Rani Mukherjee

“Jsem tady abych hrála, bavila a dělala dobré filmy...“

Nevysoká (160 cm) indická herečka s chraplavým hlasem, pochází ze slavné filmařské rodiny: otec Ram byl režisérem a jedním ze zakladatelů studií Filmalaya, matka Krišna byla playbackovou zpěvačkou, bratr Radža je filmovým producentem a režisérem. Teta z matčiny strany, herečka Debašri Roj, je držitelkou státní ceny a sestřenice Kajol je rovněž populární a oceňovanou bollywoodskou herečkou. Anglický přepis svého příjmení “Mukherjee“ (Mukerdží) změnila v minulosti na “Mukerji“ na základě údaje v cestovním pase; důvody nebyly numerologické, jak někteří tvrdili.

Rani Mukerdží žije v Bombaji, mluví plynně čtyřmi jazyky, získala desítky ocenění: do roku 2009 šestinásobná držitelka herecké ceny Filmfare (indická obdoba Oskara) a čtyřnásobná co se týká cen IIFA (Mezinárodní indické filmové akademie). Do roku 2006 její filmy vydělaly přes pět miliard rupií. Jako svůj koníček uvádí tanec (cvičí se v Odissi, jedné z osmi základních forem indického tance), oblíbeným jídlem je ryba od maminky a milovaným dárkem diamantový prsten od otce. Jejím oblíbeným filmem je TITANIC (1997) a píseň “My Heart Will Go On“. Nepije studené nápoje.

Studovala střední školu Maneckji Cooper v Juhu a vysokou Mithibai College v Bombaji. Po malém cameu ve filmu svého otce z roku 1992 herecky debutovala v rodinném dramatu RAJA KI AAYEGI BARAAT (1997). Jako představitelka znásilněné oběti zaujala, film však kasovně propadl a ona se vrátila na školu. Za dva roky byla před kamerou znova: režisérský debut Karana Johara KUCH KUCH HOTA HAI (1998) s Shahrukhem Khanem a Kajol se stal trhákem a Rani se dočkala první ceny Filmfare pro "nejlepší herečku ve vedlejší roli". Režiséři ji začali brát vážně. Stojí za zmínku, že Johar zprvu uvažoval o jejím předabování a Rani mu zpočátku dávala za pravdu. Zapracovala však na své výslovnosti a dnes, jak tvrdí, je se svým projevem spokojena.

Zpívala v té době v několika filmech, s výjimkou BADAL však většina propadla a její čas měl teprve přijít. V roce 2001 zazářila vedle Salmana Khana a Preity Zinty v romantickém dramatu CHORI CHORI CHUPKE CHUPKE Abbase Mustana. Rani v něm hraje ženu, která není po potratu schopna otěhotnět a najímá si proto "náhradní matku". Vedle Viveka Oberoie zazářila v SAATHIYA (2002), úspěšném u kritiky i diváků. Za roli medičky, která bojuje s faktem, že má být jako mladá provdána, získala cenu kritiky za “nejlepší herecký výkon“ a nominaci na cenu Filmfare pro “nejlepší herečku“.

Druhá nominace na cenu Filmfare pro “nejlepší herečku“ následovala po výkonu v romantickém dramatu Azize Mirzy CHALTE CHALTE (2003) vedle Shahrukha Khana. Ve stejném roce se poprvé uvedla v komické poloze, a sice v CHORI CHORI. Role bengálské hospodyňky v akčním krimi YUVA (2004) jí vynesla druhou cenu Filmfare pro "nejlepší herečku ve vedlejší roli". Vedoucí úlohu vedle Saifa Aliho Khana měla v jednom z trháků roku: HUM TUM (2004). Film podle hollywoodské romantické komedie KDYŽ HARRY POTKAL SALLY (1989) režíroval Kunal Kohli a Rani Mukerdží posbírala řadu ocenění, včetně první ceny pro “nejlepší herečku“ při výročním (50.) udělování Filmfare (2005). Stala se tak vůbec prvním hercem, který v jednom roce získal obě hlavní ceny Filmfare. Cenu za hlavní i vedlejší roli získala ve stejném roce i od IIFA.

Milostná sága Yashe Chopry VEER-ZAARA (2004) s Shahrukhem Khanem a Preity Zintou se stala filmovým trhákem roku doma i v zahraničí a vypráví o lásce mezi indickým důstojníkem Veer Pratap Singhem a Pákistánkou Zaarou. Rani Mukerdží zde hraje pákistánskou advokátku, která si vytyčila osobní úkol odhalit pravdu o Veer Pratapovi. Na filmovém festivale v marocké Casablance byly v roce 2005 uvedeny čtyři její filmy: padesát tisíc diváků sledovalo na pláži CHALTE CHALTE a po promítání jí pokládali různé otázky ohledně natáčení ("Nemyslím, že bych tuhle zkušenost mohla vůbec někdy pustit z hlavy.")

