Zajtra je zajtra (E03)

Skvělá výprava, zvuk a kostýmy, charismatičtí herci a permanentní mlžný závoj japonských břehů. Anglického lodivoda Blackthornea, tedy barbara Johna čeká přesun z Ósaky do rybářské vesnice, kde bude podle mistra Toranagy v bezpečí. Sám nadále čelí nepřátelství členů Rady regentů. Blackthorne postupně opouští pošetilost západního „civilizovaného světa“, který si nárokuje daleké území a nutí mu křesťanskou víru, vlastní řád a kulturu. Postupně si tak získá důvěru Toranagy a vstoupí do jeho služeb. A navíc má nově vycvičit zámořský oddíl za použití zbraní ze své lodě. Akce je podstatně víc, bitevní pasáže zvládnou ohromit. Pořád jde nicméně o sérii, která svou rozmáchlostí představuje poměrně těžké sousto. (05.04.2024)

Velka cast skveleho z prvnich dvou dilu byla zadupana do zeme, z drsneho historickeho Japonska jsme se prenesli kamsi k Piratum z Karibiku, ovsem bez humoru. Zustala hloupa heroicka vyprava nedavajici v jednotlivostech zadny smysl. Nicmene serial konecne zacina byt hoden loga Disney v podobe plytkych pribehu stylu Star Wars ci Marvel. (08.03.2024)

Obecně epizoda na čtyři, ale za ten jeden epický moment hrdinství, oddanosti a čestnosti samuraje Buntaró v přístavu, dávám plný počet. Tento úsek jsem si přehrál snad 20x a je tak špičkově nasnímaný a i když tato postava se v seriálu mihla asi tak 3x a nemáte k ní ještě žádný vztah, tak to má neuvěřitelné emoce a gule! (07.03.2024)

Je to adaptace romantizované a dramatický těkající série knih, někde mezi historickým eposem a červenou knihovnou. Takže milovnící Mindhuntera, nebo jiné detailní procedurálky budou pěnit sliny u tlam. Já jsem nad míru nadšen, že i tak pokleslý žánr jako je hystroický román, má svého impozantního zástupce. (05.03.2024)

Hm, tak na rozdíl od prvních dvou epizod, kde jsem neměl prakticky žádnou výhradu, tady bych už nějaké měl. Myslím, že se tady více zjevně projevila ta určitá televiznost a taktéž omezení, vyplývající ze seriálového rozpočtu. Jinde, u menších projektů, by si toho člověk ani nevšiml, ale Šógun nastavil takovou laťku, že když jsem pak v této epizodě viděl ve vícero scénách to divné umělé nasvícení, které značně zvýrazňovalo umělost některých kulis/scén, bylo to trochu nečekané a mrzuté. Ještě horší problém ale nastal při akčních momentech, resp. během ústřední akční sekvence epizody, kdy se stalo to, čeho se bojím vždycky - že tvůrci dostatečně nepromyslí celkový průběh, taktiku, choreografii akční sekvence a ta pak nedává tak úplně smysl. Člověk si to může téměř vždy nějak okecat uměleckou licencí, dramatizací nebo případně dokonce i romantičností (předlohy), ale čekal bych u takto propracovaného, uvěřitelného seriálu přece jen větší důraz na smysluplnou a přesnou dramaturgii. Nicméně přes tyto výhrady je nadále Šógun na poli televize sakra velkým zjevením, ta chemie mezi postavami, drama, neskutečně funkční a gradované napětí mnoha scén, ten pohled na kulturu a mentalitu tehdejšího Japonska... Prostě vše funguje v takové míře, že nechávám plný počet. I když tentokrát je to asi rozmezí 4 a 5. Snad budu další epizodě moct napálit pět hvězd už zas bez váhání. (07.03.2024)