Najlepšie roky nášho života

Profesne na vysokej úrovni natočená dráma rozpráva o návrate troch vojakov z II. vojny, ktorí sa zoznámili v lietadle a zistili, že bývajú v rovnakom meste. Každý sa s pozíciou vojnového veterána vyrovnáva po svojom, z tohto pohľadu oceňujem snahu o verné vykreslenie nálad obyvateľstva po skončení vojny. Film je viac romantický ako vojnový, nosným piliérom sú vzťahy. Wyler zakomponoval do svojho filmu silné scény, odľahčujúci humor, ale hlavne veľký filmársky cit, ktorý ho ubránil pred lacnou melodramatickosťou a sentimentom. (14.10.2013)

Skvěle drsná sebereflexe Američanů po II. světové válce, kterou sice jako národ vyhráli, ale jedinci na ni často dost tvrdě doplatili. Z technického hlediska nemůžu vytknout vůbec nic a i scénář byl bezvadný, ale co zase kurva ty tři hodiny? Proč se to vždycky posere na stopáži? A přitom to mělo takový náběh! 60% (10.08.2017)

Místy hodně silné, místy smutně naivní, místy dokonce vtipné. Velmi povedený film, který toho stihne říct opravdu hodně. Jen mi vrtá hlavou, nakolik je ta naivita, která tak kontrastuje vůči jiným momentům, chtěná.Pokud je neuvědomělá, nemohlo by to být pět hvězd - já ale věřím, že jde o záměr, který dá právě těm silným momentům vyniknout. (01.06.2011)

Williama Wylera mám jako režiséra ráda, proto jsem nemohla vynechat ani další jeho slavný film, Nejlepší léta našeho života. Opět se mi dostalo kvalitního dramatu, které je zajímavé především tím, že ukazuje, jaké zničující následky má válka na psychiku lidí a jak ovlivňuje nejenom bývalé vojáky, ale všechny jejich blízké. Wyler zkrátka lidská dramata uměl. Tohle je kvalitní film, který má své poselství, a přitom se v něm objevují i komediální prvky. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na kvalitní herecké výkony. (15.04.2012)

"Things have changed"....a naspäť ich už nedostanete ani po dobrom, ani po zlom....a zmenili sa aj ľudia pod vplyvom nových skutočností. Takže pokiaľ stretnete niekoho, kto ešte uznáva "predvojnové" morálne hodnoty, netýkajúce sa osobného prospechu, držte sa ho ako kliešťa! Wyler že vraj musel zachovať na požiadavku štúdia happy end, čoho som sa dosť obával, ale po takmer troch hodinách strávených s ľuďmi, ktorí vám chtiac nechtiac prirastú k srdcu, by opak bol ranou pod pás. Vo filme sa dá toho o vtedajšej spoločnosti dosť prečítať, ako priamo, tak medzi riadkami. Film mi ale znova ukázal, ako sú si ľudia všade podobní a čo bude aj dôvodom, prečo radi pozeráme aj zahraničnú kinematografiu. Je to trochu jednoducho a divne vyjadrené, ale veď buďme radi, že je to tak. (09.05.2014)