Romeo, Julie a tma

V rámci dvoch dní som si opätovne pozrel dva filmy z obdobia heydrichiády. Včera Vyšší princip a dnes Romeo, Julie a tma. Okrem obdobia majú spoločného Ivana Mistríka aj Františka Smolíka. Napriek tomu, povedané slovami Vlastu Buriana - nejní to k přirovnání. Zatiaľ čo Vyšší princip je po všetkých stránkach dokonalý film nepodliehajúci účinkom času, Romeo, Julie a tma považujem iba za mierne nadpriemerný film, ktorý sa viac o niečo snaží, než to dosahuje. Predovšetkým Dana Smutná na mňa pôsobila veľmi nevierohodne, atmosféra bola vybičovaná iba vonkajšími udalosťami a poetické vložky čpeli falošnosťou. O kladoch sa nemusím zmieňovať, opísali ich už ostatní komentátori. (17.10.2012)

Film s hlubokou myšlenkou a dobrým hereckým obsazením, ale k dokonalosti mi tam ještě něco scházelo... Jinak oceňuji skvělý herecký výkon Ivana Mistríka v roli Pavla, zato role Hanky (v literárním originále Ester) byla obsazena katastrofálně, tato "herečka" prostě neumí mluvit ani hrát. A je silně nesympatická, což by neměla být, když hraje nebohou židovku. (24.03.2010)

Romeo, Julie a strach, tak by som to nazval. Aj v takej atmosfére strachu sa dá pomáhať a dokonca aj tancovať a usmievať sa. Len si nemuseli Romeo s Júliou tak dlho vykať, naviac to boli mladí ľudia, takže ma to nejako rušilo. Ak v tom bol nejaký zámer, tak pardôn. Inak by sa za to ani Shakespeare hanbiť nemusel' aj s naivitou hlavných hrdinov, tragikou príbehu a napätím. Zaujímavé sú zvuky filmu, buď je ticho bez hudby, alebo keď sú na scéne fašisti, tak je hluk neskutočný a to najhoršie zlo v dome reprezentuje malý psík svojím nepríjemným štekotom. –––– Dneska je všechno prozatím. –––– Co dneska užijem, to máme. Třeba tu zítra nebudem. (04.09.2014)

Len málokto z nás si vie predstaviť všetky tie hrôzy, ktoré so sebou priniesla nešťastná heydrichiáda. Gabčík a Kubiš vykonali veľkú vec, za ktorú však bolo treba zaplatiť veľkú daň. Strach vyjsť na ulicu, každý deň hlásenia o popravách, hlad, bieda, zúfalstvo a všade samý kolaborant. V takom prostredí sa narodila láska dvoch zaľúbencov podľa Otčenáškovej novely. Dielo, ktorého emotívnu stránku prehlbuje do očí bijúci kontrast, kde na jednej strane stojí niečo tak nevinné a naivné ako láska dvoch mladých ľudí, ktorí ešte ani nevyšli zo školských lavíc a na strane druhej tu je všetko to hrozivé, čo si len dokážeme predstaviť pod pojmom fašizmus. Preto už od začiatku snímku diváka gniavi nepríjemný pocit tušenia zlého konca, hlavne keď k tomu prirátame neskutočne smutno-uveriteľný výkon Dany Smutnej. Tento výborný film s protivojnovou tématikou môžem len odporučiť. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (22.09.2015)

Je vždy poněkud nefér srovnávat film a jeho literární předlohu. Jan Otčenášek je starosvětský autor, který do své novely zakomponoval některé zajímavé moderní stylové postupy (např. občasné promluvy vypravěče ve druhé osobě). Jiří Weiss natočil také starosvětskou adaptaci. Tentokrát bez jakékoli modernizace. Je sympatické, že nevyrobil doslovnou adaptaci, ale zpracoval nový scénář, na nemž se sám autor knihy podílel. Nicméně, můj dojem je, že film nepatrně zploštil původní předlohu a to nejen po stránce stylové (tam je to pochopitelné). Bohdanová je jako domovní nacistická megera mnohem silnějším záporákem, ale síla původního kolaboranta spočívala právě v nejednoznačnosti jeho motivací. Weiss také okleštil erotický podtón vztahu Pavla a Hanky (resp. Ester v knize). Také je škoda, že se ve filmu neobjevily snové sekvence knihy, které jsou pro zfilmování jako stvořené. Záměna Pavlova otce za matku je poněkud zbytečná, ale nevadí. Naopak plusem je Pavlův dědeček v podání Františka Smolíka. Ten je za stále remcajícího tovaryšského pomocníka více než dobrou náhradou. Výsledkem je dobrý film s výborným obsazením (Mistrík i Smutná jsou skvělí), nicméně co do síly prožitku například na Vyšší princip nemá. (13.06.2010)