POMO

První polovina filmu představuje protagonistu v jeho mladickém tápání - čerstvě po rozchodu, nechuť k práci, žádná představa o budoucnosti. A stejně tak tápajíc, s chabými dialogy, parametry studentského filmu a jedním WTF vypravěčským přešlapem (dva naprosto cizí kluci se na okamžik zahlídnou přes okno projíždějícího auta a pár hodin na to si esemeskují) lehce nudí. Blížícím se hurikánem ale do profilování jeho všedního života vstoupí i jeho rodiče, dřívější postavy dají příčinám jeho osamělosti smysluplnější kontury a z Fallen Fruit se vyklube upřímný portrét mladého člověka žijícího v Miami, s trefně vyjádřenou identitou tohoto exotického města s prvotním wow efektem, ale předstíranou útulností. [Miami FF]

Floridsky prosluněná, vysoce zábavná testosteronová blbina s překvapivě obsazeným a opět parádně fungujícím Jakem Gyllenhaalem. Doug Liman pomáhá Joelu Silverovi updatovat jeho osmdesátkovou klasiku do klipařsky dynamického hávu s fyzicky intenzivními mlátičkami, ale vždy s nadhledem nenáročné domácí VOD zábavy. Nový Road House obsahuje jedinou psychologicky funkční scénu (dialog v baru s drážděním traumatu hlavní postavy) a má blíže k energické punkové komedii než k dramatu. Jeho nejkomičtější postavou je hlavní Gyllenhaalův protivník, ultimátní bitkařská mašina Conor McGregor, ztělesňující vtipně přepálenou bezmozkovou mačo suverenitu s bezhlavou zuřivostí. Pozvánku do Fast & Furious má po tomto výrazném filmovém debutu jistou.

Že z toho Garland neudělá blockbuster bylo jasné. Nejasné ale bylo, co svým mistrným balancováním mezi realitou a dimenzemi mimo lidské vnímaní vnese do filmu, který má stát pouze na syrové realističnosti. Civil War obsahuje i velké scény s tanky a vrtulníky, ale bez úžasného kameramanského konceptu, kterým nás dostal Alfonso Cuarón v Children of Men a který tu bylo potřeba. V jádru je Civil War pouze komorní “road movie” napříč rozbitou Amerikou ve třech zkušených a jedné juniorní žurnalistce, která svou neviností kontrastuje s jejich otrkaností a profesionálním odstupem. Naše otázka, proč tak mladá holka dělá takovou práci, je nám hned zodpovězena: “I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.” ___ Civil War se vyhýbá sentimentu a temný tón příběhu odlehčuje americkým oldies popem, ale Garlandovu uměleckou optiku, pro kterou ho máme tak rádi, postrádá. Vysloveně děsivou scénu, z jakých měl být film poskládaný celý, obsahuje pouze jednu. Reflektuje jednorozměrnost myšlení americké redneck populace a exceluje v ní Jesse Plemons. Syrovost režisér neumocňuje temnou instrumentální hudbou, ale intenzivním zvukem střelných zbraní. A přestože vtáhne a zaujme postavami, chybí mu více vytříbených a nečekaných konfliktů i myšlenkový přesah, který by sahal dál, než k varování před Donaldem Trumpem. To finále je doslova úsměvné.

Raději kratší život ve svobodném prostředí, než dlouhý neživot v komunistické diktatuře. Silný skutečný příběh o mladých Kubáncích v devadesátých letech, kteří se rozhodli pro svobodu. Šťastného ducha film nabere v izolovaném přírodním sanatoriu, kde jeho postávám zkracuje život dobrovolně injektované HIV. Protože si tam můžou žít po svém. Úvod ve městě je ale zajímavější - syrovější, dramatičtější, nabitý nepokojem a revoltní energií. V sanatoriu dojde v konstelaci postav i na klišé či lehký kýč. Ale závěr funguje dobře. Tato banda si zfilmování jejich příběhu zasloužila. Blockbuster makeři Phil Lord a Christopher Miller usilují o zářez do nezávislé kinematografie. [Miami FF]

