Poistka smrti

Žáner film- noir sa mi naozaj pozdáva, monológy hlavného predstaviteľa som si vychutnal, rovnako aj temnú atmosféru, no Fred MacMurray mi do role nesadol (sám neviem prečo). Stále teda čakám na nejaký dokonalý noir, ktorý by mi doslova vyrazil dych, pretože pre mňa to ešte nie je dostatočne čierne a depresívne. Možno by to chcelo viac monológov, či väčšiu neschopnosť riešenia situácie, pretože takto ma úplne uspokojilo len pár scén a posledných 15 minút. 85% (08.08.2009)

Noirová kvalita s výborným a výborně zahraným hlavním (anti)hrdinou, napínavá od samého začátku do samého konce a navíc s perfektní Rózsovou hudbou. Ještě více než společné scény Freda MacMurraye a nekompromisní femme fatale Barbary Stanwyck se mi líbily konfrontace s vyšetřovatelským buldokem Keyesem. Zajímala by mě nechandlerovská knižní předloha, kterou bych s velmi chandlerovským filmem rád porovnal. (02.12.2014)

Wilder uměl. Sice Double Indemnity není tak výjimečný a nadčasový film jako třeba Sunset Blv., ale rozhodně stojí za vidění. Dnes ten kriminální příběh nezaujme na 100%, asi proto, že průměrný díl Columba obsahuje stejně chytrou zápletku. Ale kvality filmu jsou stále funkční. Je to napínavé a nejsme si jistí, co bude dál. A to je u kriminálky důležité. (27.06.2010)

Chtělo by se říct, že to je už rutina - další filmy Billyho Wildera = další plný počet. Ale když ono se na to tak krásně kouká, i po všech těch letech… Když nad tím tak přemýšlím, má to hodně podobné rysy, jako Willderův jiný a mnou dřív zhlédnutý film, Sunset Blvd. (máme vypravěče, seznámení hl. hrdinů je věcí náhody, vynikající atmosféra). Ale tohle by mu mohl zazlívat jen… no nevím kdo, ale já to nebudu. Pojistka smrti je další z řady klenotů světové kinematografie. (12.07.2010)

"There's a speed limit in this state, Mr. Neff. Forty-five miles an hour." Strhující od úvodních titulků, kdy se k nám přibližuje jakýsi muž o berlích. Kdo to je? Je důležitý? Proč tam je? Zneklidňující... Otázky jsou zde, a to ještě nezačal samotný film. Příběh pracovníka pojišťovny, který rozhodně není typickým kladným hrdinou. A zcela chápu, proč se nechal okouzlit zrovna Phyllis. Temné odstíny noir a vypilované dialogy, kdy to mezi ústřední dvojicí jiskří tak silně, že jsem chvilkami ani nedýchala. A taková malá drobnost – narozdíl od některých zdejších uživatelů jsem si vůbec nevšimla nějaké paruky. Byla jsem ponořena do příběhu a cítila zimolez. Věděli jste, že voní po nebezpečí? (05.08.2007)