Réžia:
Orson WellesScenár:
Orson WellesKamera:
Edmond RichardHrajú:
Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát). (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (104)
No co k tomuto Procesu říci. Snad jen že jsem toho názoru, že z velmi podivné knížky je velmi těžké neudělat velmi podivný film. Orsonu Wellesovi se to moc nepovedlo. A ačkoli zde uznávám jakous takous generační propas, která zde určitě mezi mnou a snímkem z roku 1962 nastala. Franz Kafka určitě byl jedinečným autorem a tak jsem rád, že mi Welles dokázal zprostředkovat děj románu trošku nenásilnější cestou nežli by bylo čtení Kafkova díla. Pro zajímavost určitě dobré, ale skvost to pro mě rozhodně není. ()
Absúrdnosť. Bezvýchodiskovosť. Nezmyselnosť. A z toho prameniaci pocit beznádeje. Dokonalé vizuálne dielo ktoré sa snažilo priblížiť atmosféru a myšlienky Franza Kafky. Film to bol výborný, bez zodpovedaných otázok. Nepáčil sa mi záver - výbuch, ktorý sa nehodil k estetike celého predošlého deja - filmu. Takže 4 a 1/2 * Orson Welles bol, je a bude velikán svetového filmu. ()
Takto doslovne sfilmovaný Kafka pôsobí miestami trochu tézovito, akoby sa napriek presne citovaným replikám niekam vytratila časť bezútešnej atmosféry obsiahnutej v nesmrteľnej knihe. Vďaka Wellesovmu filmárskemu kumštu, ktorý dal dohromady takúto hereckú extraligu v takto masívnom projekte, sa však stále dá hovoriť o celkom vydarenej adaptácii. ()
O tvorbu Franze Kafky jsem se nikdy nezajímala a na snímek jsem se dívala především kvůli Anthony Perkinsovi a také kvůli jménu velikána Orsona Wellese. Proces se nedá pochopit běžným způsobem. Ve snímku se stále hovoří, ale nic se v podstatě neděje. Když se Perkinsova postava dostala do budovy, kde byli v různých místnostech pozavíráni lidé, kteří takto zastávali jakési absurdní pozice, jsem začínala chápat, že tento snímek nemá "logické" vysvětlení, ale jedná se o jakousi bizarní a nesmyslnou verzi popisující fungování soudnického systému. Film má osobitou atmosféru, která vyzařuje podivný neklid, hrůzu, obavy a jakési nekonečno a spletitost věcí, které se vždy budou řídit podle vlastního řádu. ()
Orson Welles rozumí Kafkovi a především do dokáže podat působivě. Mě Proces neuchvacuje na tolik známými jmény ani předlohou, jako neuvěřitelnou práci Welles se světlem apředevším architekturou (ať interiérou či exteriérů). Hra světel je u černobílých filmů zásadní, ale tady se posouvá ještě dále, využívá úžasné nápady (chybějící zrcadlo v okně, za kterým je postavou hledaná dívka nebo malé-velké dveře). Vizuální stránka je tak na svou dobu naprosto fascinující. Nadčasovost látky jako takové je už jen třešnička na dortu. ()
Galéria (50)
Fotka © StudioCanal
![Proces - Covery](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/167/660/167660253_2gmehr.jpg)
Zaujímavosti (13)
- V knize "This is Orson Welles" Welles říká, že v Procesu není jediný symbol. (Vampireman)
- Svou adaptaci jednoho z nejslavnějších románů dvacátého století, „Procesu“ Franze Kafky, zamýšlel Orson Welles obohatit o dechberoucí výpravu. Když však producenti nedodali potřebnou peněžní sumu, rozhodl se nekorunovaný král mezi filmovými režiséry, že příběh procesu s Josefem K. nebude nic jiného než jedna velká noční můra, a řadu záběrů a scén natočil v různých městech (od Záhřebu přes Paříž až k Římu) v magickém černobílém hávu plném stínů a odrazů. (MFF Karlovy Vary)
- Orson Welles tvrdil, že se jedná o jeho nejlepší film. (Kulmon)
Reklama