Veľryba

Aronofsky se mi na delší dobu ztratil a přestal jsem mu rozumět. Přehnaná podobenství nebo naopak polopatické obrazy mi k tvůrci zasněnému i nekompromisně realistickému neseděly. A teď předvedl to, co umí nejlépe a spojil to do jednoho celku. Jak nepříjemné výjevy z každodenního rozbouraného života i koloběh momenty, ze kterých mizí důstojnost - a do toho sny, prchavé okamžiky (domnělého) štěstí, jiskry naděje tam, kde by je nikdo jiný nenašel. Nádhera, dojemná pro svou bolestivost a sledovaná se zatnutými zuby. (08.03.2024)

Na pohled odporný člověk, který vás prvními záběry naprosto znechutí si vás skrze dvouhodinové drama nakonec naprosto získá, aby vám připomněl, že lidé často klamou svým tělem. Často odsoudíme krásnou duši na základě nepěkného zevnějšku a naopak. Komorní, tísnivé drama, které vás neutopí v depresi, ale naopak vám dám naději. Úžasná divadelnost využívající prostor malého bytu naplno, tomu jen a jen pomáhá. Nejvíce mě asi dostala scéna s exmanželkou, která pokryla hromadu nuancí a emocí. Avšak gró se nachází ve vyvrcholení cesty vedlejších postav a hlavního hrdiny, což uceluje fenomenální myšlenky o lidech a jejich skutečném nitru. Úžasný kousek, za který si Fraser toho Oscara prostě zaslouží. Bohužel mě to nesmetlo tak moc, skrze typické trademarky Aronofskyho, které mě neoslovují, ale naopak otravují a výřečnost symbolismu, včetně omlácení některých motivů o hlavu mi to lehce táhne dolů. (01.03.2023)

Nevím, do jaké míry se filmové zpracování podobá tomu divadelnímu (předpokládám, že hodně, když scénář sepsal autor divadelní hry), každopádně rukopis Aronofskyho z toho vůbec necítím. Spíše jsem měl pocit, že Aronofsky do toho šel proto, aby si mohl natočit něco menšího, co by do budoucna ujistilo všechny studia, že mu můžou svěřit větší projekty, aniž by se báli, že na tom prodělají majlant. Brendan Fraser působil sebevědomě a velmi lidsky, zatímco Sadie Sink si prostě zahrála Max ze Stranger Things. Kdo ví, jestli se dokáže zbavit tohohle hereckého prokletí. Její postava jednala naprosto iracionálně, což mi hrozně lezlo na nervy. (22.02.2023)

10/10. Nesmírně intimní záležitost, kterou v sobě chcete uchovat, zpracovat ji a odnést si z ní jen to nejlepší. Z jedné strany zničující a bolavé… z té druhé pak plné naděje a lidské radosti. Velryba je minimalistická pojetím, avšak skrz tlukot srdce enormní svým obsahem. Těch závěrečných pět minut, kdy vše vygraduje v jednu nesmírně památnou konverzaci plnou bolesti a pochopení je pro mě osobně asi nejsilnější scénou, jakou jsem měl možnost ve fikčním příběhu kdy prožít. Tahle Velryba je právem Moby Dickem mezi zážitky a za tuhle upřímnost a kopanec do života... Charliemu hluboce děkuji! A prosím, dejte tomu Fraserovi Oskara. Předvedl něco nepopsatelného. (22.02.2023)

Exploatačná oscarovka. Ben Stiller by mohol nakrútiť Tropic Thunder 2, lebo toto je dokonalý mix Satan's Alley a The Fatties: Fart 2. Brendanovi Fraserovi comeback prajem, ale sošku dostal viac za svoj životný príbeh, než za to, čo tu pod 136 kg maskou predvádza. Obsahovo i vizuálne je Veľryba kolosálny gýč s prázdnymi postavami, ktoré v tom naliňajkovanom príbehu (doslova od prvej do poslednej scény) nemajú kde nabrať skutočnú hĺbku. (19.03.2023)