Soused
Nebenan
Réžia:
Daniel BrühlScenár:
Daniel KehlmannKamera:
Jens HarantHrajú:
Daniel Brühl, Peter Kurth, Rike Eckermann, Aenne Schwarz, Gode Benedix, Vicky Krieps, Justine Hirschfeld, Steffen Scheumann, Mex Schlüpfer, Arne Duppler (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Berlín, štvrť Prenzlauer Berg. Daniel je filmová hviezda, zvyknutá na úspech. Má štýlový podkrovný byt a rovnako štýlovú manželku, ako aj opatrovateľku, ktorá sa im stará o deti. Všetko je tip-top, a teda pripravené na to, aby odletel na konkurz do Londýna, kde na slávneho nemecko-španielskeho herca čaká rola v americkom filme o superhrdinoch. Keď vojde do miestneho baru na rohu, nájde tam sedieť Bruna. Ako sa ukazuje s každou ďalšou minútou, Bruno na túto chvíľu dlho čakal. A tak sa tento večne prehliadaný muž – jedna z obetí znovuzjednotenia a gentrifikácie bývalého východného Berlína – pomstí. A Daniel je jeho cieľ... (Film Europe)
(viac)Recenzie (36)
a zase se politika.Filmaři se předhánějí kdo natočí něco o pádu zdi.Fakt už to nebaví ()
Režijne prvý film herca Daniela Brühla síce celkom slušne mixuje prvky psychologického filmu s prvkami „stalking“, ale nedokáže prekročiť svoju tieň. (Štítok „Komedie“ na stránkach CSFD nesedí.) Dvaja hlavní herci (Daniel Brüh / Peter Kurth) sú vo svojich roliach dobrí, ale chýba tá „iskra“, ktorá by posunula film na vyššiu úroveň. Nehovoriac o záveru, kam sa dostávame po postupne budovanom príbehu s rozumným odhaľovaním puzzle kúskov, ktorá je bez väčšej sily. Osobné hodnotenie: 76% (***) ()
Ja som sa celý čas celkom bavil, aj napriek tomu, že prišlo aj na vážne témy. Ak si k tomu prirátam slušne vypointované dialógy a dobré herecké výkony všetkých zúčastnených, nemám takmer čo vytknúť. Za mňa spokojnosť. ()
Daniel Brühl se většinu filmu předvádí, zatímco Peter Kurth je normálnější. Problémy východní-západní Německo přetrvávají....(max.50%) ()
Konverzační diptych dvou rozdílných světů s místy gradace i stagnace, překvapivostí i momenty zívnutí. Protiklady se přitahují a dvě zásadní mluvidla tohohle filmu to naplňují takřka dokonale. Jestli je konec zajímavý, nebo naprosto nedotažený, to je těžké posoudit. Možná zůstanu na třech, možná půjdu, jako tomu bylo u Carnage, o jednu výš. ()
45% začátek, myslím tím úplný začátek vás donutí koukat, protože čekáte co se z toho vyklube. Ovšem postupem času, dvouhodinového ... Si odpovídate na vše sami a už jen tupě zíráte na stolkera v důchodu co má tendenci zachránit "slavného" herce co náhodou šel kolem hospody kam si náhodou došel dát kafe. Ze začátku se to i hezky poslouchalo ale pak už to tu šťávu ztracelo. Bylo tam hodně otazníků kdy jsem si prostě říkal ten dědek je jasnovidec? Jo a zde na csfd je zřejmě chyba, rozhodně se nejedná o komedii. Vůbec ani trochu. Je to čisté "drama". ()
Daniela Brühla mám moc rád, a tak jsem se tento jeho film hodně těšil. Bohužel statická dialogovka mi vůbec nesedla, Daniel byl nepřesvědčivý a chyběla atmosféra, nebo aspoň u mě se ten pocit nedostavil. 2- ()
8/10 ()
Tohle bych chtěl vidět jako divadelní představení. Skvělá hutná konverzačka. ()
