Rok nebezpečného života

Vangelis sa nás zase snaží presvedčiť, že vďaka jeho skladbe sa pozeráme na niečo viac, ako na romantickú drámu v exotickom prostredí na pozadí nejakého politického prevratu. Rok nie je žiadna vážna politická dráma, i keď sa občas nevyhýba drsným záberom na hromadné popravy, hlavne je to ale nostalgická záležitosť 80tych rokov, keď takéto filmy fičali a viem si predstaviť, že ak bol vtedy vysielaný tento film v našej tv, bol to šláger v sledovanosti. Gibson s odhalenou mužnou hruďou, ktorej Sigourney nemá šancu odolať, ale herecký prím tu hrá niekto iný. Mne to k celkovej spokojnosti stačilo, ale na taký Salvador tento film rozhodne v žiadnom smere nemá. Body navyše má u mňa film aj v tom, že som o udalostiach v Indonézii nevedel, takže bol z historického hľadiska pre mňa poučný. Nič nie je čiernobiele, ako nám ukazujú médiá a chudáci miestni si museli vyberať medzi troma veľkými zlami, zatiaľ čo my máme to šťastie, že volíme stále medzi vačším a menším zlom. (18.09.2013)

Rok nebezpečného života měl dobré herce. Mladý Mel Gibson vysloveně exceloval. Jenže celou dobu jsem z toho filmu měl takový zvláštní pocit, jako že se něco zvrhne a film nakonec ukáže to pravé Indonéské inferno. S parťákem Enšpíglem jsme na to čekali celý film a já v posledních asi patnácti minutách usnul. Když jsem se k filmu ale zpětně vrátil a zbytek dokoukl, pořád doufajíc v to, že se to nějak zvrhne, byl jsem v šoku. Nezvrhlo. Tak na mě tenhle film nakonec zapůsobil dost negativně, jelikož se jedná o, na první pohled, velice atraktivní drama z originálního prostředí, kterého se člověk také dvakrát tolik nedočká, a nakonec ani nedokáže ničím zaujmout a vlastně celou dobu jenom nudí. No, škoda… (18.09.2012)

Filmy zřejmě nejslavnějšího austrálského režiséra Petera Weira patří k těm, na které si vždy rád udělám čas a náladu. Poznávání exotického prostředí očima postavy příchozího cizince bývá Weirovým častým schématem, tentokrát se tak děje s náhledem do moderních dějin Indonésie v příběhu novináře uprostřed vzrůstající a záhy již rozpoutavé válečné hrozby. Neskutečně zajímavý děj s poutavou atmosférou kombinuje v sobě více motivů a linií včetně milostné romance, vnitřního boje novinářů v honbě za materiály a záležitostech ohledně jejich zveřejnění, přidává i jakousi mystickou legendu o loutkách a posvátné hře stínů... rozvíjí osud tří různorodých postav, z nichž domorodý trpasličí novinář se zálibou ve vedení složek dýchá zvláštně tajuplnou aurou a Jill v podání krásné mladé Sigourney Weaver dodává filmu i jistý půvab... přesto jakoby Roku nebezpečného života stále cosi scházelo. Nemůžu říct, že by mě zklamal, ale s výjimkou několika scén ke konci (zejména strastiplné cesty na letiště) jakoby se Weir navzdory tématu bál ho gradovat do vyloženě silné výpovědě a zůstal raději u toho zajímavého a poutavého náhledu. Což je možná navzdory všem kladům trochu škoda. Taneční scény s dobovými šlágry v pozadí sice dodají víc odlehčené atmosféry, ale měl jsem pocit, že filmu spíše škodí mírným narušením napětí. [75%] (25.12.2022)

Psychologicky hutný a atmosfericky podařený snímek z Indonesie z doby mezi Sukarnem a Suhartem. Weirův podmanivý styl dodává filmu zvláštní mysteriozní nádech, z čehož těží i herci, kteří podávají výborné výkony. Hodně zvláštní je pak role Lindy Hunt - její Billy Kwan působí velmi hodnověrně a kouzelně a Linda byla po zásluze zatím jako jediná žena oceněna Oscarem za ztvárnění mužské postavy. Vytkl bych snad jen přílišnou idealizaci indoneského komunistického hnutí a nedůslednosti v reáliích - snímek byl točen na Filipínách, a proto se tu až příliš často namísto javánštiny ozývá filipínština. (01.09.2006)

Tomuto filmu jsem se podvědomě trošku vyhýbal, protože mě bylo jasné, že na mě bude čekat romantika. Hodně mě překvapila volba Lindy Hunt v mužské roli, že se jedná o ženu se tvůrcům nepovedlo zcela zakrýt. Mel Gibson předvádí velmi zajímavý výkon. V příštích Weirových filmech ho ovšem nahradí Harrison Ford. 60% (07.09.2020)