JajinkaBec

Vzpomínám si, jak jsem k tomuhle filmu přistupovala bez jakýchkoliv očekávání a spíš skepticky. Trochu mě nahlodávaly komentáře a hodnocení. Téma mě ale každopádně zaujalo, takže jsem si řekla, že do toho půjdu. A nelituji. Rozhodně ne. Snad jen toho, že jsem - jako obvykle - narazila dřív na film než na knihu. Ale to, co se děje na obrazovce, je natolik dobře a věrohodně zpracováno, že mě to nemrzí tolik jako třeba v jiných případech. Jennifer je úžasná a Hunger Games ji právem katapultovaly mezi top herečky na světě. Stejně jako příběh je naprosto grandiózní, což ale člověku v prvním díle ještě tak docela nedochází. Hunger Games se (nejen) u mě staly pojmem a tak trochu i součástí života. Svého času jsem si kdykoliv, kdy mi bylo opravdu mizerně, vždycky říkala: vzpomeň si, jak na tom byla Katniss. Ke Hrám se ráda vracím - když je čas, tak ke knize, když méně času, tak filmu.

Lidstvo kleslo na své nové dno. Ať už z pohledu zmutovaného viru, v podobě plukovníka anebo prostě proto, že v tomhle filmu protentokrát absentuje hlavní mužská kladná postava. Takřka po celou dobu jsem se ji snažila najít v nešťastně se tvářícím vojákovi, kterého Caesar v úvodu ušetřil, leč nebylo mi dopřáno. Snad i proto je tenhle snímek něčím tak strašně "neamerickým", nevšedním a tím pádem prostě jedinečným. Taky technicky jde o naprosto skvostnou záležitost, která se však svými fenomenálními efekty nesnaží o prvoplánové ohromení a úžas, ale "pouze" je plně využívá ve prospěch příběhu a postav. Myslím, že neexistuje žádný jiný film, který by člověka naprosto přirozeně a nenásilně přinutil fandit někomu jinému než lidstvu. Příběh Caesara je srdceryvný (ani nedokážu spočítat, kolik slz jsem v celém jeho průběhu uronila) a naprosto nezapomenutelný. Smekám před ním i vším, co dokázal.

Párkrát jsem se v kině začala skoro až nekontrolovaně chichotat. Někde to možná trochu skřípe a snad se dá říct, že to není úplně to, co to bývalo, ale k radosti stačí hlavně Mimoni a malá Agnes. Motiv s objeveným bratrem není úplně špatný a potěšilo mě i to, že z traileru jsem to celé pochopila trochu jinak, takže pak následovalo menší překvapení. Děcka musí být nadšená (i když...nejsou tam ti Mimoni přece jen trochu málo?) a já byla taky.

Nejsem si jistá, jestli v tomto případě nešlápla star v podobě Toma Cruise lehce vedle, ale faktem je, že právě jeho umění a charisma tak nějak povyšuje všechno na vyšší úroveň. Na rovinu si řekněme, že je to splácanina několika filmů dohromady - stejně jako žánrů. Ve výčtu "Akční / Dobrodružný / Fantasy / Horor" chybí ještě Romantika a přiznejme si, že to už je krapítek moc. Nicméně to odsejpá, občas solidně leká a závěr je přiměřeně nečekaný, takže zábava na dvě hodinky zkrátka a dobře ideální. Potěší nenápadné odkazy na původní Mumii - já našla třeba dle mého názoru hodně podobný úvod nebo Knihu Mrtvých.

Asi nejstrašidelnější film z celé série. Aspoň na mě z kapitána Salazara opravdu "sahala smrt". I z celého jeho příběhu, oproti všem předchozím o dost odlišného, dost mrazilo. Přiznám se, že ve finálních scénách jsem si tak trochu přála, aby to zvládl. O další hlavní padlé postavě ani nemluvě. Ta mě fakt sebrala. Někdo píše o Willově a Elizabethině podílu na celém vyprávění jako o zbytečnosti, moje romantická dušinka to ale bere jako naprosto dostatečné (rozuměj zbytečně nerozpitvané) a uspokojivé zakončení jejich příběhu, což si dle mého názoru zasloužili. Tak docela se mi nepozdával Henry, podle mě byl hrozně dětský, a jeho vztah ke Karině, která naopak působila hodně dospěle, trochu nerovný. Ale budiž. Ráda bych řekla, že se jedná o velmi, velmi, opravdu velmi nadstandardní zakončení, ale potitulková sekvence i následné ujištění od mé drahé polovičky mi potvrdily, že konec to ani náhodou není. No tak nás Svatý Poseidon opatruj :-)

