Bez strachu

Panika ve vzduchu, vyděšené výrazy a pak se kovový stroj doslova zaboří do kukuřičného pole. Umírá mnoho lidí, včetně dětí. Uvnitř letadla je jeden muž, který svým přístupem uklidňuje ostatní, aby vzápětí nejednomu přeživšímu pomohl ven z hořícího pekla. Drama o tom, kterak zkušenost z blízkosti smrti ovlivní několik životů. Architekt Max přežil pád letadla, jeho rodina k němu marně hledá cestu, on svůj čas věnuje jiné oběti havárie – mladé ženě, která přišla o dvouletého syna. A svůj osud začne vnímat tak trochu jinak – třeba si občas zatancuje na okraji střechy. Výsledek má zajímavý myšlenkový potenciál, výtečné herce a na režisérské sesli australský klenot Petera Weira, který měl nicméně dohlédnout na dynamičtější pojetí a kratší stopáž. Závěr patří hudbě, kameře a Jeffu Bridgesovi. Weir už měl jistější momenty, na čtyři hvězdy se ale nakonec se svým týmem vysápal. (01.02.2015)

Max Klein přežije pád letadla a to bez viditelných zranění, ovšem sandál mu to rozhodí velmi slušně. Jeho chování se stává pro všechny blízké nepochopitelné až děsivé, adrenalinové hrátky jsou totiž na denním pořádku, že i cvokař z něj má zamotanou kedlubnu. Každopádně se jedná o zajímavý kousek s výborným Jeffem Bridgesem a za ten jahodový nášup přihazuji čtvrtou hvězdu. (03.06.2017)

Solidny film o teme vyrovnania sa s posttraumatickým syndromom. Herci hraju slusne. Je tu prekvapivo dost znamych xichtov. Najviac exceluje Bridges v hlavnej ulohe. Mna paradoxne najviac bavil Tom Hulce ako chamtivy pravnik. Ale vzhladom na taku zavaznu temu som cakal silnejsi emocialny zazitok. Proste ma to nejak minulo. No a naviac to ma fakt pomale tempo, takze som sa miestami aj nudil. Weir ma na konte ovela lepsie filmy, ale aj tento stoji za jedno pozretie. Mozno prave vam sadne. 6/10 (20.11.2016)

Mám rád, když režiséři mají svůj autorský rukopis, má ho nejen Ingmar Bergman, ale ovšem i Peter Weir. Přitom není dobré považovat jejich filmy za pouhé variace jednoho tématu. Přitom záleží hlavně na divákovi, které "podání" mu sedne více a které méně... Z jiné strany: jako kluk jsem po železném žebříku (nejspíš už tam není) vylezl na polorozbořenou věž lipnického hradu s tím, že se na horní plošině (2 x 2 m?) postavím. Zmožený strachem jsem vylezl nahoru, ale postavit se jsem už nedokázal... Peter Weir se snaží zobrazoval přechodové vztahy bytí a nebytí, života a smrti. Přitom předem není známo, kam tato situace směřuje, do čeho se vyvine. Jaké to jsou okovy, které nás poutají k životu. (24.04.2018)

Že já blbec uvěřil že by mě Peter Weir mohl zklamat. Sice to nějaký čas z mého pohledu rozhodně nevypadalo na nějakou grandiózní podívanou, ale dechberoucí závěr dává hodně nekompromisně najevo, že si divák tenhle film zcela jistě zapamatuje. Jeff Bridges předvádí jen to na co jsme u něj zvyklí, takže extratřídu. Milovníkům silných konců určitě doporučuju. 75% PS: Škoda přestřelené stopáže, nůžky by některým scénám rozhodně neškodily. (23.06.2014)