Ztracený víkend

Jeden z nejlepsich filmu s alkoholickou tematikou. Ray Milland je sice prirozene nesympaticky, ale prave proto se do teto role alkoholika tak skvele hodi. Cele je to spravne bezradne az temne a klasicky Wilderovsky skvele natocene (za coz to shrablo Oscara). Paradoxne to vubec nepusobi anti-alkoholove a jako odstrasujici priklad, jak bylo zrejme zamysleno, ale naopak. Zavislost a nasledky alkoholu jsou podane dost naivne a jedine na co budou mit divaci po shlednuti chut je chlast, a kdo by nemel, kdyz vrchol alkoholicke zoufalosti vypada tak, ze se vam zacnou zjevovat haluze s cool netopyrkama. Fakt, ze alkoholovy prumysl nabidl studiu 55 mil $ kdyz snimek zlikviduji mi prijde totalne mimo. Piti je zde navic podane jako prijemna zalezitost, o alkoholika se vsichni pekne staraji a z potencialniho 5* hodnoceni to nejvice srazi ten pohadkovy konec. Z meho pohledu hudebniho producenta je navic velmi zajimavy fakt, ze The Lost Weekend je uplne prvni film, ve kterem byl pouzit jeden z prvnich elektronickych nastroju Theremin - neskutecne unikatni pristroj, ktery hraje podle toho jak machate rukama, coz snimaji 2 sci-fi anteny. "Delirium is a disease of the night. Good night. " 8/10 (28.06.2010)

Ten závěr mě opravdu překvapil. Vzhledem k názvu filmu, jako by takový konec ani plánován nebyl. Jinak se jedná o perfektní studií alkoholika, nevěřila bych, že třeba hledání nebo ukrývání flašky může působit až tak dramaticky. Nedivím se, že Ray Milland byl oceněn Oscarem. Skutečně až to podivné zakončení mě odradilo od plného bodování. (15.04.2016)

Jůchů, bouchnu si šampáňo! Smrtelná jízda alkoholikova zabalená do pohádkového hávu. Ale jo, proč ne… odlehčení delirickému tématu sluší. Negativa snímku si strčím za klobouk, neb ho vlastním a tak si to můžu dovolit. Pozitiva zmíním a vyzdvihnu, tedy – každý sám za sebe se musí rozhodnout, co chce, jak to chce, kam míří. Nikdo jiný to totiž neudělá. Tisíce rad a doporučení nezmůže zhola nic. A o tom to celé je, udělat to těžké rozhodnutí, napřímit se a prát se, já, za sebe, za svůj život. P.S. Taky hodím zapálené cígo do nalité sklenky a budu chtít po boku Helen. Ona je držák a vytáhne mě z toho! (22.07.2016)

Zpověď skutečně poctivého (jak by řekl Bolek Polívka) alkoholika, která sice vinou zažité hollywoodské potřeby melodramatizovat stoprocentně nesouzní s realitou podobně vysokofrekvenčního vyprazdňování skleniček s whiskey, ale přesto dosáhne bezpečně svého "protialkoholického" cíle. Milland hraje výtečně a Wilder, byť má na svědomí obsahově zajímavější snímky, diktuje vyprávění přesně tak neodbytné a návykové tempo, abychom byli řádně nervózní, zda-li odejdeme jenom s kocovinou nebo skončíme rovnou v kómatu či s prostřelenou hlavou. Závěr sice v ohledu na průběh i očekávání trochu zklamal, ale na druhou stranu vyznění příběhu ani nijak výrazně nerozladil... Alkohol umí být fajn kámoš, ale jak s ním člověk vysedává dennodenně od rána, už je asi něco špatně. :) 80% (29.03.2016)

Reklama na alkoholismus. Bohatá, krásná, elegantní a chytrá žena - prostě dokonalá kladná ženská hrdinka filmů stříbrného plátna - trpělivé miluje a stará se o nenapravitelného alkoholika a s úsměvem si vynucuje alkoholem páchnoucí polibky. On je zneuznaný spisovatel, který jí lže, nechává se vydržovat bratrem, je zbabělý a sprostý, má na všechny zlost a schovává flašky po bytě. Ponaučení? Buďte elegantní opilec (ne takový ten páchnoucí s červeným nosem), musíte být rozedraným umělcem, a dosáhnete toho, že při vás bude stát dokonalá bytost, jak to má být, a její věrná láska vás z toho dostane. Film byl dobře zahraný, dobře natočený, ale zápletka, myšlenka a pointa, tomu prostě nerozumím, jak tohle mohl Billy Wilder natočit, pokud mu někdo nedržel revolver u hlavy. (18.01.2014)