Nebožtíci žičia láske

"Tak se mi zdá, Carlucci, že každému cizinci, který umřel v Itálii, muselo rupnout v kouli." Americkej pohled na Itálii se z počátku vtipně zaměřil na nekonečný polední pauzy, šílený řidiče motorizovanejch posouvátek i mafiánský praktiky, ale pak TO přišlo a seriózní Wendell Ambruster junior se proměnil v hambatýho Vildu tokajícího při východu slunce. Moc mě potěšilo pozitivní ladění snímku, nádherný scenérie, mazlivá hudba a pevně věřím tomu, že někdy potkám hotelovýho ředitele podobnýho Carluccimu, protože za podobnej servis bych si velmi rád připlatil. Carlucci je zkrátka zábavnej borec, ale není na to sám, protože precizně razítkující koroner je dokonalej, tančící baron Von Schmetterling zase inspirativní a spěchající diplomat J. J. Blodgett báječně rafinovanej. S takovou sestavou je radost smilnit. (05.08.2011)

Zkusil jsem to s Nebožtíky dvakrát a v obou případech jsem cítil tentýž lehký odstup a nezájem. S Wilderem to mám podobně jako s Hitchcockem. Znal jsem jeho nejslavnější snímky a v mých očích byl bezchybným tvůrcem dokonalých bijáků. S odstupem času jsem ale poznal, že se dokázal podepsat i pod průměrné filmy, které u mě vyvolávají rozpaky. Jestli na Nebožtících něco funguje na jedničku, je to přítomnost osvědčeného Jacka Lemmona, který hraje to, na co jsme u něj zvyklí. Nemůže se ale opřít o tak kvalitní dialogy, které udělaly z Bytu a Někdo to rád horké skvělé komedie, které ani po tak dlouhé době nestárnou. Funkčního humoru je pomálu, vlastně si ani nevybavím, že bych se byl byť jen jednou jedinkrát od srdce zasmál. K postavám jsem si nedokázal najít vztah, nezaujala mě ani Juliet Mills v roli Pamely. Snad jen ředitel hotelu pan Carlucci, který zapadal do mé představy o komediální figuře, v mých očích obstál. Problém mám i s námětem. Způsob, jak lehkovážně pracuje s motivem nevěry (fakticky jde o její obhajobu ve jménu milostného vzplanutí), mě poněkud iritoval. Že bych se "na stará kolena" stával moralistou? Kdyby měl film standardních 90 minut stopáže, šel bych na 3 hvězdičky, ale Wilder se příliš rozmáchl a nepochopil, že tenhle scénář 140 minut neustojí. Je mi líto, ale v téhle délce už místy snímek zřetelně nudí. Celkový dojem: 45 %. (25.02.2019)

Nezapomenutelná hláška: "Rekněte tý tlustoprdce, že ji svezu." Zajímavé je, že moje žena i dcera mají s tímto filmem problém, neboť se jedná o romantický nemanželský vztah. Když jsem film kdysi viděl poprvé, toto mě nenapadlo. ■ P.S. DVD. Sehnal jsem v Rakousku německou verzi s originálním zvukem a anglickými titulky. To je zřejmě maximum, které lze (mimo burzu CSFD) dosáhnout :). (23.02.2010)

Úžasný film s bezvadným dabingem v čele s Panem Brabcem (Lemmonovým nejlepším dabérem), úžasnou Hanou Maciuchovou a přímo geniálním Milošem Kopeckým... Film sám o sobě je pak přehlídkou téměř geniálních vtípků týkajících se mezinárodních rozdílů v chování, normách a řešení problémů... Nádhera... Co se dá dělat, mistr Wilder byl skutečně Režisér s velkým R... (12.04.2011)

„Jmenujeme tvého otce obchodním atašé na ambasádě v Římě a z toho titulu má právo na diplomatickou imunitu a na pas.“ - „Počkej, počkej, ty ho chceš jmenovat…?“ - „Proč ne?“ - „Když je mrtvý?!“ - „To jen dokazuje, že rozhodně nikoho nediskriminujeme. Ať už kvůli rase, vyznání, vzhledu…nebo zdravotnímu stavu.“ Ironický, neotesaný a nerudný Lemmon válí a s Mills se skvěle doplňují. Ale baví i italské figurky, např. hoteliér co vše zařídí, vybavený koroner, šmírující fotograf, kníratá pokojská či rodina Trottů. Ta noblesa a lehkost v podávání fórů či gestech se tak často nevidí. K tomu rozpustilá, pohodová, prosluněná atmosféra…5*, pro mě zatím nejvtipnější Wilder. „Já jsem v USA žil. Báječní lidé, tak přátelští, milí. Když jsem opouštěl NY, odvezli mě na letiště v limuzíně. Posadili do letadla. A zamávali.“ - „A kdo?“ - „Imigrační úředníci.“ - „Byl jste deportován?!“ - „Ano. Ale první třídou. Američané umějí deportovat, to vám teda povím. Boeing 747. Místo u okna. Nádherná blonďatá letuška mě celou cestu krmila lžičkou…pouta, chápete?“ (30.06.2019)