Po citově a emočně dusné trojce se vracíme zpátky tam, kde byli Piráti z Karibiku na začátku. K akčnímu a vtipnému příběhu, který nevykrádá sám sebe. Mně si film získal už svým začátkem, kdy se Sparrow objevuje tam, kde ještě nikdy nebyl - v Anglii. A i tam samozřejmě vzbudí pořádné pozdvižení včetně své šílené "audience" u krále. Jakým tempem film začal, takovým pokračuje prakticky po celou dobu a hrozně to baví. Žádné ukecané pasáže, žádné srdceryvné výlevy. A zatímco většinou lpím na původních postavách, tady vůbec nechybí. Takže suma sumárum vzhledem k ostatním hodnocením tady jsem asi z jiné planety, protože já jsem mega spokojená.

Trojka je o něco jinačí než předchozí dva filmy. Taková dospělejší. A tím pádem asi méně vtipná. Všichni hrdinové si něčím prošli a viditelně se to na nich podepsalo. Abych byla upřímná, snad největší sympatie a úsměv na rtech budí kapitán Barbossa. Příběh je chvílemi trochu utahaný, čemuž nahrává už poněkud přemrštěná stopáž. Ale jsou momenty, které to všechno ohromně pošťouchnou vpřed. A které chytnou za srdce. Třeba návrat z druhé strany, kdy potkají Elizabethina otce. Nebo nečekaný závěr. Opravdu nečekaný. A dovětek po titulcích... Ten srdce vyloženě svírá.

Jednička to není, ale tak je to skoro vždycky. Každopádně i tohle je velká pecka, která ani na chvilku nenudí. Trochu paradoxem pro mě je, že nejlepší linkou je pro mě ta, která se ukázala být vlastně úplně slepou a s příběhem samotným nijak zvlášť nesouvisí - totiž úprk před lidojedy. Další peckou je řežba o truhlu a s ní související scéna s mlýnským kolem. Depp je snad ještě o chlup trhlejší než v jedničce, jestli něco fakt žeru, tak je to ten jeho styl běhu. Zajímalo by mě, jak ho trénoval. Kdo je mi o něco milejší než v prvním díle, je Bloom. Působí tady konečně jako chlap. Na druhou stranu pár bodů ztratila Knightley. Nemůžu si pomoct, ale působila tu trochu jako husička, která neví, co chce, a řeší to hysterickými scénami. Ani její finální rozhodnutí ji v mých očích moc nezachránilo. No a oblíbenec Davenport. Troufám si doufat, že jeho role v celém příběhu ještě zdaleka není u konce.

Pohádka pro dospělé se famózním Johnny Deppem. Protože - přiznejme si to - bez něj by tenhle film skončil v propadlišti dějin. A nebýt hudby. Naprosto úchvatného soundtracku v čele s hlavním motivem, který dneska už zná i moje babička. Tenhle kousek vytáhnul filmy o pirátech z hlubin oceánu a postavil je na novou startovací dráhu. Respektive se stal jakousi mantrou. Gore Verbinski odvedl skvělou práci a to i přes pár chyb scénáře (Kde proboha vzala Elizabeth po svém spuštění se po prostěradlech na zádi lodi člun?). Ale čert to vem. Celý příběh má neuvěřitelný odpich, hlavní myšlenka je daná dohromady přímo bravurně. A je to velká, opravdu velká sranda!

Líbilo. Možná ještě o malinko víc než jednička. Tenhle kousek mi přišel trochu odvážnější, méně tradiční. Gargamel je solidní psychopat a celý film táhne. Společně s jeho výborně nadabovaným kocourem tvoří ďábelskou dvojici. Velké oživení představují Neplechové a za mě i táta našeho lidského táty :) Myslím, že děti musí být pohádkou pohlceny, takže kdo už si nějaké vyrobil, nechť stahuje. Ale ani dospělák jako já nepřijde zkrátka, neboť se ve filmu myslelo i na ně. Nemám problém troufnout si tento snímek označit povedeným.