Réžia:
William WylerHudba:
Georges AuricHrajú:
Gregory Peck, Audrey Hepburn, Eddie Albert, Hartley Power, Harcourt Williams, Margaret Rawlings, Tullio Carminati, Paolo Carlini, Claudio Ermelli (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Princezná Anne sa vydáva na ostro sledovanú cestu po európskych mestách. Keď so svojim sprievodom dorazí do Ríma, vzoprie sa proti prísnym pravidlám protokolu. Jednej noci sa jej podarí uniknúť z luxusnej izby a na úteku sa zoznámi s americkým novinárom Joeom Bradleym, vďaka ktorému spozná Rím ako obyčajné dievča. (STV)
Recenzie (860)
Jedna z nejkrásnějších romantických komedií s okouzlující Audrey Hepburnovou v roli princezny Anny a k ní úžasný Gregory Peck jako novinář, mám je odmala ráda (oba dva) a čas na tom nic nezměnil, pořád to na mě funguje, pokaždé mi vyloudí úsměv na tváři, závěr dojme k slzám a to se počítá... ()
Dokonalé... Škoda, že podobnou romantiku, která doprovází Prázdniny v Římě, v dnešních filmech najdete jen stěží. Tímto filmem jsem si zamiloval osobnost a herectví Audrey H.. 10/10 ()
Nenapodobitelná romantika, inteligentní, jemný humor, roztomilá Audrey Hepburn, galantní, charismatem oplývající Gregory Peck, černobílé fluidum „věčného města“, vůně letních dnů a pro leckoho možná překvapivě trochu nahořklý, melancholicky posmutnělý, ale po krátkém uvážení asi nejlepší možný konec. „Prázdniny v Římě“. ()
Něco tak nádherného se jen tak nevidí. Velice sladká, ovšem ani náhodou přeslazená romance, s naprosto okouzlující Audrey Hepburn, které ke své kráse přidává skvělé herectví, při kterém divák cítí ten vývoj princezny, a příjemným Gregory Peckem, pro kterého platí to samé. A ta poslední scéna, to je prostě klasika, která mě, cynika nejcyničtějšího, dokáže pokáždé dojmout. I've never been alone with a man before, even with my dress on. With my dress off, it's MOST unusual. ()
Prostě klasika:-D ()
Jeden z nejlepších romantických filmů, který jsem viděl. Svůj podíl na tom nese sympatické duo Audrey Hepburn/Gregory Peck a vydařený konec. To se u romanci moc často nevidí. 90% ()
Málokdy je pro mě tak těžké vůbec odtrhnout pohled od obrazovky. Vidět Prázdniny v Římě v barvě, dost možná bych se blahem rozplynula, a to jinak romantické filmy až na výjimky moc nemusím. Asi měknu. P.S.: Gregory Peck mi hrozně připomínal Jude Lawa. 9/10 ()
Půvabný romantický film o mladé princezně, která se zatoulá v Římě. Stráví 24 hodin mimo protokol a královské zvyklosti, zato ve společnosti mladého hezkého novináře. Příjemný film. ()
Na můj vkus příliš laskavá, ale přesto neodolatelná komedie s překrásnou Audrey. Ona byla vážně přírodní úkaz - nenašel jsem jediného muže, který by o ní řekl, že se mu nelíbí. I když dvě hodiny na komedii jsou dost, rozhodně se vyplatí počkat si na skvělý konec, který dojal už nejednu generaci diváků. Zajímalo by mě, jestli tenhle film viděla britská královna... ()
Tak na tento film jsem se opravdu hodně těšila a samozřejmě mě nezklamal. Na jedné straně nádherná a talentovaná Audrey Hepburn, ze které mi nejednou naskočila husí kůže, s charismatickým Gregorym Peckem, na straně druhé úžasný romantický příběh, u kterého jsem se nejen zasněně usmívala, ale nejednou jsem se i smála.. A to pro mě je u filmu opravdu hodně.. :) Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla.. Ten závěr byl opravdu krásný, romantický.. A úplně jiný než u těch neustále se opakujících romantických příběhů dnešní doby, které se s tímto nemůžou ani náhodou rovnat.. 5* je pro Prázdniny v Římě málo! :) ()
