Proti všem

Tak pokud si Otakar Vávra šetřil prostředky na obrovskou výpravu při bojích u Tábora a na Vítkově, zde se to povedlo téměř dokonale. Role možná až okatě přihrané, téměř až pohádkově, ale odpustím za tu velkolepost a nedívím se už, že si na to dnes nechce nikdo troufnout..jak tenkrát dopadla Bathory za ty peníze? 75% (15.06.2018)

Třetí díl epopeje O. Vávry o husitském revolučním hnutí vznikal ještě za období pozdního stalinismu, ale objevuje se v něm odvážná myšlenka. Radikální hnutí adamitů - pikhartů vedlo společně s rozpory mezi tábority a pražany k rozštěpení husitského hnutí, které bylo předzvěstí jeho konce. Vávra tu ukazuje, jak nebezpeční jsou fanatičtí vůdci, kteří dokáží strhnout část lidu na svoji stranu. Zvlášť osobnost Kánišova je zde zobrazena velmi pozoruhodně. Člověk by řekl, že se historie českého národa neustále točí v bludném kruhu krásných myšlenek a špatných konců (1948, 1989) a že z pravdy nakonec zbývá jenom blebleble... Vávra byl klasik velkých scén jako by namalovaných generací Národního divadla, ale někdy se jeho bojové scény utápějí střízlivým okem v dosti nepravděpodobnou melu. Proto zaostávají za myšlenkovou osou díla, kterou jsem naznačil. Opět škála vynikajících herců, ovšem pro obsazení třetího dílu opět Vávrovi chyběly nové tváře, a tak je tu Vojta, Lukavský, Krejča, Voska, Matulová (hle, co se stalo z královny Johanky!) zase v novém obsazení. Jinak mě zaujala Jana Rybářová v postavě mladičké novicky. Z jejího projevu (již i ve Stříbrném větru) jako bych četl její nešťastný konec... (25.06.2014)

A do třetice velkofilm, kde je krásně zdůrazňována nutnost kolektivismu a to vše s národním vlastenectvím, kdy se země musí bránit útokům celé katolické Evropy. Zajímavé je pro mě třenice mezi husitskými, kdy kněží Jan Bydlinský (Miroslav Doležal) a Petr Kániš (Václav Voska) volají po sexuální revoluci, protože trpí neustálým chtíčem a zlobou, že nemohou volně souložit a vládnout ostatním. Tábor je sice ukazován jako město, kde je rovnoprávnost, ale je to jen iluze, neboť stále vládnou ti, co vládli i předtím a pracují ti, co vždy pracovali. Ale je jiná možnost? Neboť pokud stále bude hnacím motorem moc a bohatství (a může se říkat, že kolektivní), tak to vždy tak bude. A kdo je lepší a kdo horší? Cizáčtí katolíci, kteří jsou zde ukazováni, jako vrazi žen a dětí, nebo husité, kteří z pomsty zaživa upalují katolické kněze, tak i souvěrce z bludného poblouznění? A krvavá cesta? I když snad nejdříve vznikla z nutnosti obrany, se nakonec mění v silu útočnou, která chce ostatní spasit a tím hubí sama sebe. Jedinou cestou by snad byla cesta vzděláním, ale je toho nějaký národ schopen? Aby mu pojmy jako moc a hamižnost a závist byli cizí? Jan Žiška (Zdeněk Štěpánek) už mě moc nepotěšil po herecké stránce, spíše zde vystupuje jako rázný, ale velmi moudrý předseda osvíceného kolektivu. Zajímavé postavy: Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar), který neváhá zmlátit svou dceru hlásající pomatené bludy, probošt (Bedřich Karen), bojácný, ale stále přesvědčený o vítězství křižáků, samozřejmě Zikmund (skvělý Jan Pivec), svérázní kněží Bydlinský a Kániš, pyroman Šimon (Jaroslav Vojta), který se po příchodu do Tábora nestačil divit, že musí stále na někoho dřít a manekýn Oldřich z Rožmberka (Václav Špidla). Film je ukončen úchvatným vítězství husitů v bitvě na Vítkově. Z pochopitelných důvodů, ani Jirásek, ani Vávra nepokračovali v dalších osudech husitů. Oba z vlasteneckých důvodů, Vávra navíc také z ideologických. Nemohlo být zobrazen postupný rozkol, úpadek a nevraživost prvních komunistů na světě (i když prvním komunistou byl Ježíš, jehož pokračovateli byli husité). Stejně je zajímavá netolerance jedněch k druhým a ospravedlňování, že ti druzí jsou kacíři, protože si myslí něco jiného. Skutečnost je zkrátka frustrující. (13.03.2010)

Na dobu vzniku skutečně výborně zvládnuté velkorysé dílo, které sice nezapře poplatnost době, schématické a zjednodušující vidění a učebnicovost dialogů, ale nechápu, proč to vyčítat právě Vávrovi/Jiráskovi, zatímco jinde (statečná Melova srdeční příhoda například) tomu tleskat. Navíc na tom opravdu nevidím nic, za co by kdokoli z tvůrců musel zpytovat svědomí. Štěpánek je výborný, Vávra prokazuje své vskutku světové schopnosti režírovat velké scény a nechybí ani zajímavé okamžiky a rozpory mezi samotnými husity (adamité apod.). "KŘIŽÁCI BĚŽÍ." (17.03.2010)

Majestátne. Síce zneužité komunistami, koľko sa len dalo, ale tak husiti im svojou rovnostárskou spoločnosťou prišli vhod. Keď niekto nazve tento film ideologickou sračkou, v tom prípade nechápe ideológiu Táboritov. Zatemnenému mozgu ale ťažko vysvetliť, v každom prípade v rámci trilógie slušné zavŕšenie a platí to, čo aj u predšlých častí - na rok 1956 to je veľké dielo aj vizuálne. (24.07.2022)