Muž s kinoaparátom

Tady se prostě nedá normálně říct dobrý/špatný, líbí/nelíbí (nebojte,  zbytek komentu se nese ve stejně odborném duchu jako tato věta.) Je to nejenom mimořádně starý němý film, ale i mimořádný experiment bez použití příběhu, herců a kostýmu, který jenom zachycuje obyčejný život, banální situace a lidské hemžení (já vím, všichni to víte.) Takže má ale  i svou dobovou dokumentární hodnotu a je zajímavé, že se v takovém encyklopedidním díle objevují pouzí obyčejní lidé. Je fascinující, že vlastně asi ani pořádne nevěděli, čeho se stávají součástí. Taky je zajímavé se zamyslet, jaká to je vlastně památka na hned několik obyčejných lidských životů během jednoho dne.:o A při pohledu na ty zběsilé střihové montáže z roku 1929 může člověka až napadnout, že dnešní tvůrci moderních videoklipů vlastně už nedělají nic tak objevného.:o Trochu jsem se bál jestli mám vůbec šanci jako obyčejný jouda v tom objevit něco přelomového. Ale  některých triků jako obrazovka v zrcadle, upravené rychlosti při sportování nebo vzlétnutý plakátek si všimne snad každý. Někdy  mě až donutily zdvihnout obočí. Některé další jsem zapomněl už teď, ale taky jsem mohl být pozornější.:o   Pro filmové školy, teoretiky a kameramany naprosto z pochopitelných důvodů ceněný a obdivovaný materiál. Pro mě jen hlavně exkurs. Ale bylo zajímavé to vidět na velkém plátně stejně tak jako trochu vyčerpávající.  Asi mě  nejvíce strhl závěr, kdy tam těch vychytávek bylo najednou snad nejvíce a začalo se hodně propojovat plátno i dění v hledišti, objevila se dokonce i animace (!) se stojanem a kamerou apod. . Až mě najednou trochu  zarazilo, že už je konec. I když místy jsem se předtím přistihl, že na něj už trochu čekám.  Docela by mě zajímalo, jestli se k Muži ještě někdy vrátím a objevím v něm teprve naplno  i pro sebe tu genialitu jako někteří ostatní komentující. Ale jedno vím jistě, zítra to nebude. A není to jenom kvůli zítřku. (23.02.2023)

Technicky jeden z nejbohatších filmů na světě. Snímek, který toho nabídl tolik nového, že se zde může hovořit o revoluci. Navíc krásná óda na kouzlo samotného filmového pásu a možná nejdůležitější příspěvek montážní školy. Cinematic Orchestra dodala sledu záběrů nový impuls, čili volume pěkně doprava! (28.10.2010)

"...tento experiment si klade za cíl vytvořit skutečně mezinárodní filmový jazyk založený na úplném oddělení od prostředků divadelní a literární řeči..." Muž s kinoaparátem je mistrovské dílo sovětského avandgardisty a experimentatora, zakladatele skupiny Kino-oků a teoretika přibližování filmové kamery s lidským okem. Tento snímek je vedle Tří písní o Leninovi jeho vrcholným dílem, které s úžasným soundtrackam Michaela Nymana tvoří fascinující geniální film, jenž nemá v dějinách kinematografie obdoby. Způsob střihu a práce s kamerou, výběr situací a témat předběhlo o mnoho let svou dobu a není divu, že v roce 1929 byl tento snímek přijat celkem chladně. Není ale pochyb, kde brala známá "qatsi trilogie" o více než 55 let později inspiraci... Muž s kinoaparátem je dokonalé umělecké dílo, které uchvátí a už nepustí... (20.07.2006)

Nevšedné dielo svetovej kinematografie rozpráva o ľuďoch a ich živote v meste. Dynamika s akou sa divák stretáva, bez pomoci titulkov, scenára či hercov, je obdivuhodná. Srší z každého centimetru filmu, je poskladaná s matematickou presnosťou. Obrazy, ktoré nám tvorca poskytuje pomocou svojho "oka" t. j. kamery, sú umne vyberané, aby čo najpresnejšie vyjadrili život v novej proletárskej krajine. Práve tento intelektuálny prístup mu bol na domácej pôde najčastejšie vyčítaný, hoci v zahraničí prijala kritika jeho dielo bezvýhradne. Oslava filmu ako takého pomocou technickej práce s kamerou je obdivuhodná - režisér pracuje so zoomom, nájazdami, nadhľadmi, trikmi, používa veľké celky, veľké detaily a všetko je to geniálne zostrihané. Film som videl s hudobným doprovodom The Cinematic Orchestra a môžem povedať, že celý zážitok len umocňuje. (10.08.2009)

Dokonalý popis dynamiky lidského života, toho neustálého "od někud někam", neustálého koloběhu života. A také odhalení nejzákladnější podstaty filmu, jako média a umění, které je jako jediné schopno zachytit dynamiku neustále se opakujícího, ale ve svých variacích též neopakovatelného lidského bytí. Navíc Muž s kinoaparátem ukazuje hodnotu filmu i tím, že zdůrazňuje nekonečné množství různých úhlů pohledu, kterými film může svět nahlížet a kterých mi lidé, obyčejní diváci lidského života, nejsme schopni. (13.06.2010)