Réžia:
Jiří WeissKamera:
Jan RothHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Ladislav Herbert Struna, Rudolf Deyl ml., Rudolf Široký, J. O. Martin, Marie Nademlejnská, Milica Kolofíková, Josef Maršálek, Eduard Linkers (viac)Obsahy(1)
Film o situácii v česko-nemeckom pohraničí po mníchovskom diktáte. Dramatický príbeh krušnohorského pohraničia sa odohráva na jeseň roku 1938, kedy medzi českým a nemeckým obyvateľstvom začína prichádzať k otvoreným konfliktom, ktoré kruto zasahujú nielen do života národnostne rozdelených susedov, ale aj zmiešaných rodín. S odstúpením pohraničia sa po mníchovskom diktáte mnohí českí obyvatelia malej krušnohorskej dediny nezmierili a bojovali s provokujúcimi henleinovcami... (RTVS)
(viac)Recenzie (93)
Krásne poukázanie na fanatizmus pohraničných Nemcov, film, ktorý varí z ešte čerstvého, je natočený v čase, keď si všetci ešte veľmi dobre pamätali, ako to celé bolo. Lebo po vojne sa 99% Nemcov vyhováralo, že oni s tým nič nemali, oni neboli Hitlerovci, oni sa len prizerali a pod. Pritom všade kde mohli dvíhali pravice a u nás tak Henleinovi v Sudetoch robila drvivá väčšina. Aj vzhľadom na to bola denacifikácia samotného Nemecka veľmi ťažká a u našich pohraničných oblastí to bolo ešte ťažšie. Našťastie to vyriešili Benešove dekréty, jedna z mála vecí, ktoré tento prezident urobil naozaj dobre. ()
Uloupená hranice byla mezi námi kluky kultovní už v době, kdy jsem chodil na základní školu. Na svou dobu dobře civilně natočeno, i po technické stránce je to s ohledem na dobu vzniku zdařilý film (akční scény např. jsou natočeny podstatně lépe, než v posledním dílu Četnických humoresek). P.S. Co prospívá nebo neprospívá česko německým vztahům neřeším, nemám pocit, že my jsme ti, kteří by měli vycházet někomu vstříc. A aplikovat morálku 21. století od "teplého krbu a plného talíře" na dobu vzniku dva roky po válce, na lidi, kteří to opravdu zažili a prožili, také nemám zapotřebí. Naopak bych rád řekl Němcům, kterým zase narůstá hřebínek a drzost, a jejich českým novým kolaborantům táhněte do říše. ()
Veľmi dobre zachytené stupňujúce sa napätie v česko- nemeckom pohraničí. Vtedy to iba začínalo iskriť, pretože dovtedy nikomu nevadilo s kým sedí pri pive a odrazu som ja Nemec a ty Čech...Poteší absencia propagandy, je fajn, že komunisti vzhľad na rok výroby ešte nemali vplyv. Poteší atmosféra i akčné scény a režisér si zaslúži pochvalu , že dal priestor práve vzniku tohto napätia v pohraničí. 80%. ()
"Dobří lidi to nakonec vyhrajou. Dobří lidi jsou všude." Nevím, nakolik měli autoři tohoto filmu v úmyslu nějak více akcentovat toto humanistické poselství. Film je totiž jinak celkově založen na zobrazení konfliktu mezi zlými Němci a dobrými Čechy. Konflikt se přitom odehrává i přímo uvnitř smíšených česko-německých rodin (syn německého otce versus dcera české matky). Přesto to pojetí není tak černobílé a tendenční jako v některých pozdějších filmech s touto tématikou, které vznikly po únoru 1948. Na filmu určitě zajme výborná režie Jiřího Weisse, kterému se především podařilo skvěle vykreslit tehdejší dramatickou dobovou atmosféru. Vykouzlil ale i několik zajímavých detailů (zejména detail podobizny T.G: Masaryka na poštovní známce). ()
Jasně, že podoba poválečného odsunu Němců byla sporná (zvlášť zvěrsta tzv.divokého odsunu z května-července 1945), ale položili si zdejší chytráci šermující zkreslováním historie otázku, proč se na Uloupenou hranici mají dodneška problém podívat skorodevadesátníci? Protože je to pro ně pořád živé a situace na spoustě míst podobně vskutku vypadala. Můj děda mobilizoval a znám jeho vyprávění. Zavádějící je asi poznámka o příchodu ruské pomoci, a když zfanatizovaný ordner střílí do sympatické postavy závodčího s výkřikem: "Ty česká svině!", vzájemným česko- německým vztahům to neprospívá, ale to nic nemění na tom, že film je to výborně natočený a v mnoha ohledech věrohodný. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (7)
- Režisér Weiss dostal za film kromě honoráře i bronzovou medaili města Prahy, 300 amerických cigaret, kilo čokolády a 5 kilo pomerančů. (raininface)
- Natáčelo se v obci Kalek (M.B)
- Film se natáčel pod pracovním názvem Dny zrady, který později použili tvůrci pro první část známé válečné trilogie Otakara Vávry. (Karlos80)
Reklama