Těsně před a po skončení filmu, jsem si položil otázku, co vlastně chtěl režisér natočit. Paradoxně mě nejvíc zaujal song na konci filmu :-D Ale to předbíhám. Režisér a hlavní postava. To tu funguje, tedy v tom hereckém smyslu, v režijním až tolik ne. Moje zkušenost je taková, že pokud někdo chce natočit příběh, a soustředí se pouze na něj a na formu, jak ho prezentovat divákovi, může z toho vzniknout něco opravdu dobrého. Jako třeba The Sunset Limited. Tady selhává hlavně dramaturgie, odcházení, vracení, děj slouží scénáři jen jako pomůcka. Na Artový styl nebo ke katarzi společnosti, je to příliš ploché a samoúčelné. Nicméně chválím námět, původní myšlenku a odvahu točit tento žánr, proto dám přes veškerou kritiku 2 hvězdičky. ()
hodinu a půl koncentrované nudy ()
Komédia? Určite nie. Jedná sa o drámu založenú na náhodnom vzájomnom dialógu úspešného herca (v podaní Brühla) a jeho suseda (Peter Kurth). Celý dialóg sa odohráva v miestnej krčme. Od obyčajných pivných reči sa dostávajú k vážnejším osobným témam, o ktorých sa úspešnému hercovi ani len nesnívalo. Napätie bravúrne eskaluje. Štýlom mi to pripomínalo Tarantina. ()
Soused (2021) - to byla jízda! ...80%. Bylo to jako na horské dráze:-D Parádní konverzačka....mrazivá i zábavná. (A já mám konverzačky túúúze ráda.) Na začátku mě film strašně rozčiloval. Tak jakoby namyšleně jsem nechápala hlavního hrdinu, že se nechává tak "lacině" vmanipulovat do nepříjemných koverzací. Ovšem ve chvíli, kdy jsem pochopila, že tento "hrdina" (možná spíše antihrdina) tomu stejně nemohl nikdy uniknout, film mě totálně zarazil do židle a vtáhnul. V úvodu nám uvaděč (už si nevzpomínám odkud citoval) film popisoval takto: "východní a západní Berlín se sejdou na pivu v hodpodě". Určitě na tom něco je a je to i zajímavý a poutavý abstrakt. Na druhou stranu, pokud bychom hlavní hrdiny měli chápat jako typické představitele těchto dvou světů (tedy Daniela jako typického předsatvitele západního Berlína a Bruna jako typického východoberlíňana), potom by to byl popis trochu nespravedlivý. A mohli bychom ho kritizovat podobně, jako Bruno ve filmu kritizuje karikaturní vykreslování příslušníků Stasi. V recenzi tu Nellaron píše, že mu film připomínal Tarantina. Částečně souhlasím - vzhledem k tomu, že je to konverzačka odehrávající se celá v jednom "lokále" - ale zase ne moc... U Tarantina Vás konverzačky totiž sice baví, ale i ty nejhroznější věci (usekávání hlav či různé úchylárny) Vám Tarantino podá s takovou lehkostí a nádechem jakési nereálnosti, že Vás dané scény nakonec tolik neotřesou. Tady naopak s postavami prožíváte i sebemenší banality (například hrůzu z toho, že Vám někdo nutí jíst sulc). Nejlepší postava: paní barmanka. Nejlepší scéna: jízda soukromým výtahem z luxusního (v podstatě proskleného) bytu do "vybydleného" přízemí. ()
I po necelém roce od shlédnutí mám chuť si ho pustit znovu. Celou dobu jsem si přál, aby se na to už Daniel vybodnul a šel pryč z tý knajpy a ono se to nikdy nepovedlo. Zároveň jsem se cítil provinile, že mu fandím. A zároveň jsem cítil, že za tou milošovskozemanovskou mstivostí Petera je taky něco, co bych neměl ignorovat. Ta ambivalence byla až nesnesitelná. Navíc to pěkně graduje a dějí se věci, které by nikoho nenapadly. Takže super práce. ()