Sucho

Dve roviny, dva zločiny a všetko sa navzájom krásne prepletie. Tempo síce pomalšie, ale mne vyhovovalo, pre nudu tu nie je žiadny priestor a záujem diváka je veľmi dobre udržiavaný postupným odhaľovaním častí skladačky. Žiadne thrillerove inferno sa síce nekoná, ale aj takéto prevedenie v malom môže niekoho zaujať. Mňa teda zaujalo. (07.04.2021)

Sucho je atmosférická kriminálka, která toho ovšem krom oné působivé atmosféry nepřináší příliš jiného zajímavého, či fungujícího, a to se o tu atmosféru ještě navíc spíš postaralo prostředí australského, extrémním suchem sužovaného, venkova, než samotní tvůrci. Zápletku bych každopádně nechtěl úplně zatracovat, respektive až do závěrečné pointy mě poměrně úspěšně držela v jemném nádechu napětí a očekávání, a to i navzdory jejímu vskutku více než vlažnému tempu, jenže když pak došlo na ono rozhřešení, kdo to byl a co se stalo, měl jsem pocit, kulantně řečeno, zklamání, otevřeně řečeno, pořádného nasrání, jelikož to působilo tak strašně nenápaditě, hloupě a nudně, že vše dosavadní tím dostalo pořádně na frak a můj výsledný dojem tím byl nekompromisně a nečekaně znehodnocen. Z mnoha a mnoha variant viníka a důvodu jeho činu mi zkrátka zde zvolená pointa připadla jako vrcholná blamáž, a dokonce mi až přišlo, že se tvůrci při psaní scénáře jakoby najednou dostali do slepé uličky, a tak to prostě na někoho ledabyle hodili a nazdar. Každopádně filmu chybí ale i emoce a napětí, což vzhledem k obsahu určitě též není dobře, a co se postav týče, ty lze považovat za docela výrazné, a to i díky slušnému castingu, jenže i s nimi je tu nakládáno dost lajdácky a jen stěží si tak lze ke komukoliv z nich najít nějaké bližší sympatie. Sucho tak prostě sice není úplná mizérie, a nabízí pár silnějších momentů, nicméně musím zopakovat, pointa je zde natolik nepovedenou záležitostí, že minimálně kvůli kriminální zápletce nemá určitě cenu s tímto filmem ztrácet čas, a tak ho lze doporučit tedy snad jen milovníkům suchého australského prostředí, případně Erica Bana. (25.09.2022)

Návrat do rodného městečka je hodně nosné téma. Ti největší (nejen filmoví) vypravěči to ví velmi dobře. Například takový Stephen King na tom (mistrovsky) postavil velkou část své spisovatelské dráhy. „Sucho“ je dalším zástupcem tohoto (možná by se dalo i říci) subžánru „Návratu domů“. Zástupcem, kde expozice probíhá podle zavedených pravidel: dávná láska, nevyřešená tragédie a klíč k dospělosti. Všechny tyto ingredience jsou pak postupně rozváděny až k potřebné katarzi, která umožní, aby spodní proudy lidských vášní byly po několika desetiletích konečně vyvrhnuty na povrch. Na stránkách knihy to zřejmě fungovalo daleko lépe – nicméně v podobě filmu nemá ten příběh možnost nabídnout něco nového. A tak se jenom se pomalu vleče, aniž bychom investovali do postav tolik potřebné emoce, které nám pak umožní prožít tíženou katarzi zároveň s nimi. Ale chápu, jednalo se o australský (i mezinárodní) bestseller, a ten museli Australané jako správní patrioti zfilmovat. Každý národ by zřejmě udělal to samé. Jsem přesvědčen o tom, že každý příběh stojí za vyprávění (a každý si najde svého posluchače), ale ne každý je určen k tomu, aby byl vyprávěn více než jen jedním médiem. (24.01.2022)

Udalosti minulosti vysušené podobne ako krajina navôkol. Nik už ani poriadne nepamätá dážď. Hrozia ničivé požiare. Z minulosti ostali spomienky, trpké ako blen. Zo závlah špinavá úžitková, už použitá voda. No aj tou treba šetriť. Krajinu trápi sucho a nájazdy večne sa množiacich králikov. Do tohto raja s vysušeným jazerom detstva prichádza muž na pohreb kamoša, jeho manželky a syna, zavraždených jediný deň. Podozrenie z rozšírenej rodinnej vraždy a samovraždy padá na zastreleného otca, mužovho kamaráta z detstva. Kedysi s ním a dvomi dievčatami tvorili nerozlučnú štvoricu, chodievajúcu do skál na jazerom, kúpať sa do jazera, do školy, či loviť premnožených králikov, aby nežrali úrodu. Dnes je všetko inak. Zo štvorice už žije len dvojica, a ani tá nevie nájsť spoločnú reč. Jazero je, ako som už písal vyššie, bez vody. No a vzťahy v malom mestečku sú na bode mrazu, určované lžami včerajšími aj dnešnými.  Pozvoľne, no nie nude blízke tempo plynutia postupne vyplavuje na povrch osoby, fakty, súvislosti riešenia. Fajné, na kosť vysušené austrálske krimi kino. (20.04.2022)

Hodnotím dost příznivě, protože dobrých detektivek je málo a tahle dobrá je. Mluví se tam málo, ale neřekl bych, že děj plyne pomalu. Prostě to na nás nekřičí, jak vyšetřování pokračuje. Nic mi nepřipadlo pitomé. --- Vždycky když vidím film z Austrálie, tak se nestačím divit, jak klidně se tam Australané pohybují, když tam přece na každém kroku číhá smečka smrtelně jedovatých hadů! (24.02.2022)