Oživlá

Může síla mateřského citu zastínit rozum? Dokáže muž spolknout otcovskou pýchu ve prospěch vlastního dítěte? Není převtělení ve svém důsledku nakonec horší než posedlost? Chvílemi docela sugestivní psychologické drama nesázející na nadpřirozeno (teda pokud věříte v hlavní princip hinduismu a vyhřívané okenní tabule), v němž si Hopkins s přehledem dává vymetače všemožných seriálů Johna Becka a v hlubokém přesvědčení o reinkarnaci vlastní zesnulé dcery plíživě rozkládá jeho rodinu. Srovnání s Exorcistou je na místě, byť se nejedná o horor a Wise nepracoval s tak dobrým scénáristickým materiálem jako Friedkin. (16.06.2015)

Polemiku vyvolávajúci snímok, ktorý sa myšlienkovo zaoberá tematikou okolo posmrtného života. Nebolo to zlé, no nemá to grády (ani v úvode, ani v jadre, tobôž v závere), keďže sa skôr jedná o sociálny dramat so štipkou mysteriózna, než o horor v pravom slova zmysle. Každopádne, nebanujem, že som "Oživlú" videl, i keď jedným dychom musím dodať: vyslovene odporúčať tento film nemôžem. (23.09.2021)

Reinkarnace jako jiný druh posedlosti. Tenhle nápad se mi docela líbil a občas jsem byl ochoten připustit, že s démonem by to bylo o něco jednodušší, protože člověk tak nějak ví, proti čemu stojí. Bohužel dobrý námět je zpracován poněkud mdle. Pokud se jedná o "posedlé" scény, tak je to v pořádku a zvládnutá byla i závěrečná nemocniční sekvence. Bohužel všechno okolo bylo nudné, pokud tedy člověk není fandou do hinduismu. A nevýrazně působil i Anthony Hopkins. Notabene rodiče postižené holčičky se skládali z otce, který byl absolutně na pěst, a matky, ukázkové hysterky, ječící při každé příležitosti. Tohle mě prostě nemohlo zaujmout. Tady bych se přimlouval za remake. 35% (07.08.2015)

Zaujímavý námet, s ktorým si ani autor predlohy nevedel poradiť. Niektoré potenciálne problémy a dilemy sú odsunuté na druhú koľaj v prospech pochybnej duchovnej filozofie. Pripúšťam, že v dobe vzniku mohol film pôsobiť ohurujúco a mysteriózne, dnes budú mať z neho radosť najviac sluníčkoví lidé. Tí mu totiž absolútne uveria. Wise je skúsený režisér, udržuje neustále napätie, lenže nevhodný casting Ivy ho značne narušuje. Nič proti dievčatku, len proste to nie je herecky fotogenický typ a ak by som bol v situácii rodičov, nechal by som ju Hopkinsovi. To nie je irónia, to je pocit z filmu. (12.08.2015)

Časť ľudstva sa utešuje reinkarnáciou ako možnosťou nekonečného prežívania duchovnej podstaty v rôznych telách. Nie vždy ale sťahovanie duší dopadne ideálne. Robert Wise ukazuje prevtelenie, ktoré sa stalo nočnou morou, ruinujúcou rodinný život. Prvotným narušiteľom je Anthony Hopkins v úlohe vyšinuto pôsobiaceho podivína, strpčujúceho dovtedy bezproblémové partnerstvo a rodičovstvo. V tejto polohe film, vrátane súdnej dohry, možno v druhom pláne chápať aj ako alegóriu nejednoznačnosti otcovstva. Túto líniu posilňuje samotný scenár, podľa ktorého extrémne stavy potomka začali kulminovať po priblížení sa „skutočného otca“ dovtedajšej rodine. Vykreslenie strašidelnej atmosféry (zopár vrieskajúcich scén trpiacej dcéry) tentoraz ustúpilo diváckej túžbe dozvedieť sa ako to celé dopadne. To síce nie je najlepšia vizitka z hľadiska žánru (v obsahu uvedenom ako horor pre premýšľajúcich), ale zaujímavosť vďaka netradičnému námetu a jeho vypointovaniu film určite má. 70% (28.12.2007)