Poslední vlna

Zručně natočené a se silnou mysteriózní atmosférou, ale tááákhle natahované. Nudě jsem se opravdu nedokázal ubránit, zvlášť když je jen velmi málo témat, která mě zajímají méně než australští Aboriginálové... Člověk, který mě v profilu filmu Dotek Medusy na Poslední vlnu nalákal slovy "je to podobné a ještě o chlup lepší", musí být blázen. (08.05.2009)

Weir je v tomto filme plný nápadov. Vidno, že sa jednalo o niečo, čo chcel natočiť. Dôraz na atmosféru a jej neustále menenie funguje bezchybne. Problém mám s príbehom. Ten je miestami veľmi nekonzistentný. Motivácia postavy je síce podmienená jeho snami, ale to ako sa správa v určitých momentoch mi prišlo trošku zvláštne. Rovnako aj vzťah medzi Aborigénmi. Čim sme sa viac približovali k pravde, tým viac mi prišla celá tá mystifikácia ohľadom prípadu zbytočná. Koncom sa to pre mňa rozpadlo. Samotné vyústenie je síce logické ale rozhodne k nemu nemala viesť taká strastiplná cesta. Kedysi by sa mi to možno páčilo. Teraz to už nestačí. Jeden z tých filmov, ktoré bohužiaľ zostarli. Chamberlain je tu ale dosť v pohode. (19.03.2021)

1. Živly: Už neporoučíme větru ani dešti, ale jsme rádi, když přírodní živly spolupracují. Někdy se ovšem chce nějaký živel prosadit na úkor ostatních, a pak tu máme hurikány, zemětřesení nebo tsunami (podle australských domorodců třetí). 2. Sny: Kdysi jsme snům rozuměli, pak se nám přestaly zdát, nyní se vracejí, ale už jim nerozumíme. 3. Mystika: Život bez mystiky, je jakoby bez šťávy, protože jen mystika dokáže propojit celý život (a snad i co bylo před ním a co bude po něm). Mystika ale může být maligní (černá) nebo benigní (bílá). Ta první může končit pádem do nevědomí (neurózy a psychózy), ta druhá může z nevědomí čerpat (a dovést člověka k duchovnímu klidu, což je beze sporu synonymum největšího štěstí)... Peter Weir pozoruhodně kombinuje tyto tři prvky na pozadí rozpadu původní australské kmenové kultury a jejích zákonů (decentralizovanou osou je zarputilost obhájců názoru, že nemůže existovat ve městech, protože - jinak řečeno - by město nebylo civilizované)... Voda dovede být hrozná, ale nepodceňujme ani ten vítr. (30.01.2016)

Další Weirův atmosférický zážitek, který sice na Piknik na Hanging Rock nemá, ale mrazí z něj dost a člověk se u toho fakt bojí. Funguje vše, kamera, hudba, herecké výkony a to vše tvoří tu skvělou atmosféru. Ovšem, musíte se do toho dostat, jinak se budete nudit. Ale upřímně, já tohle podivné mysteriózno rád. A několik část mě naprosto dostalo, třeba začátek byl dost psycho. Jediný problém je v tom, že tohle prostě nemůžu doporučit každému, jelikož se do toho musíte dostat a pak už atmosféra působí sama, jinak se asi budete nudit. Já se ale nenudil snad ani chvíli a dávám plný počet. Ty jo, já to o procento zvedl. (12.04.2018)

Ocenění: Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films - Saturn ´80 (USA): Nominace na ceny za nejlepší fantasy film a pro nejlepšího režiséra (Peter Weir)............ MFF v Sitges ´82 (Španělsko): Cena pro nejlepšího herce (Richard Chamberlain). Scénář : Peter Weir, Tony Morphett, Petru Popescu. Kamera : Russell Boyd. Hudba : Charles Wain. (25.04.2011)