One, Two, Three
One, Two, Three
Réžia:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrajú:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (viac)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videá (2)
Recenzie (210)
Skvělá bláznivá komedie, která je, podle mě na úkor Někdo to rád horké, přehlížena. Ze začátku pomalý rozjezd, z něhož se dá těžko vytušit, kam se bude děj ubírat, se v půli strhne v takřka crazy taškařici, ve která ze sebe sype tolik chytrých vypointovaných dialogů a gagů, že vám z toho pujde hlava kolem. Kadence je, hlavně ke konci, smrtící a to nic nemění fakt na tom, že se spíše než hlasitě smát, budete jen usmívat a říkat si, jak to mají chytře vymyslené. Skvělí Cagney a Buchholz to ještě podtrhují... ()
Dovolte mi vás pozvat na zápas (super) těžké váhy, nesoucí název, (ne)korektní inteligentní (a)politická satira. Na jedné straně ringu stojí nepřemožitelný (verbální) šampión J. Cagney („možná budete první zemí, co dostanou člověka na měsíc, ale pokud bude chtít Coca Colu, bude si jí muset (od nás) koupit“), na straně druhé- veřejný nepřítel č.1, fašismus, resp. kapitalismus, resp. komunismus resp. (charakterově vypodobnění) typičtí zástupci jednotlivých mocenských národů ( Rus, Američan, Němec) v mistrné karikující drobnokresbě. Místo a čas konání: poválečný Berlín, těsně před rozdělením, tj.obehnáním (ne)slavnou berlínskou zdí. Soudcovat bude nelítostný (avšak nestranný) B. Wilder. Průběh zápasu resp. verdikt: po úvodním (zahřívacím) kole, ve všech následujících (sarkasmem, důvtipem, ostrovtipem, přesahem, nadhledem) jednoznačně na body vítězí resp. k.o. tvrdě zasazuje, nezastavitelný J. Cagney resp. B. Wilder. Pětadevadesát nestárnoucích, s dobou (věkem) zrajících procent. ()
Raz, dva, tři je velmi svižná komedie s jemným a inteligentním humorem. Když se to spojí ještě s tím, že je vše moc pěkně zahrané, tak máme před sebou velmi solidní film, který si svoje místo mezi 300. nejlepšími snímky určitě zaslouží. Bohužel musím konstatovat, že druhá část filmu a s ní spojená převýchova jednoho obyvatele té východní části Berlína už mě tolik neoslovovala a film sklouzl do mírné nudy. Úplně odvařený se z filmu necítím. Já tedy hodnotím známkou dobrou. A dobrá znamená za 3. ()
Veľa skvelých hlášok ako, že hovorí ruštinou a v zápätí sa opravil, cárskou ruštinou a mnoho podobného poukazujce na rivalitu vtedajších čias. No to, že to je hrané je badať. S tou naštvanosťou to preháňali, navyše reklám je tam dosť a aj stereotypov, ktoré mierne vyzdvihujú ten takzvaný Západ. Je to však príjemná americká oddychovka s výrazným Horstom Buchholzom, hlavne dosť bláznivá. ()
Coca cola versus komunizmus... Je až neuveriteľné ako vyzrelá, nadčasová a vtipná táto komédia je. Bavil som sa počas celého filmu, úsmev mi z tváre nezmizol až do záverečných titulkov a občas som smiechom vybuchol. Hovorca, sluha i pomocník, ktorý pri každom vstupe do miestnosti k sebe vojensky priťukol opätky ma bavil najviac. Vtipy prameniace hlavne z rozdielu medzi kapitalizmom a socializmom letia na všetky strany a je problém všetky na prvý krát vstrebať. Takú sprchu vtipov som fakt nečakal a prívlastok bláznivá je v niektorých momentoch namieste. Obsadenie je výborné, aj keď nie príliš hviezdne. Najznámejší je mladík zo Siedmych statočných H. Buchholz. Tipovo dobre obsadený, ale často som mal pocit, že v jeho prípade by bolo menej viac. Radosť mi urobil i malý odkaz na film Sedem statočných, iste i na počesť hrajúceho Bulcholtza. A ten holohlavý Rus bol myslím Sam Hawkins zo série Winnetou. "Jestli se nemýlim...he, he..." 90%. ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (8)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
Reklama