Karl Malden

"Jsem workaholik. Mám rád všechny filmy, ve kterých jsem hrál, dokonce i ty špatné, každý seriál, každou hru, protože rád pracuju. To je to, co mě drží na nohou.”

Rodným jménem Mladen George Sekulovič. Narodil se v Chicagu jako nejstarší ze tří synů české matky, švadleny a herečky Minnie (za svobodna Seberová, 1892-1996) a srbského otce Petara Sekuloviče, který pracoval v ocelárnách a jako mlékař. Rodinné kořeny je třeba hledat v městečku Bileća v jihovýchodní Hercegovině. První roky mluvil Malden jenom srbsky. Maldenův otec miloval hudbu a vedl pěvecký sbor, v jejich kostele uváděl hry a vyučoval herectví. Mladý Malden si zahrál v mnoha z těchto her vycházejících většinou ze srbského prostředí. Na střední škole byl oblíbený a byl také hvězdou basketbalového týmu (za svoji typickou vizáž “vděčí” právě košíkové, při které si dvakrát zlomil nos.)

Byl aktivní v dramatické sekci a brzy byl zvolen předsedou vyššího ročníku. V roce 1931 s výborným prospěchem odmaturoval na Emerson High School a plánoval cestu do Arkansasu, kde doufal ve sportovní stipendium. Školní představitelé ho však odmítli s poukazem na jeho neochotu k jinému sportu než basketbalu. V letech 1931 – 1934 tedy pracoval v železárnách, podobně jako jeho otec a ve dvaadvaceti si změnil jméno na Karl Malden, aby tak vyhověl nárokům první divadelní společnosti, se kterou vystupoval.

Ve filmech a různých televizních show, si Malden často našel způsob jak zmínit jméno "Sekulovič." Tak například jako generál Omar Bradley v “Pattonovi”, to když se jeho jednotky probíjejí nepřátelskou palbou, se obrací na jiného vojáka se slovy "Podej mi tu přilbu, Sekuloviči." V "Dead Ringer" zase říká jinému detektivovi "Sekuloviči, podej mi můj klobouk.” V “Ptáčníkovi” zase přečte “Sekulovič” ze seznamu vězňů (Maldenova otce tím však vůbec nepotěšil, řekl mu prý “Mladene, žádný Sekulovič nikdy neseděl ve vězení!”) Na rodné jméno nezapomene ani v "Přístavu."

V září 1934 se Malden rozhodl opustit domov v Gary v Indianě za účelem dramatického vzdělání v Goodmanově škole v Chicagu. Předchozí prací v továrně podporoval rodinu a nebyl schopný našetřit na školné, s ředitelem tedy uzavřel dohodu, že zaplatí to málo, co je schopen a jestliže se osvědčí, dá mu škola plné stipendium. Stipendium získal. Během působení v Goodmanově dětském divadle si namluvil herečku Monu Greenbergovou (uměleckým jménem Mona Graham) a v prosinci 1938 se vzali. Rok předtím odpromoval na Chicagském uměleckém institutu. Brzy poté, bez práce a bez peněz, se vrátil do svého rodného města.

Veřejnosti se prvně představil na newyorské Broadwayi (1937), pracoval v rozhlase a malou rolí debutoval ve filmu: romantické drama THEY KNEW WHAT THEY WANTED (1940). Přidal se ke Group Theatre, kde byl představen mladému Eliu Kazanovi, který s ním jednou natočí snímky, které vejdou do dějin kinematografie. Kariéru mu přerušila 2. světová válka, během které sloužil jako poddůstojník u letectva. V té době dostal taky malou roli v Cukorově válečném dramatu WINGED VICTORY (1944). Po válce se v jedné hře (“Truckline Cafe”) sešel s tehdy neznámým Marlonem Brando. S pomocí Elii Kazana získal úlohu v ALL MY SONS (1948) a potom se už rozjela jeho filmová kariéra naplno.