fantastický film i po 63 letech nemá chybu ten pohladí po všech stránkách deda :-) oběma to sedne odry bylo 24 ano byla to krásná žena wyler to zvládl perfektně ale finále je úžasné dokonce i slzím a za ty slzy se nestydím deda:-)2,10,2018 i dnes ten film nemá chybu a Wyler to zvládl bezchybně:-)20.12. 19 hudba vynikající 2.3.2020 a dnes taky 31.12.2o2o:-) dnes taky 3.5.2021:-) ()
Nádherný, jemný a příjemný snímek z dob dávno minulých. Rozkošná Audrey Hepburn, a charizmatický Gregory Peck tvoří jednu z nejslavnějších filmových dvojic dvacátého století. Ve své podstatě hravě jednoduchá zápletka dotažená jedinečnými herci do nejmenších detailů tak, že se vám na začátku koutky rozjedou a až na mírně smutný konec se ani na vteřinu nestáhnou zpět k sobě. Rozhodně se jedná o vrchol americké komedie a to vysoké hodnocení zde tomu nasvědčuje. Rozhodně jsem tento film neviděl naposled a až budu hledat pro volný večer něco co pohladí na duši a zároveň nezaplní mozek spoustou filosofických otázek, rozhodně bude tento skvělý film jedním ze žhavých favoritů. ()
Audrey je miláček a sen.... Gregory... to je Pan někdo..... to není hraní, to je život... sen, co všichni chceme snít.... ()
Nebol som síce omámený touto lovestory..ale zaujala ma určite..vynikajúci herci, krásne prostredie, pekný príbeh.. ()
Klasika všech klasik..a konečně už vím proč.. ()
Po druhom vzhliadnutí zvyšujem na plné hodnotenie, pretože som si uvedomil, že sa jedná o možno najlepšiu romantickú komédiu (je rozdiel či to pozerám sám alebo s viacerými).. A práve tým, ako tento film netradične končí, naberá na sile. Príbeh je úžasne situovaný v jednom meste, v jeden deň (ktorý, ako by trval celé prázdniny :). Majstrovské herecké obsadenie (Audrey Hepburn je strašne krásna, Gregory Peck šarm a charizma) dopomáha k plnohodnotnému zážitku ... ()
Já Prázdniny v Římě zkratka miluju. ()
Obyčejná romantická komedie, nijak zvlášť na mne nezapůsobila, ovšem Audrey Hepburnová byla báječná. ()
Rozkošný film ;) ()
A po půlnoci sundám skleněné střevíčky - a bude konec pohádky. Ach ne, proč konec pohádky? Radovánek s krásnou princeznou Annou v prostorách Říma bych si dokázat užívat několik set. Dlouhou dobu strašně příjemná moderní pohádka. Jsou v ni tři věci, které mi stačí ke štěstí. Je tam Řím, ve kterém jsem nebyl a asi v něm jen tak nebudu. Je tam Audrey Hepburn, kterou jsem nikdy nepotkal a potkat ani nemůžu. Je tam ale i zmrzlina, kterou moc rád lížu. A tak si můžeme užívat tu krásnou Audrey Hepburn, příjemného gentlemana Gregoryho Pecka, a trojici doplňujícího sympaťáka fousáce fotografa v podání mě neznámého Eddieho Alberta, sledovat všechny jejich milé příhody, atmosféru starých časů, kdy se k sobě lidi (i když všechny tři hlavní postavy v podstatě kují nějaký podvod) chovají hezky, všechno když tak spraví káva (kolikrát tam to kafe Peck zmíni? Pětkrát?:D), a snem mladých princezen je zajít si do kavárny. I když jsem mladší ročník, dá se říct, že jak někdo relaxuje, a vypíná u novodobých telenovel, mně k podobným účelům může posloužit tento