Popoludňajšia láska

Pozerať sa dve hodiny na krehkú Audrey je zážitkom samým o sebe, netreba k nemu ani nadpriemerný príbeh. Aj ten priemerný je však vyrozprávaný nadpriemerne, čo pri mene režiséra neprekvapí, je to jeho štandartom. Film poteší v maličkostiach možno viac ako v celku, lenže ten ukončuje záver, ktorý zbavuje pojem happyend akejkoľvek pachuti. Jedna z klasík, pri ktorej som si spomenul na jej prvé vzhliadnutie začiatkom 90. rokov. (02.10.2014)

To by  nebyly vánoční prázdniny, abych si nepustil film s Audrey. Vidíte, už Prázdniny v Římě jsem viděl poprvé   na Štědrý den 2018, Snídaně u Tiffanyho s bytovými  párty  a snovým Moon river   jsem drtil na Vánoce 2019 (minutu ticha za ty časy).....a drtím Audrey  i sny o bytových večírcích o svátkách furt. Není to krásná, není to vánoční zpráva? Já myslím, že ano.   My Fair Lady jsem tedy na ČT na Boží hod nestíhal (ani Deštivý den v New Yorku), a reprízu jsem předevčírem zaspal, protože jsem spal (:D). a pak  večer si nic s Audrey zase nepouštěl, protože byl Panter (:D). Ale teď to v rámci predsilvestrovskeho filmového maratonu konečně vyšlo! Dobová atmosféra je krásná, Audrey opět naprosto kouzelná..A já načnul a zunkal vynikající darovaný likér,  takže na konec mě film naprosto chytnul, i když mě vůbec nechytnul starý a nevýrazný Gary Cooper. Skoro bych si ho nevšiml.  Až pak když jsem si přetáčel některé scény jsem postřehl, že i on sem tam uhodí  nějákou pěknou hlášku. Kdyby se pokusila příjít ve čtyři, taky bych se pokusil nebýt ztracená existence.   Pravda, těžko se mi všimalo někoho než Audrey, která myslím v tomto dosahuje vrcholu svého éterična. Třeba ty pohyby po návratu domu u dvéří jsou úchvatné. Ale  i tak jsem se dokázal trochu identifikovat s chudákem Michelem, kterému se natírá sako, zato Tristana a Isoldu dokáže docenit daleko lépe než já (kéž bych byl alespoň Michel.)    Coopera předčil  i Bogart z loni viděné  příbuzné Sabriny, ale oba tyto filmy jsou především esencí Wilderova talentu vytvořit příjemnou dobovou atmosféru a kouzla Audrey. Z Odpolední láskou jsem zažil opravdu nezapomenutelně krásné předsilvestrovské odpoledne,  takže je jenom škoda, že hlavní dvojka není jen  o trochu přirozenější. To pak z toho mohla z toho být  teprve krásná Wilderovská popelka a další pětihvězda.  Ale i tak jsem z toho sentimentální.  A ať nežeru, mě neznámý Maurice Chevalier coby úsměvavý tatínek detektiv byl taky super. (30.12.2022)

Se zcela čistým svědomím hodnotím nejvyšším počtem hvězdiček, jelikož od samého začátku až po úplný konec jsem byl vtažen do této naivní romantické komedie s excelující ústřední dvojicí Cooper - Audrey alias Frank Flannagan a Ariane. Některé scény jsou vskutku nezapomenutelné stejně jako melodie, které hraje cikánská muzika stále dokola a dodává některým záběrům na romantičnosti či komičnosti. Vypočítávání mužských společníků Ariany, grandiózní pití v apartmánu 14 za tónů čardáše nebo scénu na nadráží jen tak z paměti nevymažu. Audrey Hepburn ztvárnila svoji postavu opravdu výjimečně. (12.12.2010)

Úsměvná oddechovka s velmi příjemným hereckým obsazením, krásnou hudbou a správnou romantickou atmosférou. Prozatím je pro mě vrcholem Wilderovy tvorby Sabrina, ale nejspíš si na tohoto zajímavého režiséra ještě posvítím ;-). "Stali se imunní, mechanizovaní, klimatizovaní, hydrauličtí...Nejsem si vždy jista zda měl srdce." - "Co on je....příšera z vesmíru?" - "Ne, je to Američan." (02.04.2010)

Láska a Paříž. V mnoha filmech se tato dvě slova spojují, ale v žádném to není činěno takovým způsobem jako v Love in the Afternoon. Po romantickém úvodu o podobách lásky v Paříži se objeví cynické soukromé očko, které zcela neromanticky na těchto láskách těží. Tentokrát se ovšem nebude jednat o nějaký jeho případ, ale o dceru, která se právě kvůli povolání svého otce zaplete do vztahu se starším mužem. Jenže někdy věk nevadí. Ani když je on už prošedivělý seladon a ona naivní holka. Romantika největšího možného kalibru, občas nahořklá, občas viděná ironickým pohledem a občas očima zamilovaného děvčete. Dokonalé. (Jen ještě poznámka na okraj. Já být na místě hlavní hrdinky, tak Flannagana nechám s klidem zastřelit. Takových hovad, pro které jsou ženy jen nástrojem k použití, by se našlo. Žádná škoda.) (29.12.2008)