Dlouhá míle

Co je Rocky Balboa pro box, to je Ondra Vesecký pro atletiku. Až po pětadvaceti letech jsem se zase setkal s touto mou seriálovou láskou z dětství až začínající puberty. Dlouhou míli a příběh Ondry Veseckého jsem tehdy opravdu "žral". Dlouho jsem nedokázal dokopat se na seriál podívat znovu (díky repríze po dvaceti letech byl a je naštěstí k dispozici, dokonce na webu ČT), vždy jsem kouknul na první díl nebo jeho část a na sledování celku jsem si neudělal čas. Bohužel. Nebo možná bohudík. Díky tomu jsem se k němu dostal ve chvíli, kdy mi dokonale sednul a já zhltnul první díl, po něm druhý, pak třetí, čtvrtý, pak i pátý a šestý a šel v sedm ráno spát. Dlouhá míle mě chytla jako kdysi, jednoznačně ční nad ostatními seriálovými počiny československé nebo české produkce. Těžko uvěřit, že seriál byl natočený ještě za bolševika (vysílán byl asi o rok později) a má ho na svědomí ten, který je pro svou tvorbu pro komerční televize posledních dvacet let vysmíván. (08.08.2017)

Skutečně velkorysý a dynamický projekt Československé televize z atraktivního prostředí, s jasným dramatickým obloukem i životnými postavami. Samozřejmě, tu výchovnou apelativnost a jemně moralizující tón je třeba občas překousnout, avšak nakonec ve sportovní tematice je otázka fair play a přátelských obětí aktuální i dnes, takže není důvod skřípat zuby. Daleko zajímavější než praktiky v atletickém družstvu je především vnitřní krize hlavní postavy, jejíž pád na dno je podán uvěřitelně a nebojí se tnout do živého (v tomto ohledu je první polovina seriálu ve srovnání s dobovou televizní produkcí skutečně působivá). Cesta zpět na vrchol bohužel už tak přesvědčivá není, čím dál více se zaměřuje na konstruované momenty, následováníhodné postoje postav, na méně důležité vztahové vložky, které se společně s několika zvraty někdy dostávají blízko úrovni Adamcova pozdějšího pokusu Pojišťovna štěstí a ani ta běžecká klání už nemají takový drajv a napětí. Přesto i zde se stále objevuje dost dobře napsaných momentů a závěrečný maratón je důstojným vyvrcholením celého příběhu. Výsledný mírný dobový nadprůměr přesto zaokrouhluji nahoru a to především díky vynalézavé a občas značně sugestivní kameře a výtečnému hudebnímu doprovodu Karla Svobody, který dodává závodním scénám neskutečný náboj a na dlouho uvízne v hlavě. Právě tyto dvě složky dělají z Dlouhé míle skutečně plnohodnotný seriálový zážitek, který úspěšně vzdoruje i onomu čtvrstoletí od svého vzniku. (31.08.2013)

Jů to bylo pěkný a hlavně životní role Svatopluka Skopala. To jako fakt, asi nejlepší výkon, co jsem u něj kdy viděl. Mě se to ňák celý docela líbilo, jak je vyprávěn příběh, ten bezva hudební doprovod a hlavně minimum dementních postav. Až na tu Marka Vašuta (jó, čuriny on umí) a pak na tu běhnu, Nepamatuju si, kdo jí hrál. A taky ta jeho přítelkyně byla dost vypatlaná, A ten mladej brácha... no radši dost. Ale jinak skoro všichni ostatní byli bezva, i ten had v podání Radoslava Brzobohatého, který si očividně a ušislyše prohodil roli s Petrem Čepkem. A happy end co přišel a nepřišel? Žůžo. No dobře, tak vrchol světa to asi není, ale na druhou stranu, já se nenudil ani minutu. Ani na potřetí. A to mě sportovní telenovely moc neberou. Možná už jsem totálně vygumovanej ze sledování všech těch kravin, ale Skopal i Čenský maji u mě za tohle plus. Nemám už co víc dodat. Zatím čtyři... (06.01.2018)

Pro postavu výškařky Aleny se nabízela ideální představitelka - Ivana Chýlková, kterou režisér Jiří Adamec původně oslovil, ale při pokusech ve výškařském sektoru to Ivaně jaksi nešlo a tak byla do role obsazena méně známá Renata Mašková, která zde působí poněkud nevýrazně, což je škoda, Ivana Chýlková mohla dodat postavě větší šťávu. Ondřeje Veseckého měl hrát Jan Čenský, až poté si producenti vzpoměli na Svatopluka Skopala, který rekreačně běhal a Honza Čenský byl tak odsunut do role jeho konkurenta Michala Klánského. Nejlepší je pak budoucí moderátorská hvězda Snídaně s Novou - Libor Baselides, postavu libového frajírka, který dokáže hravě sbalit každou ženskou, aby s ním pak zamávala slovenská studentka Kamila Málková, zahrál dokonale. Běžecké scény seriálu se natáčely během skutečného Memoriálu Evžena Rošické, to proto aby byla zajištěna dostatečná divácká kulisa v ochozech, vzpomínám si, že jeden z moderátorů přímého přenosu tehdy mimoděk poznamenal, že časy herců nebyly od profesionálních sportovců až tak moc vzdálené... Natáčení probíhalo v roce 1989, na uvedení v TV jsme si museli počkat až do roku 1991, od té doby už nebyl nikdy reprízován, což je velká škoda, protože nové seriály kvalitu těch neprorežimních předrevolučních jaksi postrádají, třeba taková Poslední sezóna nesahá tomuto seriálu ani po kotníky... (18.05.2011)

6/6 Čistě jako fikční seriál ze sportovního prostředí je to bomba. Má to všechno, co dobrá TV zábava potřebuje. Má to spád, drama, fajné herecké výkony, ani chvíli to nenudí. A kupodivu to ani na chvíli nenadbíhá sebeparodii. Takže není o čem. Zbožnuju lidsky dojemnýho Větrovce, záporáky Brzobohatýho s Čepkem, samozřejmě Skopala v hlavní roli, sexy šviháka lázeňskýho Baselidese, v závěru se pak do vedení v oblibě dostává i Čenský. Rocky mě naučil milovat box, Lagaan kriket a Dlouhá míle běh. Škoda, že to prakticky na dvě dekády zapadlo, diváci o hodně přišli. (04.10.2011)