film (Hello-Hello), který chovám ve velké oblibě a docela často se k němu v myšlenkách vracím, takže ačkoliv jsem ho viděl dneska teprve potřetí, už jsem si k němu vypěstoval i určitou nostalgii (pěknou vzpomínku mám například na jedno konejšivé zhlédnutí a debatu o filmu na messengeru v první vlně covidu, kdy mě celkově film dost provázell) Krásný výlet do filmové klasiky, starých časů, starého Hollywoodu a vlastně taková oslava možností života a ideální film pro nás snílky a pohádkáře. Každý, by si chtěl užít alespoň jeden den přesně podle svých představ. A snad každý, by chtěl dělat doprovod někomu tak okouzlujícímu jako byla princezna Audrey Hepburn, která se pro tuhle roli snad narodila a osobně si pod jejím jménem na první dobrou vybavím v první řade (kromě písně Moon river) Prázdniny v Římě. Takže tento starý snímeček je pro mě asi taková bezprostřední pozitivní láska....a kam se na něj hrabou některé oficiální pohádky. Člověk je ale tvor hřísný, a tak by mě mohly napadat rouhačné myšlenky o tom, že doba už se změnila a z komediální stránky toho po letech (a možná i na svou dobu) ve filmu moc není, a i bych si trochu zalitoval, že si Řím a princeznu nemůžu prohlédnout v barvách. Až takový troufalec jsem.:D Naštěstí nejsem profesionální kritik a mám k němu daleko asi jako k matematikovi. Jsem jen mladý snílek... tentokrát rozjímající černobílých obrazů.:D Nelze ale nemilovat film, který v někom já dokázal probudit turistické teleportací sklony při představě, že bych se proměnil v římského turistu a tu zmrzlinu bych si tam s princeznou Annou Audrey kupoval já a viděl naživo, jak pokorně a přátelsky podá ruku obyčejnému prodavači květin, který ji kytičku na konec nechá. Kdyby na mě ale náhodou vážně přišly nějaké pochybovačné myšlenky, nejsem ovšem potrestán, ale ještě odměněn dokonalým, leč krutým závěrem, ve kterém se pro mě skýtá i další osobní přesah. Často se možná v životě stává, že člověk zažije nějaký hezký vyjímečný zážitek (a nemusí to být nutně setkání s princeznou), který ale později pomine, život jde zase dál v zajetých, kolejích, a zbydou (jenom/alespoň) vzpomínky. I princezna si zažila nejkrásnější den ve svém životě, ale nemohla utéct před svými vladařskými povinnostmi, a tak se musela vrátit, a jak pro ni, tak pro novináře tímto skončilo toto odtržení se z reality, ale princezně zůstaly (jenom/aspoň) fotky a novináři dojem z posledního setkání na tiskovce (nezapomenutelná hra očí, nezapomenutelné ukázaní zapalovače, nezapomenutelný potlesk ze strany novinářů...no a konečně a hlavně ten NEZAPOMENUTELNÝ konsternující závěrečný úsměv.) To je ten nenaplněný osud přátelské lásky jednoho dne, který dělá z milého film, film vyjímečný. Takových neobyčejně obyčejných filmů o jedinečnosti okamžiku, jednoho dne, radosti z žití a věčných vzpomínek asi mnoho není. A takových milých princezen asi taky moc ne. Zatímco podobných osudů potenciálního přátelství/lásky, které přerušily okolnosti by mohlo být pořád dost. Vím, že sentimentálně teď vypadám, ale pěkně jsem si ve svých nových chlupatých ponožkách (Ježíšek existuje) u televize v Římě zasnil. A nezlobím se na toho, kdo to nečetl až sem. Prostě se jen (stejně jako já) zasnil v Římě. Věřím na přátelství mezi národy, i mezi jednotlivci.❤ () (menej) (viac)
Reklama