne a přicházejí opravdové bizarnosti. Sýrová hranice (aka cheesy on purpose) je atakována od první scény a ten všudypřítomný Béčkově (ne)vážnej osmdesátkovej feel by se dal krájet. Film nenechá vydechnout a i přes pár scénáristicky slepějších míst šílenost celého projektu šroubuje dál a dál. I když film na pilu tlačí fakt zostra, tak všechny úmyslné přešlapy jakékoliv logiky a "uvěřitelnosti" jsou vlastně tak šarmantní, že je nejde než nehltat (doslova s otevřenými ústy).

Splasknutí bubliny na americkém realitním trhu jsem si prožil během studia na VŠE, takže můžu směle říct, že "něco málo" jsem o téhle srandě přečetl a slyšel. Možná i proto jsem tento snímek shlédl s nulovým očekáváním až na jaře 2020 (poněkud trefně na začátku korona bubliny). Jsem tedy moc mile překvapen, že z ekonomického hlediska je hezky srozumitelný (a v tomto ohledu i trefně self-aware) a nebojím se říct, že i poučnější než mnohé odborné články, kterými jsem se před lety během studia prokousával. Solidní obsazení je poněkud nevyužité (nevýrazný Pitt a nudný Bale) a celému tomu chybí dramatičtější zápletka. Jde spíš o komediální pseudo-dokument než film se vším všudy. 70%

Nejhorší film se kterým jsem měl kdy tu čest. Nulový příběh, absence jakéhokoliv humoru či hlubší myšlenky. NUDA NUDA NUDA, nic se kurva neděje. Nesmyslné scény, které nikam nevedou a nikam neposouvají děj. Snaha (resp. marné pokusy) o kritiku amerického imperialismu, sovětského... čehosi... a propagaci vegetariánství (?) se totálně míjí účinkem a nemá hloubku rozhovoru dvou mentálně retardovaných opilců. Vše vyznívá úplně do prázdna a kontraproduktivně, protože "zvířátka" jsou tak ukrutně nesympatická, že ve finále to na na pořádného amerického burgra o to víc navnadí. Krom příšerného dabingu bez jakéhokoliv náboje či charakteru je celá animace neuvěřitelně hnusná. Jako diplomka nějakého studenta druhořadé umělecké školy někde na Ukrajině by to na trojku možná stačilo. Když nevíte coby začněte zpívat, klasický nešvar podobných trapáren, jenže texty a hudba "písní" v Lajce?! No ty vole. Co to kurva je za bizár? Tohle stálo 58mega?! Na tohle přispěl Státní fond pro kinematografii?! Běžte do píčy vy kokoti fakt že jo.

Solidní slowburn horor ala The Blackcoat's Daughter, The Witch s kapkou Shining. Cesta je cíl, poněvadž závěr kdovíjak nenadchne, nicméně narozdíl od 90% hororové produkce se za hlavu chytat nebudete. Herecky i filmařsky to stojí za to.

Skvělá akční jízda a úctyhodná choreografie bojových scén je docela na pytel, když vás z popcornové euforie v ty nejméně hodné okamžiky vytrhne rádoby dojímavý patos a nepovedená snaha budovat charakter, tam kde to vůbec není třeba. Filmu by také slušelo ubrat na šíleném pissfiltru, jinak to jako odreagovávačka celkem jde. Chcete-li ale chlapský akčňák od Netflixu, tak sáhněte radši po Triple Frontier

Nekompromisní gangsterka, která po vzoru seriálové Gomory postrádá hrdiny a stejně jako neapolská seriálová sestra to umí podat nenuceně a uvěřitelně.

Itálie (a její podsvětí) tak ji většinou neznáme.Antihrdinství představitelů podobných gangsterských počinů je většinou ospravedlňováno aspoň částečně. Na dobro a zlo, morálku nebo nějaké mafiánské kodexy se tu ale vskutku nehraje. Těžko se tomu zpočátku věří, a podvědomě napřed hledáte, kdo je tedy ten nejkladnější (resp. nejméně záporný) hrdina, ale Gomorrah vás velmi rychle ujistí, že hrdinství zde hledat nejde. Minimálně tedy ne v tradičních podobách. Hledat přestanete také mimojiné i přesto, že ústřední postavy se začnou obnovovat takřka díl od dílu. Působí to svěže. Silnou stránkou krom syrovosti scénáře je překvapivě i vysoká produkční hodnota a filmařská kvalita. Trošku jsme si možná v posledních letech díky rostoucím rozpočtům televizní a zejména VOD tvorby na filmovou kvalitu, ale to co předvádí Gomorrah (zatím v) 48 epizodách je obdivuhodné. Občasné zaváhání co se týče některých dějových linek, je vzhledem ke spádu série snadno odpustitelné, stejně tak velmi sporadické zapojení policie, které působí mnohdy vyloženě jako scénáristická berlička. Jednoduchý (ale o to účinnější) elektronický hudební podkres se divákům vryje do kůže tak silně, že by jeho použití schválil i I.P.Pavlov.

Popový Alien(s) pod vodou ve zběsilém tempu a bez porce filmařského umění na zábavnou podívanou postačí.

Verotika je Danzigův vanity projekt, který je mixem slavného Roomu, těch nejméně kompetentních pinku/J-horrorů a halloweenského speciálu od Bangbros/Brazzers. Každý asi trochu zaváhá zda neskrývavý fanoušek hororu jako Danzing (jeho album s Misfits - Static Age původně nahrané v roce 1978 je nejlepší (nejen) horor-punkové album ever) může být svým vnímáním ještě víc mimo realitu než Tommy Wiseau nebo je to celé jen vychytralý kalkul s úmyslem podojit těžko polapitelný so-bad-it's-good trh. Podle všeho je ale bohužel (bohudík?) skutečně tak clueless. První povídka s takovým jiným Spidermanem je naprosto neskutečná... nepopsatelná... neuvěřitelná... Čím začít? Okaté poprsí ronící slzy? Nízkonákladová "Francie" z lepenky s falešným přízvukem z jiné planety? I když budete tušit do čeho jdete, stejně vás to uzemní. Druhá story s mystery striptérkou je z větší poloviny ukrutně nudná, protože jde jen o čistý filler plný tragického "sexy" tančení u tyče. Jakmile se na scéně objeví holohlavý detektiv imitující drsňácký hlas, spadne vám ale brada. Nebýt tragicky nudné poslední povídky ala Čachtická paní, která kromě dvou "slušných" efektů nemá VŮBEC co nabídnout, šlo by vskutku o solidní konkurenci The Room. Objektivně jde samozřejmě o křišťálově čistý odpad, ale jeden a půl prvních povídek je zářivým příkladem neherectví, amatérismu a lemplovství toho nejvyššího kalibru, který prostě stojí za to vidět. Nebo je to celé vážně jen vtip? Použít totiž větrák místo filmového projektoru v pornokině je naprosto geniální.

Vydržel jsem tři a kousek dílu (dle Netflix číslování), povzdechy nad ubohostí scénáře byly už tak časté, že vedly k hyperventilaci. Naštěstí ještě předtím než se mi oči vykroutily z důlků nad ještě ubožejší snahou tupě kázat různá moudra ústy praštěných postav. Nejhorší je však boule na čele po mohutném facepalmu, když si člověk uvědomí jak málo stačí aby paskvil na úrovni průměrné telenovely byl vynášen do nebes jako něco nevídaně důmyslného.