Dotek zla
Touch of Evil
Touch of Evil
Réžia:
Orson WellesScenár:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Henry ManciniHrajú:
Charlton Heston, Janet Leigh, Orson Welles, Joseph Calleia, Akim Tamiroff, Joanna Moore, Ray Collins, Dennis Weaver, Marlene Dietrich, Zsa Zsa Gabor (viac)Obsahy(1)
Spočiatku plánovalo filmové štúdio Universal zamestnať Orsona Wellesa (1915-1985) len ako herca. Ale keď zistil Charlton Heston (1924-2008), ktorého obsadili ako superpopulárneho herca tých rokov, že na projekte spolupracuje Welles, oznámil bossom štúdia, že je ochotný spolupracovať na každom projekte, ktorý bude režírovať Orson Welles. No a potom sa k Wellesovi pripojili Marlene Dietrich (1901-1992), Janet Leigh (1927-2004), Joseph Cotten (1905-1994) a iné hviezdy. Dotyk zla nesie malé mestečko ležiace na americko-mexickej hranici. Jeho otlačok sa prenáša aj na hlavných hrdinov tohto mračného thrilleru: na mexického šéfa oddelenia boja s narkotikami Migela Vargasa (Charlton Heston), meniaceho sa z poriadkumilovného muža a policajta na pomstychtivého blázna, na jeho nevinnú ženu Susan (Janet Leigh), ponorenú zločincami do drogového tranzu, na amerického policajta Hanka Quinlana (Orson Welles), predávajúceho svoju dušu diablovi bohatstva... Klasický film noir z dielne Orsona Wellesa rozpráva príbeh o mexickom šéfovi oddelenia narkotík Mikeovi Vargasovi, ktorý je v pohraničnom meste na krátkej svadobnej ceste so svojou americkou manželkou. Tu sa však musí zapojiť do vyšetrovania vraždy a svedčiť proti Grandimu (Akim Tamiroff) , drogovému bossovi. Grandiho brat a synovia Vargasa sledujú a v snahe stiahnuť Vargasa z prípadu sa vyhrážajú jeho manželke... Osobitú exotiku dodáva filmu zlovestný latinskoamerický rock and roll skomponovaný Henrym Mancinim a Marlene Dietrich v extravagantnej úlohe mexickej cigánky s nemeckým prízvukom... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (208)
Tak předně - viděla jsem 106 minutovou verzi z roku 98 a nemám nejmenší ponětí, čím se liší od předchozích dvou verzí. Po orgastickém začátku však přichází ničím vyjímečný příběh, který později dospěje k zcela průměrnému vyvrcholení. Po vizuální stránce je film totálně dokonalý, herci jsou výteční, ale něco tomu chybí. ()
Tak jsem se dotknul zla a nebylo to špatný, na druhou stranu, hlubší stopu to ve mě nezanechalo. Úvodní scéna natočená bez střihu má atmosféru a vzbuzuje očekávání. Pak už se rozjíždí takový ten klasický příběh ve kterém jsou vesměs všichni křiváci a mezi nimi jeden čestný Charlton Heston kterej hraje dokonce Mexičana, to jsem teda čuměl. Jinak Orsona Wellese vůbec nakoukanýho nemám, tady zahrál slušně jako extra horlivej ochránce zákona, kterej odrovná každýho o kom je přesvědčen, že je vinen. Film jako celek ujde, ale občas se trochu vleče a taky už mě přiznávám tyhle hodně starý kousky navíc vyžívající se v žánru noir úplně neberou a nejsem prostě ten typ diváka co to docení. Takže zachovám opět neutralitu.60% ()
Tieňohra v uliciach neprívetíveho, ošarpaného pohraničného mesta, plného podivuhodných existencií: tučniackym detektívom počnúc, schaotizovano vystrašeným nočným recepčným pokračujúc a prapodivnými gráciami v moteli končiac. Tieňohra na viac spôsobov: 1. Obrazovo dokonalá krimi s atmosférou znepokojujúceho tajomna vyvedená v celom spektre čiernobielej pochmúrnosti. 2. Psychologicky rozvrstvená štúdia o nejednoznačnosti postavenia kladných, či záporných vlastností a zároveň o tom, ako sa miešajú role prisúdené spoločnosťou s obyčajnými ľudskými slabosťami (alkoholizmus, zaslepená pomstychtivosť, závisť, slepá oddanosť) vyplývajúcimi z túžby po perfekcionizme. 3. Halucinačná vízia pokrivených tvári vychádzajúcich akoby z bludiska krivých zrkadiel, meniacich svoje správanie podľa momentálneho snového rozpoloženia režiséra. Podivuhodná nočná mora s málo svetlými momentami. Všetky 3 roviny filmu sú naviac pokryté skvelými hereckými výkonmi v netypických úlohách (Heston ako mexičan, Dietrichová ako cigánska kupliarka). ()
(3x) Dehtově černý noir, který Marlena natočila pro Wellese za hubičku. Produkčně to bylo velmi náročné a tak bylo potřeba, aby přiložil ruku k dílu každý, kdo měl ruce a nohy. Marlena na to šla ostatně fikaně, jen přetransformovala svůj kostým ze Zlatých náušnic. Zbytek smetla historie a almost director's cut spatřil světlo světa až v roce 1998. #LFŠ ()
Jeden z nejgeniálnějších filmů Orsona Wellese. Způsob jakým je natočen se nevidí ani v současných filmech... Dlouhé záběry, kontrastní stínohra, dynamické rakurzy kamery a naprosto pohlcující atmosféra. Prostě láska na první pohled. (Stačí kouknout jen na první záběr.) ()
Reklama