V roce 2005 koupila pro sebe a své rodiče domek v přímořském letovisku Juhu (západní předměstí Bombaje) a natočila čtyři snímky. Když za ní režisér Bhansali přišel poprvé s nabídkou na hlavní roli v dramatu BLACK (2005), odmítla s tím, že na roli slepé a hluché dívky nemá. Jakmile jí však pozdvihl sebedůvěru kývla a na Institutu Helen Kellerové v Bombaji začala intenzivně studovat zvláštní znakovou řeč. Za svůj výkon nakonec Rani obdržela velkolepé kritiky a posbírala celou řadu ocenění v kategorii “nejlepší herečka“. Podle IndiaFM šlo "nepopiratelně o vrcholné ztvárnění její kariéry... bez možnosti dialogu ohromně zapůsobila výhradně svým výrazem. Máme zde výkon, který může ostatním sloužit jako učebnice herectví... "

Stala se skutečnou Královnou Bollywoodu. Filmy BLACK, PAHELI a VEER-ZAARA se dostaly do konečného výběru šedesáti zahraničních filmů pro nominace na Zlaté glóby 2006. Rani Mukerdží spolupracuje s celou řadou neziskových organizací. Výtěžek z jednoho společného koncertu, putoval na oběti ničivé tsunami (2004), pomáhala ve sbírce na podporu zaměstnanosti hendikepovaných a darovala peníze dětské nemocnici. Jako jediná osobnost filmového průmyslu se stala váženým hostem státní večeře (2005) na počest generála Parvíze Mušarafa během jeho návštěvy u indického premiéra Singha ("Bylo to jako ve snu. Nejvyšší představitelé obou zemí se chovali velmi kultivovaně a prostě...")

Hitem roku se stala dobrodružná komedie BUNTY AUR BABLI (2005). Podle jedné kritiky Rani v ubrečených scénách lehce přehrávala, získala nicméně nominace na “nejlepší herečku“ od IIFA i Filmfare. Hvězdně obsazené drama Karana Johara KABHI ALVIDA NAA KEHNA z roku 2006 (Nikdy neříkej sbohem - Amitabh Bachchan, Shahrukh Khan, Abhishek Bachchan, Preity Zinta a Kirron Kher). Film o dvou nešťastných manželských párech z New Yorku byl po svém uvedení přijímán s rozpaky, nakonec se stal vůbec nejúspěšnějším bollywoodským filmem uvedeným v zahraničí. Rani obdržela několik nominací na cenu pro “nejlepší herečku“. Kvůli tomuto snímku musela odmítnou vedoucí úlohu v americko-indickém projektu JMENOVEC (2006).

Filmy s Mukerdží znamenaly také indický vstup do oskarových klání: PAHELI (2005) pro udělování Oskarů v roce 2006 byl oficiálně prvním. V listopadu 2006 obklíčili horliví fanoušci ve Varanásí její filmový štáb. Ochranka použila násilí a následovala mediální bouře, během které různé skupiny trvaly na tom, že tomu měla Rani zabránit. Později se omluvila. V tomtéž roce vystupovala s bollywoodskými herci při předvádění indické kultury během závěrečného ceremoniálu Her Commonwealthu v Melbourne (v roce 2010 se totiž budou Hry konat v indickém Novém Dillí). Za svůj tříminutový tanec se Saif Alim Khanem tehdy přijala 1,5 miliónů rupií, tedy nějakých šest set tisíc korun.

V roce 2006 ji “Filmfare Magazine“ zařadil na osmé místo z "deseti nejvlivnějších jmen Bollywoodu". Rok předtím skončila desátá (jako jediná žena ve výběru!), rok nato obsadila dokonce místo páté. V letech 2004-2005 si držela první příčku výběru Filmfare i portálu Rediff.com pro “deset nejlepších bollywoodských hereček“, přičemž Rediff ji umístil na vrchol i v roce 2006. V roce 2007 obsadila čtvrtou příčku žebříčku pro “nejlepší bollywoodské herečky historie“. Opakovaně se objevuje ve výběrech Rediff pro "nejkrásnější herečky Bollywoodu“, “ nejlépe oblékané ženy Bollywodu“ a “ženy mnoha tváří“. Jejími blízkými filmovými přáteli jsou Shahrukh Khan, Aamir Khan, Karan Johar, Sanjay Leela Bhansali, Aditya Chopra, Abhishek Bachchan a Twinkle Khanna.

Rani Mukerdží se zúčastnila dvou světových turné v roce 1999 s Aamirem Khanem, Aishwaryou Rai, Akshayem Khannem a Twinkle Khannem ("Skvělá pětka") a devatenácti vystoupení v rámci světového turné "Pokušení 2004" (Temptations 2004), na kterém se podíleli také Shahruk Khan, Preity Zinta, Saif Ali Khan, Aryun Rampal a Priyanka Chopra. Ve své době šlo o vůbec nejúspěšnější bollywoodský koncert. Třikrát se objevila v známé talk-show Karana Johara "Koffee with Karan" (s Kareenou Kapoor, s Shahrukhem Khanem a Kajol a také jako "překvapení" vedle Madhuri Dixit). Objevila se v reality show "Star Voice of India" (obdoba "Česko hledá SuperStar"), kde finalisté zpívali písničky z jejích filmů.

Bulvár ji už spojoval s hezkou řádkou mužů a také tvrdil, že je s některými kolegy v permanentním sporu: „Spojovali mě se všemi, se kterými jsem se hrála. Od Viveka Oberoie po Govindu. Boj s podobnými diskuzemi je součástí mé profese, románek jsem neprožila ani s jedním.“ Je stále svobodná (2009), tvrdí o sobě, že neflámuje, neopíjí se a že je rodinný typ: “Můj režim dne je poněkud rigidní. Vstávám brzy... pohraju si s neteří, nachystám se a jedu na natáčení. Z práce se vracím přímo domů a hraju si s ní, dokud je vzhůru. Potom povečeřím a svalím se na postel... Můj život se točí kolem rozpisu natáčení a každodenní domácí rutiny."

Marek "džanik" Janík