Zelená karta
Green Card
Green Card
Green Card
Réžia:
Peter WeirScenár:
Peter WeirKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Gérard Depardieu, Andie MacDowell, Bebe Neuwirth, Robert Prosky, Jessie Keosian, Ethan Phillips, Lois Smith, Ronald Guttman, Ann Wedgeworth, John Spencer (viac)Obsahy(1)
Francouzský emigrant George Faure potřebuje zelenou kartu, tedy povolení k práci a pobytu, newyorská vegetariánka Bronte touží po obrovském střešním bytě se skleníkem. Řešení je prosté - Georgovi by k dosažení cíle stačila domorodá manželka, Bronte jakýkoliv manžel - majitel domu totiž pronajme byt jen manželskému páru. S pomocí společného přítele stráví tedy hodinku na úřadech, odloží prstýnky a všichni jsou spokojeni. Ovšem všeho do času. Ostražitost imigračního úřadu nespí, podobná manželství nejsou pro něj ničím novým a snaživí úředníci začínají klást všetečné otázky. Bronte si musí Gergeho nastěhovat domů a oba mají právě jen víkend na to, aby si vytvořili zdání společného života, snímky ze svatební cesty a dovolených, aby se důkladně poznali a byli schopni projít sítem zkoušek na úřadech. Soužití nesourodého páru s sebou ale přináší řadu komplikací - Bronte je abstinentka, nekuřačka a vegetariánka, kráska zabalená do svých předsudků stejně neprodyšně, jako do svého kytičkovaného pyžama. Pěstuje výzkumné byliny, sází po městě stromy. Naproti tomu George, profesí hudebník, nese zřetelně rysy jak svého povolání, tak své národnosti. Je veselý, nepořádný, lehkomyslný, kouří, kde ho napadne, miluje maso, víno a život jako takový. Zdá se, že spojení těchto dvou lidí může přinést jen katastrofu, ale zdání často klame... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (268)
7/10 ()
... tenhle film mne dycinky dostane, obdivuju scénu, jak hraje na klavír ... ()
I po těch letech je to velice příjemná podívaná, a to zrovna tyhle lovestory nevyhledávám. Nenápadně, leč vkusně a zručně natočený film, který táhnou oba ústřední představitelé. Těm role sedly naprosto dokonale a patří v jejich filmografii k těm nejzdařilejším. Když připočteme tradičně skvělou Zimmerovu hudbu, která i tady opravdu "hraje" a Weirovu přesnou režii, je z toho zábavný a milý film, který nestárne. ()
Žádné velké nadšení. No, když to člověk poprvé zkoukne 30 let po natočení, můžou se vyskytnout i nedostatku typu oblečení apod. Závěrečný hepyš, hlavně ta líbačka je trochu schematičko. Nicméně nelituji toho, že jsem se odhodlal pustit si to, už kvůli usměvavé, křehké, milé Andie MacDowel. Ta je úplně perfektní v mém oblíbeném filmu 4 svatby a 1 pohřeb. Je to tak 65%. ()
Velmi milá a půvabná milostná komedie, výborně zahraná s šarmem jakoby z klasických divadelních činoher, jejich břitkých dialogů s přeřeknutími, náhlými "nahodile logickými" zvraty v plynutí děje, k tomu okouzlující exteriéry New Yorku, výhledy na Central park a celkové nezapomenutelné panorama "Big Apple". A šťastné, byť elegantně nedotažené zakončení. Krásná věc každým okamžikem, a i když je to jen už mnohokrát v mnoha variantách převařená zápletka, tady je nově uchopena a výsledkem je zdařilá komedie. ()
Herecký konzert Gerarda... Nic víc psát nebudu ani nechci.... To normálně rom. komedie moc nemusím, ale ZK mě dostala, a nestydím se to přiznat :) ()
Jak je to se Zelenou kartou? Všechno je v pořádku – protagonisté jsou antagonističtí, nádherně si odporují, George (Gerard Depardieu) je syrový samorost, Brontë (Andie MacDowellová) kultivovaná až... běda. Vzali se stejně jako pan Louka a Nataša v Koljovi, a i jim začnou dělat úřady problémy. Konfrontace jejich protichůdných světů jsou úsměvné až vtipné, vývoj jejich vztahu od těžce napnuté shovívavosti k náklonosti dokáže zaujmout, jen jedinou věc jsem nepochopil – když se úředník ptal George na značku Brontëina pleťového krému, proč mu na to George neodpověděl: „Nevím, nestarám se o kosmetiku. Ukažte mi chlapa, který by znal značku kosmetiky své ženy. Třeba vy? Tak vidíte.“ Ovšem to by se nemohl George tak hloupě prořeknout, nepodstoupil by deportaci a nedošlo by k vášnivým polibkům před očima úředníků, jež museli mít znepokojivé dojmy z této scény (a dobře jim tak). Pokud bych hledal u Zelené karty nějakou slabinu, zřejmě bych připomněl, že film stojí hlavně a především s Gerardem a Andie, bez nich by to bylo poněkud divné a mnoho diváků by si to nezískalo. 75% ()