Horimija

Pro mě osobně Horimiya předvádí vynikající výkon v každém aspektu, do kterého se pouští. Humor, romantika, emoce, psychologie, tohle vše má dle mého zvládnuté velmi dobře a u mě to funguje tak jak má. Ano, slyšel jsem výtky o tom že by si tohle anime vzhledem k počtu postav zasloužilo minimálně dvojnásobný počet dílů, aby bylo vše náležitě rozebráno, postavy dostaly víc prostoru a všechno bylo pro diváka hlubší. Ale já si tohle nemyslím! Pokud by dostal seriál víc dílů, pak by nejvíc utrpělo celkové svěží tempo příběhu a především by dostala na frak ta sympatická a realistická přímočarost s kterou se tu všechny problémy řeší. Po pravdě tohle se mi líbilo asi nejvíc a představa, že se v každém malém dramatu babráme zase kdo ví kolik dílů (prostě hromada zbytečného patosu), by mě tu ve výsledku dost štvala! Pro mě se tu vše příjemně a přirozeně vyvíjí, nemám problém čemukoli uvěřit a i na tomhle, podle někoho malém prostoru, dostanou všechny vedlejší postavy dostatek místa, abychom je lépe poznali a aby mezi sebou dokázali kvalitně, rozumně i vtipně interagovat. Animace je fajn, hudba opět vynikající. Zkrátka já za sebe nemám co vytknout a užil jsem si to. 9/10 (04.04.2021)

Něžný, harmonický a až vzorový zástupce ze stáje romcomů, Horimiya, zdatně naplnil vysoká očekávání z populární mangy a zapůsobil jak svěží déšť po dlouhém vyprahlém období sucha. Znamenitá režie vede příběh v strojově vysoké kvalitě bez jediného výkyvu, z vysoka dlabe na ingredience levných protějšků a soustředí se na civilizovanost budujících se vztahů uváděných středoškoláků, hlavně těch romantických, s lehkým nádechem komických situací těch nejdrobnějších absurdit. Postavičky jsou doslova opečovávány až rodičovskou něhou; hlavně, aby se nikomu nezkřivil ani vlásek a pokud jsem někde nacházel výtku, tak to byla totální nekonfliktnost. Vztahy tak prochází minimálními zkouškami odolnosti a největšími nepřátely jsou tak postavy samy sobě a kolik sobě, protějšku a okolí dovolí. Vadí to nicméně pramálo, protože vztah temperamentní a nejisté Kyouko s ledově vyrovnaným Izumim je sladký jak káva s přidanou sklenicí cukru, a i když si Kyouko neodpustí trochu podezřelé žárlivé výpady před neexistujícími Izumiho usurpátory, vzájemný respekt a celkové citlivé budouvání jejich vztahu je radost sledovat. Škoda, že podobně nebyly dotaženy i romance vedlejších kandidátů, kteří na to měli víc než slibný náběh a zasloužily uspokojivé dobarvení; bez nich některé postavy začínaly pozbývat na smyslu. S těžkým přikyvováním hlavy vítám totální absenci otravného fanservisu, které tím tomuto anime jen a jen přidalo na vážnosti, dojemnějším scénám pozornější atmosféru a přitom postavy tím ani trochu nepoztrácely byť drobek šarmu (ta kukadla!). V rámci character designu mi jen překážely barevné kreace na hlavách divočejší něž z KEY vizuálů, přičemž politika "jaké vlasy, takové oči" mi způsobovala zmatek v rozpoznávání několika postav. Zbytek formy od CloverWorks dopadl náramně a i když jsem si OP s ED moc neužil, OST byl malebný. Pochopím, že pro někoho může být Horimiya trochu nudná bez ústředního dua na scéně, některým může chybět emoce spuštěné na plný křik, ale pokud hledáte naplňující, souznivý a plnohodnotný rabukome ze střední školy, jste na správném místě. (09.06.2021)

Horimija je hrozně fajn kousek, který funguje naprosto ve všem, o co se snaží. Funguje to jako romantika, které je tu stejně jako v manze docíleno hlavně díky naprosto skvělou chemií hlavních postav, ale nejen jejich. Ostatním postavám je tu dán dostatek prostoru, abyste si je mohli oblíbit a to i ty z prvního pohledu úplně vedlejší. Funguje to jako komedie, už dlouho jsem se u nějaké romantické komedie nepobavil tolik, jako tady. Vtipy tady jsou tu používány v ideálních intervalech a všechny fungují tak, jak by měly. Když už jen stačí, že se určitá postava ukáže na scéně a já už nezadržím smích, je to opravdu dobře. Funguje to i jako drama, a to hlavně v první polovině, kde se nejvíce probírá historie hlavních hrdinů. Jediná nevýhoda je tady to, že se pravděpodobně nedočkáme další série. Ta první je sice ukončena dost dobře a všechno máme více méně zodpovězeno, ale jelikož manga už končí, rád bych se k těmto postavám rád opět někdy vrátil a klidně sledoval jen takové díly, které by někdo označil za fillery. Silných 8/10. (10.04.2021)

Taková krásná romantická oddechovka ze života. Žádná honba za fanservisem, nějaké velké drama nebo ostýchání se až do samotného konce. Příběh hezky plyne, ukazuje spíše každodenní život než jen ty výjimečné okamžiky a má to nádech humoru. Romantika ale nehraje hlavní roli. Obecně je to spíše zaměřeno na úzkosti a problémy každodenního života. Tohle anime se prostě velice odlišuje od ostatních. Pro mě osobně ale je tenhle počin trochu vylepšením a trochu zhoršením, kdy znám mangu, takže vím, že toho hodně z příběhu přeskočili a vynechali, některé situace neukázaly celé, takže tam chyběl určitý kontext, který by to udělal zajímavější a podtrh trochu více situaci jednotlivých postav nebo co se dělo v určitých scénách. Ten skok na konec ani nevadil, protože příběh v manze začal být v určité fázi skečivotě epizodický, takže to přeskočilo tu nudu. Závěr o sobě je velice povedený, kdy je tam nejedna myšlenka na zamyšlení, zakončení určité etapy a pohled na ty jednotlivé vztahy. Po animační stránce je to celkem pěkné a po hudební to tam sedí, ale není to ničím výjimečným. (05.04.2021)

Svižné anime ze školního prostředí zaměřené na vztahy. Klišé? Známe! Co s nimi uděláme! Sešlapáme na minimum a kloužeme se dál! Anime se jmenuje Horimija, tj. Hori a Mijamura, což jsou naši hlavní hrdinové a tito dva dostanou zákonitě nejvíc prostoru. Tito dva mají známé, přátele, spolužáky, o kterých se také něco dozvíme, ale anime nezachází do zbytečných detailů. Pro někoho mínus, pro mě jednoznačné plus, protože takový je život – ne všechno má svou hloubku a „konečné řešení“. Hlavně díky tomu anime svižně utíká, něžná a reálná romantika se splétá s výbornou situační komedií, do toho máte skvělé postavy, se kterými je radost strávit každý díl. Neříkám, že celých třináct epizod je velký diamant, ale rozhodně za to nejlepší ze středoškolských romanťáren za dlouhou dobu bych to označila. Bavilo mě to, na projektoru to bylo super, byly tam scény, u kterých jsem se smála nahlas, a užívala jsem si, že to Mijamura a Hori táhnou skoro od samého začátku a svůj vztah budují. Občas to od nich sice na můj vkus odběhlo až na moc dlouho a opening a ending nemají co nabídnout, ale jinak perfektní. Silné 4*. (05.04.2021)