Jan Koller

Průměrný sportovní dokument, co se jich natočilo milion a ještě se jich milion natočí. Nadprůměrným to dělá osobnost Jana Kollera a jeho životního příběhu, kdy se z vysmívaného kluka odněkud z prdelákova stala fotbalová star a historicky nejlepší střelec naší reprezentace (a sotva ho kdy někdo překoná). Úsměvné bylo vykrucování Horsta Siegla a Petra Kouby, že oni s ním tenkrát v té Spartě vlastně nijak nevymrdali, takhle to prostě ve fotbalovým prostředí chodí (Koller musí cítit zadostiučinění jak kráva). Ten traktor, resp. tu stopětku si možná mohli odpustit, ale zas vidět dvoumetrovýho Honzu, jak se do toho sotva vmáčkl, bylo super. (13.11.2022)

Pamatuji si, že když jsme na Letné viděli Jan Kollera poprvé, říkali jsem si "Ty vole co to zase je?" a když se ho naše vedení zbavilo, byli jsme vlastně rádi. Čas ukázal, že víc než Sparta na tom vydělal sám Dino. Když se pak na MS 2006 v zápase s USA zranil. celá hospoda ztichla, protože bylo jasné, že jsme v pr*eli. Podle mě je rozdíl, když tenhle dokument hodnotíte jako někdo, kdo Kollera sledoval coby aktivní fanoušek a prodělal s ním všechny ty úspěchy i neúspěchy v reprezentaci či klubu, anebo jako někdo, kdo ho jako aktivního hráče nepamatuje anebo mu fotbal jako takový zase tolik neříká. Mě se vracely všechny ty zápasy jakoby to bylo včera a s nimi občas i vzpomínka na tehdejší emoce. A že jich za ty roky bylo. I proto nemůžu hodnotit jinak, než maximálně. 100% (29.10.2022)

Příběh cesty Jana Kollera z fotbalového pralesa až na úplný vrchol, se všemi vzestupy a pády má opravdový hollywoodský potenciál, že si to až doteď nikdo pořádně neuvědomil je celkem šokující. Vlastně jsem si to neuvědomoval ani já sám, protože i vzhledem k nevelkým filmařským zkušenostem Petra Větrovského jsem od filmu neměl příliš vysoká očekávání. Hodnotit dokument o takto úspěšném sportovci, jež si navíc prožil dříve zmiňovaný příběh je velmi složité, jelikož ve výsledku, pejorativně řečeno, jde vlastně jen o to, jak to celé poskládat dohromady. Tím bych ale nerad režiséra filmu zdiskreditoval, protože o tom vlastně dokumentární disciplína je a je podobně pošetilé neuznávat Asifa Kapadiu za Sennu. Pochvaly musejí začít u samotného námětu a také u schopnosti sehnat velké množství pověřených respondentů a obrazit s filmovým štábem půlku Evropy za cílem dostat je do filmu. Konečné pochvaly tedy míří k už zmíněnému „jak to celé poskládat dohromady“, protože to se zdařilo velmi slušně. Jasně, že při porovnání s těmi nejlepšími sportovními dokumenty to po technické stránce není ta úplně nejvyšší úroveň, ale když film zhodnotím čistě emotivně, tak mi prostě stačí pustit hýbající se obrázky, jak český Honza střílí góly těm nejslavnějším týmům v těch nejdůležitějších chvílích, nejdůležitějších zápasů s dobře zvolenou hudbou a začnou mi stékat slzy po tváři, ač se snažím sebevíc je zadržet. 8/10 (12.08.2022)

Vždy bol môj favorit. A presne takto ako ho vykresľujú v tomto dokumente, presne takto som ho vždy vnímal. Ako veľkého Janka s veľkým srdcom, ktorý sa napriek neľahkému osudu predral až na samý vrchol. Často dojatý počas celého dokumentu s jasným odkazom: "prajem Ti všetko len to najlepšie Janko .." (27.10.2022)

Tento dokument jsem vyhlížel už dlouho před jeho premiérou a děkuji všem kteří si dali tu práci na jeho natočení. Hrozně cením ony novodobé záběry přímo z míst, kde se vše před mnoha lety odehrávalo, raritní archivní záběry ze zápasů a také komentáře lidí, kteří u toho mohli tehdy být a tuto cestu s Honzou Kollerem prožívat. Ty dvě hodinky utekly strašně rychle a klidně bych snesl i delší stopáž. Škoda jen, že se streamovací distribuce ujalo pouze zatím české Voyo a né i někdo s větším dosahem ve světě... (25.10.2022)