Dracula

Možno je chyba v tom, že som pred Draculom videl už zopár Stockerových adaptácií, takže som príbeh poznal, možno v tom, že som od Browninga po Freaks očakával podobne šokantný horor, ale určite je problém v Lugosim, pretože jeho sympatický výraz tváre vo mne nedokázal evokovať ani zďaleka takú hrôzu, ako Max Schreck, alebo nalíčený Gary Oldman. Postavy rozprávajú pomaly, výrazne a značne pateticky, takže je film výborným študijným materiálom pre mierne pokročilých angličtinárov. Pre mňa bol študijným materiálom v rámci filmového vzdelania. Ničím viac sa stať nedokázal. Občas som mal pri niektorých patetických scénach pocit, že sa z rohu vyrútia bratia Marxovci na bicykloch a začnú si z toho všetkého robiť poriadnu srandu. (15.12.2012)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. (08.09.2014)

První oficiální ztvárnění Drákuly na filmovém plátně se podařilo až Američanům. A ačkoliv měli po ruce hvězdu světového formátu, Belu Lugosi, nedokázali mě ničím jiným zaujmout. Fakt je, že příběh se inovuje a blíží originálu, ale když vezmu v potaz, že je vše tak nudné a nezáživné, nedokážu si představit, že právě tohle má být počátek hororu. Takřka o deset let starší Upír Nosferatu je daleko strašidelnější a originálnější než tento pokus stvořit něco lepšího než dokázali Němci. Fakt je, že Bela Lugosi se snaží a opravdu mu to jde. Právě scény s ním jsou to nejlepší, co tento film může nabídnout, a to je po pravdě veliká škoda, protože počet scén s ním je zapeklitě málo. A to je Bela Lugosi nejlepší Dracula vůbec, s čímž rozhodně souhlasím, i s tim, že ho nikdy nikdo nedokáže předejít, jenže když je ve filmu, ve kterém se divák těší jenom na něj a trpí nad filmem takřka celou stopáž jenom aby viděl jeho obličej, slyšel jeho hlas, zřejmě je něco špatně. (10.10.2007)

Dracula z roku 1931 je tím typem filmu, kolem kterého se vytvoří obrovské haló a jeden pak od něj očekává něco, co ten film snad ani nemůže nabídnout. Přesto má tato klasická verze svoje kouzlo a to samozřejmě hlavně díky ústřední postavě, Bela Lugosi vypadá přesně tak, jak bych si upírského hraběte představoval. Co mi tam naopak docela zásadně chybělo, byla absolutní absence ikonických upírských tesáků. A ještě musím vyzdvihnout jednu věc- promo plakáty, tomuto já říkám umění, krása. (04.05.2014)

Škoda, že nedostaly více prostoru Draculovy konkubíny, scény s nimi se blížily naprosté dokonalosti. Té pak dosáhl díky démonickému Belovi Lugosimu sám Dracula a ani nemusel povytahovat špičáky. První a formálně vynikající filmové zpracování Stokerova slavného románu kazí jen poněkud větší porce naivity, co do zpracování obsahu. Jinými slovy chyběl mi potřebný tah na branku zúročený v rámci možností hrůzyplným finále, zde to byla jen překvapivě odfláknutá hrůza a za ni hvězdu dolů. (16.11.2018)