Rozprávka o putovaní

Obrovská škoda, že jsem tenhle kousek neviděl ještě jako malý, myslím, že bych na něj jen tak nezapomněl... Ne, že bych na něj zapomněl teď, přece jenom je snímek neuvěřitelně působivý, se skvělou hudbou, chvílemi lehce hororovou atmosférou a neuvěřitelně odhodlanou hlavní hrdinkou, ale přece jenom jako na pětiletého, by na mě snímek zapůsobil ještě víc... (03.11.2012)

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)

Tohle je pohádka, jak má být . Žádná selanka z cukrové vaty, ale drsný horor bez jednoznačného potrestání zla a odměnění dobra. Přes lehkou naději v závěru si dívka zároveň bolestně uvědomí, že během putování ztratila mnohem víc, než na konci pouti našla. ___ Pohádky vždy bývaly temný sen o našich utajených touhách a všudypřítomném zlu. A tahle je jedna z nejlepších, které to dokázaly i na filmovém plátně. A po několika ukázkách z youtube dodnes ---- bez ohledu na chatrné triky ---- mrazí hereckými výkony, líbezně smutnou hudbou a příběhem.___OBSAHUJE KOUSEK DĚJE. Scénu, kdy Orlando začne vesele tančit v lese, aby uklidnil divku poté, co unikli z morem zasaženého města a uprostřed legračního tance a smichu padne umírající k zemi - tak to je dodnes pro mě jedna z nejsilnějších filmových scén. Oddaná láska mezi ním a dívkou je o to drásavější, že je nenaplněná a vlastně i nenaplnitelná. Jediné, co je jim /ne/přáno je, když si dívka v lese lehne na místo vypálené po jeho těle. Už není kam snad výš nebo hlouběji jít. v lásce, která nedostala šanci na projevení se. ____A pro toho, kdo se nebojí ruštiny, je tu: http://victu.clan.su/news/2009-03-28-6424 (17.07.2011)

Temně laděný příběh s krásnou hudbou Alfreda Šnitkeho a hudba je to opravdu skvostná. …Putování má sice v názvu „pohádka“, ale klasickou pohádkou se nazvat nedá. A protože jsou pohádky mezinárodní, lze poznat jisté znaky H. CH. Andersena i styl Jakubiskova a Herzova nekonvenční pojetí. Ovšem realizované sovětským režisérem Aleksandrem Mittou, který …putování vtiskl tradiční ruskou poetiku. A i když trikově možná neodpovídá době vzniku, tak drak stále vyvolává hrůzu a paní Mor děsí i dnes. Orlando si jako zneuznaný filosof a obstojný konkurent Leonarda da Vinciho sympatie zaslouží a křehká Marta udivuje svým odhodláním… i nalezený May nakonec dospěje. A proto znovu a znovu zatoužím letět na křídlech fantazie. (08.09.2011)

Celkom fajn rozprávka s relatívne originálnym dejom, ktorý má dve samostatné línie - jednak samotné putovanie s cieľom nájsť strateného bračeka, jednak bolesť bračeka v prítomnosti zlata, na ktorú si neskôr zvyká, rovnako ako si človek zvyká závislosť. Rozprávka má atmosféru, kvalitnú výpravu a občas sa vydarili aj triky. Záver atypicky na rozprávku depresívnejší, čo nie je vôbec na škodu. Škoda len, že je rozprávka relatívne uvrieskaná a hlavná hrdinka je taká blbá hysterická a nesympatická bloncka, ktorá na rozdiel od svojeho brata - div sa svete - nestarne. (31.12.2023)