Idžiranaide, Nagatoro-san - Season 1

Váhal som!!! Ijiranaide, Nagatoro-san je totiž stále viac či menej o tom istom! TOTO anime si berie len jeden vzor : „Co se škádlívá, to se rádo mívá“ a neviem či existuje nejaký Slovenský ekvivalent tohto porekadla (ani neviem či to je porekadlo), horšie je to, že Nagatoro doslova občas lezie na nervy hlavne v prvých dieloch a nie len Naotovy, ale aj mne, lebo doslova hlavného hrdinu, ktorý potrebuje priestor, aby sa mu uležali myšlienky šikanuje a o to viac psychicky ako fyzicky. Áno celé anime balansuje za mňa na hrane toho čo by sme si mali medzi sebou dovoliť, ale v poriadku vo svojej podstate hlavné postavy sú na výnimky napísané celkom dobre, ale vedľajšie tie tam boli akože načo? Pochopil by som nejakú postavu, ktorá by tomu dodala nejakú inú hĺbku. V poriadku v neskorších dieloch dochádza k zlomu, kedy je jasné, že medzi hlavnými hrdinami to nejako iskrí a občas, naozaj občas sa dostáva Nagatoro do role takej, v ktorej nechce byť ani ona, ale tam ju vo svojej podstate Naoto celkom dobre podporuje a dokonca si Nagatoro uvedomuje postupne ak náhodou niečo preženie.  No dobre zachraňuje to hlavne koniec, ktorý je lepší, má hĺbku a je o niečom. Samozrejme tiež to zachraňuje komediálna časť príbehu, omnoho viac ako romantická. Keby chýbali nejako tie posledné diely, bolo by to naozaj slabé (hlavne stále o tom istom). (02.05.2023)

Dosť sa mi anime páčilo. Hlavný žáner je komédia, ktorá funguje veľmi dobre v podobe žartíkov postavy Nagatoro, ktorá nemá zábrany v etikete a jej otravnosť a neutíchajúce obviňovanie svojej obete z perverznosti a úchylnosti dosahuje až absurdných rozmerov. Ako divákovi mi ale nikdy neprišli vtipy a sexuálne narážky neprirodzené a násilne vtlačené do scenáru, ale sedeli mi na charakter Nagatoro. Jej terčom je bezmenný Senpai, utiahnutý, so sociálnymi úzkosťami, neschopný prehovoriť na druhého súvislú vetu, večne sa zdržujúci mimo ľudí. Na jeho šťastie sa mu dostala do života osoba, Nagatoro, ktorá nie zo zlomyseľnosti ale čisto zo zábavy a neskôr zo zvedavosti a seba-objavovania, začala narúšať jeho bublinu, fungujúcu mimo reality, a hádzala Senpaia do situácii ďaleko za jeho komfortnou zónou. Veľká téma seriálu je teda aj postupný osobnostný vývoj Senpaia, ktorý sa krok po kroku zoceľuje voči strachu a nepríjemnostiam medziľudského kontaktu. Takisto je ukázaný rozvoj vzťahu hlavných postáv, s funkčnou chémiou, ktorý mi bol veľmi sympatický. Nasmial som sa aj na šibnutej prezidentke výtvarného krúžku. Pre mňa, ikonické pre seriál, je šibalský nesymetrický pohľad Nagatoro na Senpaia, keď sa chystá na robenie zloby. Úvodná aj koncová znelka sa mi tiež páčili. (15.06.2023)

Je to jako kdybyste člověku, který běžně kreslí hentai mangu, dali přečíst Takagi-san a nechali ho to předělat dle jeho představ. Na mě je to občas trochu moc velká šílenost, i když z anime už jsem zvyklá na ledacos. Nagatoro mě ale bavila, to popřít nemůžu. Horší a tím myslím naprosto katastrofální postava je ten její senpai. Chápu, že pro fungování příběhu musel mít tuhle osobnost, ale stejně jsem žádné sympatie vůči němu neměla. Drop po čtvrtém dílu. 5.3/10 (11.03.2024)

Intenzivní romantické škádlení je asi dalším z oblíbených témat japonských autorů. Začalo to Takagi, která byla ale jen taková hravá a dětinsky nevinná, pak přišla Uzaki, která tomu přidala velkou ztřeštěnost a trochu té nechtěné erotiky a teď jsme u Nagatoro, která to vše zase posouvá o něco dál. Začnu prvním dílem, u kterého jsem to málem dropnul. Po pravdě tady to vzali hodně zostra a já si u něj říkal: "Tohle není škádlení, tohle je úplně obyčejná šikana!". Ze začátku mě to moc nepřesvědčilo, přišlo mi to hodně drsné, zbytečně přesexualizované a ani jsem nedokázal mít rád hlavní hrdiny. Říkal jsem si, že nechápu, proč se senpai nějak neohradí, proč něco neudělá, nadával jsem mu do zatracených slabochů a bláznivých masochistů... A po pravdě jsem neměl rád nějak extra ani Nagatoro, nemám rád lidi, co šikanují druhé, protože dokazovat si svojí převahu na někom slabším považuji obecně za ubohé. Naštěstí se to ale postupem času začalo zlepšovat, postupně jsem to začal brát s mnohem větším nadhledem, dokázal jsem se u vtípků bavit a sledoval jsem, že ten ze začátku hodně divný vztah se začíná docela realisticky a sympaticky vyvíjet. Brzy jsem pochopil, že Nagatoro není ani z poloviny tak špatná, jak jsem si myslel a že má také své slabé stránky, které se snaží ukrýt tím, že dělá pravý opak toho, co si myslí, nebo jak to sama má - popření se tomu myslím v rámci psychologie říká... Dokonce i senpai začal být snesitelný, měl okamžiky, kdy jsem uvěřil, že ty balls někde opravdu má schované, i když na svojí trýznitelku si nikdy nedovolil, což ale časem, jak se jejich vztah vyvíjel, začalo být čím dál logičtější. Také jsem začal vnímat, že Nagatoro je unikátní svou prací s výrazy některých postav, protože řekněme si upřímně, že třeba "Nagatoro smug faces" je něco, co v anime běžně neuvidíte. Stejně tak se dá poznat, že autorem je muž, který se ještě nedávno živil psaním hentaie (a některá jeho díla jsou vážně slušný bizár, třeba když si hrál s opicemi - věřte mi, tohle nepotřebujete vidět!), protože postupně začnete vnímat, že v určitých okamžicích dokáže hodně dobře vystihnout a navodit sexuální napětí, což dává tomu škádlení větší sílu a hloubku. Takže ve výsledku sice pořád nejsem přesvědčený, na rozdíl od jiných, o tom, že bych chtěl mít vedle sebe někoho, jako je Nagatoro, ale postupně jsem si ten seriál vlastně i docela oblíbil a tak mu dokážu bez problému dát silné 3*. 6,4/10 (01.12.2022)