Oleg Meňšikov

Oleg Menšikov se narodil 8. listopadu 1960. Brzy potom se Olegova rodina přestěhovala do Moskvy, kde žil v malém bytě se s matkou, otcem a dědečkem. V mládí si jako nadšený klavírista zamiloval operetu. Mezi jeho další koníčky patřilo také předvádění se před svými spolužáky - například ve třídě předstíral, že spolkl špendlík tak věrohodně, že učitel zavolal Olegovu matku - lékařku.

Po dokončení školy a vojenské služby začal Menšikov účinkovat v Divadle Sovětské armády. Hry byly často zaměřeny na vojenskou tématiku, ale na repertoáru byla také klasika, jako například Idiot (F. Dostojevskij), nebo Les (A. Ostrovskij). Brzy se z Olega stal uznávaný divadelní herec.

Ve filmu debutoval roku 1981v Michalkovově lyrické komedii PŘÍBUZENSTVO. V roce 1994 se s Michalkovem setkal znovu v nejslavnějším filmu jich obou, v dramatu UNAVENI SLUNCEM. Film dostal za Oscara nejlepší neanglicky mluvený film i hlavní cenu na festivalu v Cannes. Menšikovova nezapomenutelná role důstojníka NKVD, který se vrací, aby se pomstil manželovi své bývalé lásky, mu přinesla mezinárodní uznání i roli v moderním filmovém převyprávění Tolstého stejnojmenné povídky KAVKAZSKÝ ZAJATEC.

Spolupráce s Nikitou Michalkovem pokračovala i ve filmu LAZEBNÍK SIBIŘSKÝ, kde si Oleg ve svých 39 letech zahrál mladého kadeta Andreje Tolstého bláznivě zamilovaného do Američanky (Julia Ormond). Sám film označil za vyznání lásky k Rusku a to zvlášť v době, kdy o něm člověk slyší tolik negativních věcí. Za roli Andreje byl také nominován na Ruskou národní cenu pro nejlepšího herce.

Další významnou roli získal ve filmu Régise Wargniera VÝCOD- ZÁPAD, kterou hrál ve francouzštině, kterou vůbec neovládá. V roce 2005 na sebe upozornil v prvním ruském zpracování slavného románu Borise Pasternaka DOKTOR ŽIVAGO. V roce 2010 se znovu vrátil do role Míti v pokračování slavného filmu Nikity Michalkova - UNAVENI SLUNCEM 2.

HanaM.