Byl to western PISTOLNÍK (1950) s Gregory Peckem a SAMURAJOVÉ ÚTOČÍ (1951) s Richardem Widmarkem. Jako Mitch, nejlepší přítel Stanleye Kowalského (Marlon Brando), se představil v Kazanově klasickém dramatu TRAMVAJ DO STANICE TOUHA (1951) a za roli obdržel Cenu Akademie pro “nejlepšího herce ve vedlejší roli” (na Oskara byl nominovaný celkem dvakrát a pokaždé za roli ve filmu s Marlonem Brando.) K dalším filmům z té doby patří Hitchcockův thriller ZPOVÍDÁM SE (1953), osmioskarové Kazanovo drama V PŘÍSTAVU (1954), kde si zahrál kněze, který přinutí Terryho Malloye (Marlon Brando), aby svědčil proti šéfovi gangu Johnnymu Friendlymu (Lee J. Cobb). V dramatu BABY DOLL (1956) hrál zase muže bažícího po moci a současně frustrovaného svojí mladou ženou (Carroll Baker).

Uplatnil se v řadě westernů: STROM NA VĚŠENÍ (1959) s Gary Cooperem, KŘIVÁK (1961), který režíroval a ve kterém taky ztvárnil titulní postavu Marlon Brando, výpravný epos s plejádou hereckých hvězd JAK BYL DOBYT ZÁPAD (1962), Fordův PODZIM ČEJENŮ (1964), NEVADA SMITH (1966) se Stevem McQueenem nebo DIVOCÍ TULÁCI (1971) s W.Holdenem. Připomeňme ještě PTÁČNÍK Z ALCATRAZU (1962) s Burtem Lancasterem, drama CINCINNATI KID (1965), taky s McQueenem a slavný Schaffnerův velkofilm GENERÁL PATTON (1970) s Georgem C. Scottem, se kterým se Malden sešel už při natáčení “Stromu na věšení.”

V roce 1972 přišel za Maldenem producent Quinn Martin s rolí poručíka Mika Stonea v televizním filmu V ULICÍCH SAN FRANCISCA (1972). Nakonec z toho byl úspěšný krimiseriál (Maldenova mladšího partnera, inspektora Steva Kellera, si zde zahrál Michael Douglas.) Maldenův otec byl rád, že se bude točit v San Francisku, protože se zde chtěl usadit, ale plány vzaly za své poté, co dorazil do města v čase zemětřesení. Za roli byl Malden celkem čtyřikrát nominován na cenu Emmy (1974-1977.) Zazářil v televizním filmu SKAG (1980) a taky ve stejnojmenném seriálu o předákovi z pittsburghských železáren (v pilotní epizodě dostane hrdina mrtvici a my sledujeme, jak se to odrazí na jeho rodině a spolupracovnících.) Projekt se nesetkal s větším ohlasem ze strany diváků a po pár dílech skončil. Kritici ho však velebili.

Maldenovi mají dvě dcery, Carlu a Milu a jejich manželství je mimochodem jedním z nejdelších v historii Hollywoodu. V roce 2008 oslavili platinovou svatbu (70. výročí) a zařadili se tím tak na třetí místo co do délky trvání hollywoodského manželského svazku. Hned za nimi jsou Bob Hope a Dolores Hope s 69 lety a před nimi Norman Lloyd a Peggy Lloyd, kteří se brali v roce 1936. V čele se se 73 lety společného života drží Art Linkletter a Lois Foerster. V roce 1997 Malden publikoval svoji autobiografii s názvem “When Do I Start?” (Kdy jsem začal?), spoluautorkou je jeho dcera Carla.

Zajímavosti:

Jeho blízkým přítelem byl jeden ze sedmi statečných, Brad Dexter, který byl rovněž srbského původu. Karl Malden byl v roce 1963 členem poroty Berlínského filmového festivalu, v 70. a 80. letech se objevoval v televizní reklamě na cestovní šeky American Express ("Don't leave home without them!") a v letech 1989 – 1992 zastával funkci prezidenta filmové akademie (Academy of Motion Picture Arts and Sciences.) Je rovněž členem 16tičlenného poradenského výboru Amerického poštovního úřadu, který posuzuje návrhy na pamětní poštovní známky.

Marek "džanik" Janík