Zabijak

Keď som sa trochu zorientoval, vnímal som to ako variáciu Kill Bill, ak by Ume Thurman namiesto meča vyrobili pištoľ s nekonečným zásobníkom. Iba že Kill Bill bol o pomste, zatiaľ čo tento bol o odškodnení pracovného úrazu. V krasokorčuľovaní sa kedysi hodnotila "technická hodnota" a "umelecký dojem". V prvom kritériu by tento film dostal odo mňa 4* a v druhom 0* (aj to iba preto, že záporné čísla nie sú k dispozícii). Výsledkom sú 2* a hanbím sa aj za tie, pretože sa mi vlastne páčila iba tá európsky znejúca pesnička. Na druhej strane mi zábery z videoherní umožňujú pochopiť tunajšie hodnotenia. (06.04.2010)

Asi nejsem ten správný divák pro Johna Woo. Opravdu pamětihodnou přestřelkou byla ta závěrečná, ale jinak nemohu říci, že by mně nějaká jiná scéna "dostala do kolen". Ani samotný příběh mně nijak citově nezasáhl, spíš mně zaujala naivita se kterou ho Woo napsal. V tomhle ohledu hraje prim to těžko uvěřitelné hluboké přátelství policisty a profesionálního zabijáka. Pro mně byly charaktery postav nevěrohodné, stejně jako repliky, které občas pronášely a motivy jejich jednání. To je potom těžké se do takového filmu zamilovat, i kdyby měl sebevíc vražednější tempo. (06.08.2004)

Hlavní hrdina je už podle názvu filmu (nájemný) zabiják. Při jedné ze zakázek způsobí téměř totální slepotu barové zpěvačce, kvůli které cítí šanci na vykoupení a lepší život. Pokusí se sehnat dostatek peněz pro potřebnou oční operaci. Mezi oběma postavami se v průběhu filmu vytváří zvláštní pouto, které přerůstá až v milostný cit. Pouto jiné, přerůstající v přátelství se vyvine i mezi hlavní postavou a policejním detektivem, který jde nejdříve našemu hrdinovi po krku. Určitým způsobem tak můžeme hovořit o buddy movie. Jak je u filmů Johna Woo zvykem, i zde je devizou filmu vizuální stránka s mnoha mistrně nasnímanými přestřelkami, které lze přirovnat až ke krvavému baletu. (16.06.2011)

Jeden z nejzasadnejsich akcnich filmu a druhej nejlepsi film Johna Woo. Prakticky od zacatku do konce to je jedna prestrelka za druhou, kazda nejak originalni a pekne krvava. A do toho misty sice trochu naivni, ale v akcnim zanru nadprumernej pribeh. Jen to pratelstvi killera a poldy bylo neverohodny. A Yun-Fat Chow tu hraje nejlip, co jsem ho zatim videl. Totalni rezba. (29.08.2006)

John Woo de facto vytvořil subžánr heroic blooodshed, ve kterém jsou desítky mrtvých lidí (zastřelených v precizně komponovaném krvavém baletu s efektně zdůrazněnými detaily a okamžiky v podobě zpomalených záběrů) jen "vedlejším produktem" emotivních dramat o cti, mužském přátelství a touze po vykoupení. Woooův nejkrásnější film inscenuje jednu úchvatně natočenou scénu za druhou, jeho hrdinové jsou vlastně samurajové s váženým kodexem cti, a film (podobně jako v pozdějším Hard Boiled) dělá rozdíly mezi padouchy, kteří jsou samurajové, a padouchy, kteří kodex bezuzdně porušují. Extrémně antihollywoodský konec filmu ještě zesiluje jeho emocionální dopad... Hlavní roli filmu ztvárnil Chow Yun-Fat, který zde svou roli ušlechtilého zabijáka s dvěma zbraněmi v rukou a párátkem v koutku úst dovedl k dokonalosti. (30.04.2002)