Cedr

Hlavní zápletkou filmu je pátrání mladého zaměstnance po jeho přítelkyni, která se nevrátila z cesty do obchodu kam se vypravila pro pár jablek. I přesto, že pátrání je velmi zajímavé, obzvlášť díky pomalému ale o to více realistickému tempu, nejde o typickou detektivku či krimi thriller. Jump je nenápadným, ale o to silnějším dramatem o osudu, životních volbách, snech, cílech, lásce a podobných velkých věcech, no však to znáte, typické drama. Grácie se kterou se nad těmito tématy Jump zamýšlí však budí výjimečně útulný pocit.

Během našlápnutého rozjezdu se i přes superhvězdné obsazení hlavní role ujme sexy kamera, která Cold War spolehlivě táhne po zbytek filmu. A Cold War tažení místy potřebuje. Scénář sice nechává diváka po většinu času spolehlivě napnutého a v hádankách co přijde dál, ale bohužel si neodpustí zmatenou dýchavičnost v závěru a poněkud vypuštěné vyvrcholení. V jinak naprosto dokonalém obsazení mladý protikorupční vyšetřovatel (Aarif Rahman) působí jako pěst na oko, která si na set plný Hong Kongské herecké smetánky odskočila ze špatného popového videoklipu. Hořká pachuť je silnější zejména kvůli tomu, že případné pokračování, na které tvůrci "nenápadně" v závěru navnadili, si podle všeho přímo říká o částečné předání otěží této herecky mladší generaci. Faktem zůstává, že neučesaný scénář je jedinou objektivní slabinou tohoto filmu a Cold War si v rámci svého žánru s naprostým přehledem zaslouží 85% hodnocení.

První Overheard se svou kvalitou takřka vyrovnal božské trilogii Infernal Affairs od stejných scénáristů. Skvělé charaktery, perfektní dialogy a nulová omáčka okolo. I přes relativní minimum akce jde o jeden z nejlepších thrillerů poslední doby. O to je překvapivější, že Overheard 2 se stejnými scénáristy a stejnými herci má se svým předchůdcem společného méně než by se dalo očekávat. Námět je sice zdánlivě podobný, ale ústřední trio hraje úplně jiné role a z konverzačního thrilleru se skoro stala akční bondovka. I přes špičkovou kvalitu akce jde o mírné zklamání, neboť příběh, byť stále očividně z pera vele-talentovaných autorů, má nyní přeci jen blíž akčním blockbusterům než špičkovému krimi-thrilleru jako byla Volavka či první Overheard. Velké úsilí padlo zejména asi na snahu být co nejaktuálnější (finanční krize, atd.) a to se povedlo bez výhrad. Overheard 2 je bez debat špičkový akční thriller, ale faktem je, že méně honiček a více dialogů prvnímu dílu slušelo o něco víc.

Hrstka vtipných scén se utopena v moři nudy a zbytečnosti. Dvojka byla zbytešné ale vtipné převyprávění jedničky. Trojka není ničím. Louhovat beztak nepříliš silný pytlík čaje potřetí není dobrý nápad. Pořád jde ale o jednu z lepších blockbuster komedií, které jdou nějak přetrpět. Hmmm. Ale proč vlastně trpět? Existuje tolik lepších filmů. Občas je ale asi třeba sáhnout i na opačný konec kvalitativního spektra.

Povedený válečný snímek se sympatickými charaktery a zajímavým námětem posledních chvil korejské války. Poměrně tradiční scénář vyčnívá asi jedině tím, že značný prostor dostanou i příslušníci severokorejské armády. Co se týče typických patetických útoků na city diváka Front Line je celkem umírněný film a to zejména ve srovnání s Brotherhood of War. Front Line je poctivým válečným filmem se vším všudy. Pravdou je že nepřináší nic dosud neviděného, ale je jen na divákovi zda to brát jako mínus.

The Berlin File by se dal jednoduše ale celkem výstižně přirovnat ke Korejské variaci na Bourna. Velmi pomalý rozjezd ale i podivné záchvěvy v tempu v průběhu filmu se v tomto typu snímků tráví jen těžko. Mimořádně povedená akce to však slušně kompenzuje a velmi nápadně otevřenými dvířky pro případné pokračovaní bych si prošel rád.

Příliš průhledného patosu sráží naprosto dokonale zpracované bojové scény. Možná tedy až na nepříliš povedená CGI letadla, ale to se dá roku 2004 snadno odpustit. Co se odpustit nedá je okatá a přehnaná hra na city diváka. Co se týče "válečných" kvalit, Brotherhood of War je velmi vysoko a může se hrdě podívat do očí i velké vietnamské trojce (Full Metal Jacket, Platoon, Apocalypse Now).

Depresivní průmyslové zóny a kolosální dálnice pevninské Číny zahalené do smogového hávu tomuto snímku nesmírně svědčí. Největším kladem je NAPROSTÁ absence jakékoliv narativní omáčky. Žádné vypravěčské berličky v podobě vedlejších linií, flashbacků či hřejivého smalltalku mezi kolegy v rámci dokreslovaní charakterů jednotlivých postav. Jen čistý byznys. Po dlouhé době jsem si skutečně připadal jako DIVÁK. Nic mi nebylo dvakrát (ba ani jednou) přežvykováno a servírováno na stříbrném podnose. Musel jsem se skutečně DÍVAT jako kdybych byl náhodný kolemjdoucí přihlížející na dění které by se kolem mě odehrálo i beze mě. Tím v žádném případě nemyslím, že by Drug War byl kryptický film snažící se úmyslně něco skrývat. Johnny To a scénáristé jen nechali místo postav z velké části mluvit jejich činy. No a bez zbytečných tupých keců okolo Drug War působí nesmírně svěže a odsýpá svižným tempem.

Nemastný a neslaný scénář epizody průměrného krimi TV seriálu s produkční hodnotou AAA thrilleru. Aneb kopec nevyužitého potenciálu. Jeden z těch filmů bez specifického cílového publika s univerzální zápletkou a příběhem pro všechny a pro nikoho. Neurazí, v žádném případě nenadchne, nelze jej nikomu doporučit, ale účel jakž takž splní.

Skvěle vypadající krimi thriller. Z ústředního dua srší charisma (technicky vzato i z Michaela Wonga) a všemu sekundují krásné ženy. Film utekl jako voda a musím přiznat, že se mi s ansámblem těchto postav nechtělo loučit. Původně jsem si tu chtěl stěžovat, že by si prakticky každá postava zasloužila víc prostoru, ale možná je to takhle lepší. Chtěl bych sice vidět víc interakce mezi Simonem Yamem a Nickem Cheungem a upřímně i vztahy s kolegyní policistkou, dcerou (ale i manželkou, holy shit no jo, o co tam vlastně šlo?) by šly trochu podojit ... ale možná je to takhle skutečně lepší. Pěkně stručně a funkčně. Podtrženo sečteno sám jsem se tu přesvědčil, že Nightfall si místo 4 zaslouží hvězdiček 5.