Nejlepší oscariáda za dlouhou dobu, k mimořádně silnému filmovému roku. Vtipná překvapení jako nahý John Cena, Guillermo s megalahví Tequilly nebo dvojčata Arnie s Danny DeVitem. Opět perfektně odlehčená moderace Jimmym Kimmelem, zaslouženě rozdané sošky. Potěšily mě všechny výsledky, obzvláště nejlepší zahraničný film a zvuk pro Zónu zájmu. Silný proslov režiséra 20 dnů v Mariupolu! A zpívající Ryan Gosling stole the show.

Dokument šokuje tím, v jakých podmínkách dovolí úřady někomu v dnešní době držet v zajetí zvíře, navíc desítky let veřejně známou kosatku Lolitu v miamském SeaQuariu. Jakoby neexistovali zákony proti týrání zvířat, anebo je zde nikdo nehlídal. Film sleduje skupinu nativních indiánů z oblasti původního domova, kteří usilují o její osvobození. Vysvětlují spirituální spojení z kosatkou a důležitost jejího vrácení do domácích vod, kde může i po padesáti letech potkat matku. Emoce a příběh jako u My Octopus Teacher zde nečekejte, Resident Orca je ryzí dokument “televizního střihu” s rozhovory s lidmi kolem problému. Jeho síla spočívá v otázce, jestli se kosatku podaří osvobodit, a v nečekaném vyústění příběhu. [Miami FF]

Senzace. Vypravěčská inspirace oscarovým Free Solo jasná. Ale ten byl o nej profi lezci světa a zfilmoval ho nej profi outdoor režisér světa. Skywalkers jsou nadšeneckým projektem o dvojici mladých dobrodruhů, se spoustou selfie videí na mobily a drony - včetně těch nejadrenalinovejších. Vidět ho na velkém plátně znamená zažít ho s nimi. Adrenalin jak hrom! Co ale dělá film onou senzací, je provázání jejich smrtelně nebezpečné záliby, ve které najdou smysl života, s milostným vztahem, který mezi nimi díky ní vznikne a přes absolutní důvěru a vzájemnou podporu jim pomůže dokázat nemožné. A zasazení jejich instagramového příběhu i do období od začátků pandemie až po ruskou invazi na Ukrajinu (se kterou nesouhlasí). Skvělý, silně emotivní love letter. [Miami FF]

Stop! Or My Grandma Will Shoot! Milá “akční” komedie se srdíčkem a výbornou June Squibb. Na 94-letou herečku obdivuhodný herecký výkon s plejádou humorných gest, ale i citlivými dramatickým momenty. Formulaicky, ale funkčně napsaná souhra postav její rodiny a záporáků, s překvapivým castingem toho hlavního. Osobně ale mezi komediemi o seniorech preferuji ty sarkastičtější, kulturně osobitější evropské, typu Muž jménem Ove. [Miami FF]

Svěží podnikatelské dobrodružství s maximálním feel-good happy-endem. Z amerického období, které nám teď přijde ze všech nejsympatičtější. Air není až tak srandovní ani svůdně amorální jako Vlk z Wall Street, ani nerozkrývá tak zajímavou kuriozitu jako Moneyball, ale pořád je obratně zrežírovaným a herecky vychutnaným skutečným příběhem o americkém snu. “Booorn in the USA!”

Citlivý film o radosti, očekávání a hloubce zklamání, které zažívá teenagerka na párty dovolené s kámoškama. Na první pohled jenom další zbytečnost z Netflixu, postupným odkrýváním citového a psychického prožívání událostí hlavní hrdinkou mimořádně vnímavé komorní drama. Jednak skvěle zahrané hlavní herečkou Miou McKenna-Bruce, ale především úctyhodně zrežírované celovečerně debutující Molly Manning Walker. [Cannes FF]