Ruth Gordon

Kromě herectví se věnovala psaní, je autorkou řady známých divadelních her, filmových scénářů a knih. Byla jedináčkem, otec byl tovární mistr a bývalý lodní kapitán. Ještě před maturitou na massachusettské Quincy High School si napsala několika oblíbeným herečkám o fotografii s autogramem a osobní odpověď Hazel Dawnové byla údajně jedním z důvodů proč se rozhodla věnovat herectví. Její otec byl v tomto směru sice skeptický, přesto ji v roce 1914 zapsal v New Yorku na Akademii dramatických umění. Kariéru začínala v reklamě na "Mellinovy potraviny". V roce 1915 se poprvé objevila ve filmu, jako komparzistka. Ve tomtéž roce debutovala na Broadwayi ve hře o Petru Panovi. V prosinci 1918 se provdala za herce Gregoryho Kellyho, který ale v roce 1927, v šestatřiceti letech, umírá na srdeční chorobu.

Její jediný potomek, nemanželský syn Jones Harris, přišel na svět v době, kdy zářila v "Sereně Blandishové" (1929). Jeho otcem byl broadwayský producent Jed Harris. Ve 30. letech pokračovala v jevištní kariéře (Mattie v "Ethan Frome" nebo Nora v Ibsenově stejnojmenném dramatu ), hrála i v londýnském Old Vic. Měla v té době sice už smlouvu u společnosti MGM, moc hereckých příležitostí však nedostala. Více štěstí ji potkalo u dalších hollywoodských studií: např. vedlejší role ve filmech Dr. EHRLICH'S MAGIC BULLET (1940) nebo KONVOJ DO MURMANSKA (1943) s Humphreyem Bogartem. Ve 40. letech se představila na Broadwayi nejen např. v roli Nataši v Čechovových "Třech sestrách", ale také ve vedoucích úlohách svých vlastních her "Over Twenty-One" a "The Leading Lady".

V prosinci 1942 se podruhé vdala, vzala si o šestnáct let mladšího scénáristu Garsona Kanina, se kterým spolupracovala na scénářích ke komediím Katharine Hepburnové a Spencera Tracyho ADAMOVO ŽEBRO (1949) a PAT A MIKE (1952), které režíroval George Cukor. Scénáristé byli blízkými přáteli obou herců a do filmu také promítli kus svého vlastního vztahu. Za oba scénáře, stejně jako za scénář k filmu-noir DVOJÍ ŽIVOT (1947) byli nominováni na Oskara. V roce 1953 se dočkala zfilmování její vlastní autobiografická hra "Years Ago": HEREČKA (The Actress, 1953). Dívku z Quincy, která přesvědčí svého otce (Spencer Tracy), aby mohla odjet do New Yorku a stát se herečkou zde ztvárnila Jean Simmonsová.

V roce 1956 se Gordonová dočkala nominace na divadelní cenu Tony za výkon v roli Dolly Leviové ve Wilderově hře "Dohazovačka", ve které se mj. předvedla také v Londýně a Berlíně (hra se později stala předlohou ke slavnému filmovému muzikálu HELLO, DOLLY!). Po více než dvaceti letech se vrátila před kamery a v roce 1966 byla poprvé nominována na Oskara v herecké kategorii a získala Zlatý glóbus pro "nejlepší herečku ve vedlejší roli" za hudební drama JAKÁ JE DAISY CLOVEROVÁ (1965). O tři roky později získala ve stejné kategorii nejen svůj druhý Zlatý glóbus, ale už i Cenu Akademie. Bylo to za roli Minnie Castevetové ve slavné adaptaci Levinova hororu ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO (1968). Nominována byla také za roli v HAROLD A MAUDE (1971).

V následujících letech se objevovala ve filmech i televizních produkcích, např. v seriálu "Columbo" (1977). Za roli v sitkomu "Taxi" (1978) obdržela Cenu Emmy. Na Broadwayi se naposledy objevila v roce 1976 v titulní roli hry G.B.Shawa "Živnost paní Warrenové". Malou roli matky Orvilla Boggse měla v akčních komediích s Clintem Eastwoodem NIKDY NEPROHRÁT (1978) a VŽDYCKY ZVÍTĚZIT (1980). V 70. letech Gordonová vydala tři svazky pamětí. Byla blízkou přítelkyní herce Buda Corta a velkou oblíbenkyní Natalie Woodové jejíž prvorozené dceři šla za kmotru. V roce 1983 obdržela ocenění "Women in Film Crystal Award", určené ženám, které svými výjimečnými pracovními úspěchy pomohly zvýraznit roli žen v zábavním průmyslu. Je po ní pojmenováno malé divadlo v massachusettském Westboro a amfiteátr v Quincy.

Marek "džanik" Janík