Jiří Hannibal je český filmový režisér, scenárista a především posledních třicet let i prozaik. Po studiu na reálním gymnáziu v místě svého rodiště Táboře studoval v letech 1948–1953 na pražské FAMU, a to obor režie. Do roku 1959 zde pak i působil jako odborný asistent. V 50. letech spolupracoval jako asistent režie či pomocný režisér např. s Martinem Fričem (film Dařbuján a Pandrhola), Vojtěchem Jasným (Není stále zamračeno, Touha) či Karlem Kachyňou (Dnes večer všechno skončí). Jeho prvním samostatnějším režijním počinem byl film Všude žijí lidé se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli, k němuž sám napsal i námět. Od roku 1960 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, kde do roku 1989 natočil dvacet pět celovečerních filmů.
Mezinárodní úspěch získal zejména jeho kouzelně poetický snímek Dědeček, Kylián a já, který byl promítán mj. na festivalech v Benátkách či v Cannes. I řada dalších jeho filmů se věnuje tématice dětí a mládeže, dětských lásek a problémů. Jen namátkou uveďme filmy jako Škola hříšníků, Malé letní blues, Údolí krásných žab či Leť, ptáku leť!, který vznikl u příležitosti 30. výročí Pionýrské organizace.
Jiří Hanibal je držitelem několik ocenění. V roce 1961 získal např. Cenu Mezinárodní federace filmového tisku FIPRESCI v San Sebastianu za film Všude žijí lidé, v roce 1965 Cenu za nejlepší film pro děti v Cannes za film Kapr (Carpe) a v roce 1967 pak Zlatého lva, Stříbrnou Minervu a zvláštní uznání Mezinárodního centra pro literaturu a film CIDALS v Benátkách za již zmiňovaný film Dědeček, Kylián a já.
Ač se o filmech Jiřího Hanibala nedá vysloveně říct, že by byly nějak zásadně poplatné době svého vzniku, přesto dotyčný po roce 1989 již v profesi režiséra nepokračoval. O to více se však věnoval své literární dráze, kterou ale nastartoval již v roce 1975 novelou „Když pláče les“ o pozdní lásku starého dřevorubce. Psychologizujícím příběhům se věnoval i v pozdějších letech. Namátkou uveďme třeba „Život samá serpentina“, „Konec časů medových“ nebo „Blýskání na lepší časy“. Hanibal umí jít i s dobou, o čemž svědčí kniha „Čáry života“, věnovaná tématu ženské homosexuality, respektive bisexuality. Na druhou stranu se věnuje i historickým námětům zpracovaných v románech „Úděl královský“ a „Velmož tří králů“, v nichž autor popisuje dění na dvoře králů Václava II. a Václava III. Úplně jiné jsou zase Hanibalovy knihy „Návštěva“ a „S pečetí viny“, věnované problematice vztahu Čechů a sudetských Němců.
Honza "HonzaBez" Bezděkovský
