Dlouhá míle

Asi největší seriálové překvapení, jaké jsem kdy zažil. Čekal jsem nějakou blbost typu Chlapci a chlapi a místo toho jsem se dočkal jednoho z nejpovedenějších českých seriálů o sportu, o přátelství a o nezlomné vůli. Seriál mě opravdu pohltil, o tom nejlépe svědí to, že jsem jej na Youtube zlhtnul během jednoho víkendu. Veškeré sportovní záběry jsou věrohodné, stejně jako trénink, ani na chvíli jsem neměl pocit nějaké trapnosti či křečovitosti. Budiž odpuštěny ty přechody na dlouhé tratě. A příběh? Líbí se mi, jak to bylo pojaté. Hlavní hrdina Ondra Vesecký není typický klaďas, kterého si oblíbíte od první minuty, ale v průběhu oněch šesti dílů si vás nadobro získá, přestože marně pátráte čím. Možná právě tím, že je to člověk s velkými chybami, stejně jako my všichni. Životní role Svatopluka Skopala, ale získal si mě i Jan Čenský a všichni další (o Čepkovi a Brzobohatém snad netřeba mluvit). Mistrovský kousek, který ve vás zanechá víc, než si myslíte. (02.12.2012)

Seriál o pevném přátelství, touze závodit a nezdolné vůli z atraktivního sportovního prostředí atletů a jejich životů. Je to sice plné klišé a šablonovitých postav, ale kvalitní herecké obsazení a výkony Svatopluka Skopala a Jana Čenského projekt táhnou nahoru. Navíc Radoslav Brzobohatý se zde tentokrát objevuje v záporné roli. Zaujme i hudba Karla Svobody. (16.08.2011)

Takovej zezačátku nenápadnej seriál, kterej mě ale postupně úplně pohltil. Ten příběh má samozřejmě největší sílu v celku, ne po jednotlivejch dílech - postupně to narůstá, vrství se to, až se to nakoncec uzavře v krásný a celistvý dílo. Obsazení je naprosto skvělý (Skopal, Větrovec, Čenský, Haničinec, Brzobohatý, Čepek) i u epizodních rolí (jednou z opravdu mála výjimek je lehce přehrávající Jana Svobodová v roli Simony nebo sukničkář Baselides), jen mi trvalo, než jsem si zvyk na tu televizně osumdesátkovo-devadesátkovou hudbu včetně znělky evidentně vykrádající Zarathustru; nakonec ale uznávám, že tady Karel Svoboda odved dobrou práci (třeba téma, který hrává při závodech, je oproti tý úvodní znělce fakt skvělý). Na seriálu je sympatický, že neni plochej ani v ději, ani co se postav týče, a že se mu navzdory závodně-sportovní tématice daří vyhejbat patosu a přeslazeně dojemnejm scénám (Vesecký třeba neyvhraje souboj s tramvají, nevyhraje ten závod, kterej by mu měl dát fakt už poslední šanci /tam dokonce jako poprvý vůbec ze závodu odstoupí/ - důležitý závody, který by se dalo filmařsky dojit až do pláče, tam dokonce často nejsou vůbec nebo jenom krátkej úryvek...). Hlavní postava, Ondra Vesecký, je vlastně hrozná zagorka, která neví, co se sebou, co chce a co nechce, ale ve výsledku mu to jenom přidává lidskej rozměr, díky kterýmu si člověk Ondru v průběhu času spíš oblíbí (a dokazuje tak, že nejde o žádný scénáristovo neumětelství) - Ondra furt začíná znova a znova, znova a znova se mu nedaří v tom zůstat a znova a znova to vzdává, má problémy ve vztazích, kde už tuplem neví, co chce, bojí se budoucnosti... Ten příběh postupně graduje a ve výsledku vlastně vůbec o sport nejde, byť je nosnou konstrukcí děje i všech osudů. Výrazně dobrá mi přišla třeba scéna závodu s tramvají, ten poslední maraton a naprosto skvělý a autentický byly sportovní komentátoři (to tomu zážitku a atmosféře přidává fakt hodně). Výborná postava byl taky chlap v černym klobouku, navzdory (nebo právě i díky tomu?) celkem prozaickýmu rozuzlení/vysvětlení v poslednim díle. Ten seriál je opravdu kvalitně natočená záležitost, u který si člověk až řiká, jak je možný, že se o ní neví víc . Rozhodně by si to zasloužila. WTF moments: Začátek toho posledního dílu byl tak něžňoučkej, až jsem čekal, kdy si oba pánové daj hubana. Jinak třeba nechápu, jak někomu může rupnout achilovka, pak se nějak svépomocí s bráchou snažit odbelhat pryč a nezavolat si sanitku. Stejně tak u toho maratonu - závodník se tam sesune k zemi jako po infarktu, klidně může bejt mrtvej, ale kameraman si dál stojí za kamerou jako by se nechumelilo, natáčí ho a že by třeba zavolal nějakou pomoc, protože tam kolem nikde nikdo pořádně neni, to ho ani nehne. (27.04.2016)

