Biografia
Václav Gajer se narodil 19. srpna 1923 v Šumavských Hošticích. Vystudoval na obchodní akademii, ale původně se chtěl věnovat hudbě nebo divadelní režii. Nakonec odešel k filmu. Gajer začínal v pražských filmových ateliérech roku 1943 jako poslíček a telefonista, poté u výrobní společnosti Nationalfilm (1944 až 1945) pracoval v různých asistentských funkcích u režisérů Martina Friče, Miroslava Cikána a dalších.
Po roce 1945 se stal zaměstnancem Československého státního filmu, později režisérem a scenáristou Filmového studia Barrandov. Ve znárodněném filmu započal jako pomocný režisér (HRDINOVÉ MLČÍ Miroslava Cikána z roku 1946, SIRÉNA Karla Steklého 1947 a DRAVCI Jiřího Weisse 1948).
Ovšem soustavně směřoval k samostatné filmové režii. Ke svým snímkům si často psal náměty nebo literární a technické scénáře (PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ, PAST, PŘICHÁZEJÍ Z TMY, VINA VLADIMÍRA OLMERA, SEDMÝ KONTINENT, HORKÝ VZDUCH, KATEŘINA A JEJÍ DĚTI, DIVOKÝ KONÍK RYN a další).
Jako režisér se Václav Gajer zaměřoval na realistické vidění světa, na aktuální látky a na náměty ze současného života. Bez odborného zdělání (a jen po třech zkušenostech jako pomocného režiséra) dostal důvěru a mohl samostatně natočit svůj první film už roku 1948, detektivku z učňovské ozdravovny KŘÍŽOVÁ TROJKA (1948), a o rok později dramatickou agitku PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (1949).
Od 50. let do kin uváděl tendenční dramata USMĚVAVÁ ZEM (1952) a PŘICHÁZEJÍ Z TMY (1953), na FAMU zrealizovaný krátký film DNY A NOCI (1954), dále drama o městské mládeži VINA VLADIMÍRA OLMERA (1956), první koprodukční snímek mezi Československem a NDR (Německou demokratickou republikou) ROČNÍK 21 (1957) a s Alenou Vránovou a Eduardem Cupákem navázal opět spoluprácí (poprvé na filmu VINA VLADIMÍRA OLMERA) u dramatu SNY NA NEDĚLI (1959).
S náročnou realizací přišel na úsvitu 60. let svým dramatem SEDMÝ KONTINENT (1960) o budování melioračního systému. Dramatickému žánru zůstal věren i nadále a o rok později natočil KRÁLÍKY VE VYSOKÉ TRÁVĚ (1961).
Po nevýrazném filmu NEKLIDNOU HLADINOU (1962) z vodáckého prostředí natočil první povídku JAK SE KALÍ OCEL z triptychu MÍSTO V HOUFU (1964). Po těchto opusech dal Gajer velkou příležitost pro stárnoucího Zdeňka Štěpánka ve svém středometrážním díle HORKÝ VZDUCH (1965) o posledních chvílích starého a chudého dědy Vojty Březiny (právě Zdeněk Štěpánek).
Po tomto opusu se o dva roky později odklonil od dramatu a natočil hořkou komedii JAK SE ZBAVIT HELENKY (1967). Následovalo psychologické drama FLIRT SE SLEČNOU STŘÍBRNOU (1969) a poté drama KATEŘINA A JEJÍ DĚTI (1970), které mohli diváci kvůli drsnému a syrovému tématu shlédnout až o dlouhých pět let později a režiséru Václavu Gajerovi znemožnil v normalizaci pokračovat v samostatné režijní tvorbě.
Po zákazu režírování se Václav Gajer musel uchýlit opět jen na post pomocného režiséra ve Filmovém studiu Barrandov (ZLATÁ SVATBA, VÝSTŘELY V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH, povídka TÉMA: LÁSKA z filmu PROFESOŘI ZA ŠKOLOU, SMRT MOUCHY) a krátce v Československé televizi (BŘETISLAV A JITKA). Po osmi letech mu bylo umožněno opět natáčet, zaměřil se ovšem výhradně na dětskou tvorbu. S Tomášem Holým a Gustávem Valachem stvořil volnou trilogii POD JEZEVČÍ SKÁLOU (1978), NA PYTLÁCKÉ STEZCE (1979) a ZA TRNKOVÝM KEŘEM (1980).
V 80. letech před odchodem do penze ještě zrealizoval příběh DIVOKÝ KONÍK RYN (1981) a naposledy drama DVA KLUCI V PALBĚ (1983). Václav Gajer obdržel za SEDMÝ KONTINENT (1960) Zvláštní odměnu v Umělecké soutěži k 15. výročí zrodu lidově demokratické ČSR (1960) a za KRÁLÍKY VE VYSOKÉ TRÁVĚ (1961) Čestné uznání na IV. FČSF v Košicích (1962), dál Vyznamenání Za vynikající práci (1968).
Byl pedagogem režie na FAMU v Praze (1951 – 1957) a pedagogickým vedoucím režie u studentských filmů (př. ČERVENÉ TULIPÁNY, VIANOČNÝ DAR, NEJŠŤASTNĚJŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ, MATÚŠ, OPLATKY, ZTRACENÁ POSICE a STRACH). Byl prvním manželem herečky Naděždy Gajerové (*1928), s níž měl dceru, herečku Veroniku Gajerovou (*1963). Režisér, scenárista a pedagog Václav Gajer zemřel už v zapomenutí 1. července 1998 v Praze, krátce před svými sedmdesátými pátými narozeninami.
Režisér
Filmy | |
---|---|
1983 |
Dva kluci v palbě |
1981 |
Divoký koník Ryn |
1980 |
Za trnkovým keřem |
1979 |
Na pytliackom chodníčku |
1978 |
Pod Jazvečou skalou |
1970 |
Kateřina a její děti |
1969 |
Flirt se slečnou Stříbrnou |
1967 |
Jak se zbavit Helenky |
1965 |
Horký vzduch |
1964 |
Místo v houfu |
1962 |
Neklidnou hladinou |
1961 |
Králíci ve vysoké trávě |
1960 |
Sedmý kontinent |
1959 |
Sny na neděli |
1957 |
Ročník 21 |
1956 |
Vina Vladimíra Olmera |
1953 |
Přicházejí z tmy |
1952 |
Usměvavá zem |
1949 |
Pan Habětín odchází |
1948 |
Křížová trojka |
Krátkometrážny | |
---|---|
1954 |
Dny a noci (študentský film) |
Scenárista
Filmy | |
---|---|
1981 |
Divoký koník Ryn |
1980 |
Za trnkovým keřem |
1979 |
Na pytliackom chodníčku |
1978 |
Pod Jazvečou skalou |
1970 |
Kateřina a její děti |
1969 |
Flirt se slečnou Stříbrnou |
1965 |
Horký vzduch |
1962 |
Neklidnou hladinou |
1960 |
Sedmý kontinent |
1957 |
Ročník 21 |
1956 |
Vina Vladimíra Olmera |
1950 |
Past |
Krátkometrážny | |
---|---|
1954 |
Dny a noci (študentský film) |