Zlaté kapradí

Kamera je skutečně skvělá, hudba působivá, poetická atmosféra skvělá. Alespoň v první polovině. Pak byla vojna a dějově i filmařsky to bylo lepší a zajímavější. Herci výteční. Zvuk mizerný. Ve výsledku mě to ale moc nebavilo, navíc se to (alespoň v mých očích) šíleně táhlo, tu délku bych se vůbec nebál snížit - třeba i o půl hodiny. Černobílá kamera tomu dost přidává, v barvě by tenhle film ztratil kouzlo. Já jsem ho ale i přesto úplně nenašel. Nevěděl jsem vůbec, co od toho čekat, takže zklamání se nedostavilo, ale bohužel ani vyložené nadšení. Zlaté kapradí je prostě průměrný film, který nemám potřebu znovu vidět, a kdybych ho neměl do školy, tak ho neuvidím ani poprvé. 65%, takže se jedná o průměr lepší. Co oceňuji, je to, že se nejedná vyloženě o pohádku a ani ten konec není zcela veselý, což je fajn. (23.02.2021)

Krasne natocena cernobila balada o vojakovi a lesni vile. Co vic si prat... Chadimova je nadherna, a herce jako byl Olmer postrada nase filmova scena dodnes. Ten tyhle postavy umel dokonale. Na druhou stranu pribeh neni odvypraven dostatecne srozumitelne, coz je skoda. Drdovu verzi neznam, ale kdo vubec netusi o co jde, muze si precist Erbenovu zde: http://pohadky-online.com/pohadky/ceske-pohadky/205-zlate-kapradi (20.02.2014)

Pohádky nebyly primárně dětský žánr a na Weissově kapradí to je jasně patrné. Erotické scény jsou velmi otevřené a ukazují toho víc, než mnohé současné filmy pro publikum podle žánrového řazení zralejší, kamera neuhýbá ani před floskulemi typu "byl panovníkem za nedbalost krutě potrestán" a to uškrcení služebníka a cestu uličkou domnělého dezertéra nám naturalisticky ukáže (a my tleskáme, protože po tomhle naše zvrhlé dětské já prahlo už při čtení Drdy), jen to vypíchnutí očí si musíme domyslet. Pokud kdo právě získal dojem, že se jedná o experimentální film perverzního režiséra, který si liboval v překonávání tabu a bariér, můj škodolibý záměr se podařil. Pravdou je, že Zlaté kapradí v této podobě je počinem poetickým, teskně baladickým a přes nemilosrdnou sondu do krajiny lidských slabostí podmanivě půvabným. Člověk tak může s hrdinou v jeho obrácení k pravým hodnotám, jakými láska, čest a věrnost bez pochyb jsou, bez uzardění soucítit, i když se před tím od samého počátku choval jako excelentní hlupák. (05.04.2017)

Herecká dvojice z Ďáblovy pasti, kameraman Markéty Lazarové, ale Vláčil to není... Režisér Jiří Weiss se zde představuje v podobě, v jaké jsem ho doposud neznal, a zase jednou mě překvapil. Sice pro mě osobně Zlaté kapradí úplně nedosahuje sílu Weissových nejlepších filmů, ale další netradiční žánrový experiment, tentokrát v umělecky osobitém provedení klasické pohádky v drsně ponurém, přímo nepohádkovém stylu pouze pro dospělé, se dle mého názoru Weissovi hodně povedl. Vnímal jsem bez diskuze kvalitní záležitost, které nemám co vytknout, diskutabilní může spíše zůstat, kolik vděčných diváků si podobně nezvyklé dílko najde. Temná atmosféra ponurého lesa, s lehce až magickým nádechem mě od začátku silně pohltila. Weiss zde vypráví a buduje napětí v první řadě obrazem, což krásně vyniká v dlouhých mlčenlivých scénách, třeba ty úvodní a závěrečné mě naprosto fascinovaly. To ale žel úplně nemohu říct o samotném pohádkovém příběhu, v jehož doprovodu se mi film kdesi uprostřed chvílemi až trochu táhl a plný počet se nakonec z mé strany nekoná. Přesto velmi zajímavý, osobitý, magický zážitek. 75% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (04.03.2021)

Obrazově nádherný začátek - ten tajemný les, občas až hororově působící (na čemž má nemalou zásluhu hudba), na kterémžto pozadí obvzláště vynikne éterická krása Lesanky. A nemyslím, že by film ztrácel tempo v své turecké části, která má působivé dobrodružné pasáže. Je zde skvělý František Smolík, jako střídmější verze rokokového plukovníka z Fanfána Tulipána, a snad ještě lepší Otomar Krejča v roli krutého tureckého paši. A nad to Dana Smutná, které to jako rozmarné krásné mrše opravdu slušelo. (27.12.2015)