Skutečně velkorysý a dynamický projekt Československé televize z atraktivního prostředí, s jasným dramatickým obloukem i životnými postavami. Samozřejmě, tu výchovnou apelativnost a jemně moralizující tón je třeba občas překousnout, avšak nakonec ve sportovní tematice je otázka fair play a přátelských obětí aktuální i dnes, takže není důvod skřípat zuby. Daleko zajímavější než praktiky v atletickém družstvu je především vnitřní krize hlavní postavy, jejíž pád na dno je podán uvěřitelně a nebojí se tnout do živého (v tomto ohledu je první polovina seriálu ve srovnání s dobovou televizní produkcí skutečně působivá). Cesta zpět na vrchol bohužel už tak přesvědčivá není, čím dál více se zaměřuje na konstruované momenty, následováníhodné postoje postav, na méně důležité vztahové vložky, které se společně s několika zvraty někdy dostávají blízko úrovni Adamcova pozdějšího pokusu Pojišťovna štěstí a ani ta běžecká klání už nemají takový drajv a napětí. Přesto i zde se stále objevuje dost dobře napsaných momentů a závěrečný maratón je důstojným vyvrcholením celého příběhu. Výsledný mírný dobový nadprůměr přesto zaokrouhluji nahoru a to především díky vynalézavé a občas značně sugestivní kameře a výtečnému hudebnímu doprovodu Karla Svobody, který dodává závodním scénám neskutečný náboj a na dlouho uvízne v hlavě. Právě tyto dvě složky dělají z Dlouhé míle skutečně plnohodnotný seriálový zážitek, který úspěšně vzdoruje i onomu čtvrstoletí od svého vzniku. (31.08.2013)

Vkusný, nevlezlý seriál, který možná bude náhodnému divákovi připadat poplatný době, což do jisté míry samozřejmě i je. Seriál jsem dokoukal do konce a zaujaly mne poctivé a především velmi příjemné herecké výkony tehdejších mladých herců jako Skopal a Čenský. Nevím do jaké míry seriál přináší realistickou autentičnost atletického sportu divákovi, jelikož atletice nerozumím, ale i tak jsem nějakým způsobem vycítil, že je to dobře znázorněno. Krom všeho mi nejvíce imponovalo, že scénář seriálu je velice zručne napsán a tím pádem díky tomu je to skutečně tedy žánrově seriál narozdíl od dnešních komerčních paskvilů. Závěr seriálu byl velmi poutavý a přinesl i zajímavou myšlenku a sice myšlenku efektivního sportovcova odchodu na vrcholu, ba co víc i myšlenku rozpoznání důležitých životních situací nejen pro něho samotného, ale i co se týká pomoci člověku druhému, kdy člověk život již pojímá celistvě a ne jako pouhý okamžik skoku přes švédskou bednu a případně jím vyvolanou, avšak postupně vychládající slávu. (16.08.2011)