Osvobození Prahy

Při komponování posledního dílu své druhé velké trilogie Vávrův nerovný souboj s komunistickou normalizační cenzurou podlehl a prohrál. Řada, spíše desítky problematických scén, není výsledkem jeho filmařského umu, ale soudobého "pojetí" historiografie, která byla mnohem spíše ideologickým diktátem příslušných útvarů ÚV KSČ, zejména Müllerova oddělení. Spolupůsobení KGB je spíše jistotou než dohadem. Naznačuje to např. velmi svérázné přecenění partyzánských aktivit spolu s fatálním pominutím velitelství Bartoš generála Kutlvašra nebo doceněním byť kontroverzního působení vlasovovských jednotek ROA. Za těchto okolností, Vávrou neovlivnitelných, tradiční přednosti jeho metody se v zmatečné kaši a tříšti filmového materiálu mění ve svůj opak a problematizují nejen umění, ale filmařské řemeslo samo. Ne však ve všem a určitě ne zcela. Život - nejen film - je vždy uměním možného. Nepopiratelný patos Českého květnového povstání, pokračovatele zářijové mobilizace 1938, však tento závěrečný díl nejen nezkresluje, ale naopak nanejvýš výstižně tlumočí. Je nutné upozornit na ještě jeden faktografický vlom normalizace: pominutí předních osobností České národní rady Josefa Smrkovského a kapitána Jaromíra Nechanského, který vedl její vojenskou komisi a vlastně poněkud nekonvenčně i České květnové povstání. (25.08.2007)

Až na ten šoufl poslední větu z filmu, jsem se poměrně bavil a líbilo se mi ztvárnění. Ale opět tu vidím že Vávra má slabí vkus na herce, takovouhle pakáž kde jen sehnal?? Nicméně film je zase roztahaný, je sice fajn že Vávra chce ukázat detaily ale proč takhle? Proč tam dává půl hodinový rozhovory pak pár scén které stojí zato a pak zase kecy? No nic i když tu vidím asi nejmenší hodnocení(43%) tak já dávám krásný čistý 3*. (19.11.2010)

Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... (11.03.2007)

A do třetice uvědomělý hraný rádobydokument, který je poplatný své době. Největšími hrdiny jsou komunisté, kteří jako jediný organizují a vykonávají odboj proti Německým okupantům a se Sovětským Svazem na věčné časy. Dialogy jsou zase spíše komunistickými uvědomělými hesly než normální mluva. Film se zabývá posledními dny dubna a prvními dny května roku 1945. Takže nám ukazuje pád Berlína a přípravu Adolfa (Gunnar Möller) k sebevraždě, když konečně pochopil, že je vše ztraceno. Rozpoutání povstání v Praze za režie hrdiných komunistických funkcionářů. Zvlášť vyniká doktor Vacek (Vladimír Šmeral), který "vše" vymyslel a rozhlasový moderátor (Vladimír Brabec), který stále vysílal prosbu k záchraně rozhlasu, i když už to měli Češi obsazené. Němci se samozřejmě chovali jako ta největší zvěř, i když generál Schömer (Günter Naumann) měl největší starost, jak ze země co nejrychleji a nejtišeji zmizet z dosahu Rudé armády. Zase se ukazuje, že vše mohlo být mnohem rychlejší, ale díky mocenským ambicím Sovětského Svazu a následného překroucení událostí a heroizování komunistů, se tak nestalo. Ale alespoň komunisté mohli "začít" s povstáním proti zbytkům Němců, na dohled museli být Rusové pod vedením dua Koněv (Sergej Poležajev) - Rybalko (Dmitrij Franko), co kdyby se Němci chtěli moc bránit. O povstání, ke kterému se přidávali snad všichni a s takovým nadšením, když předtím většinou pochlebovali, považuji za pokrytectví. Navíc pokud se vyzdvihuje jeho hrdinnost poté, co už Berlín padl. Česká exilová vláda a buržoazie v Čechách je samozřejmě ztvárněna v nelichotivých barvách, kteří touží jen po majetku a po moci. Po tom samém toužili i komunisté a proto rozehráli tuto šílenou hru, na jejímž konci konečně vylezl ze skrýše Klement Gottwald (Bohuš Pastorek), aby všchnu hrdinnou slávu strhl na stranu svojí a jeho strany. Je uzavřen cyklus rodiny Horáků, kdy Karel (Jiří Krampol) říká svým rodičům, že Standa (Vítězslav Jandák) se vrátí jako hrdina, i když se jen poflakoval po Praze s flintou, kterou ani neuměl nabýt. Jen nechápu jednu věc, když je komunismus tak skvělý pro lidi a komunisté jsou samí správní chlapi, proč není komunismus stále? (17.03.2010)

První část filmu byla doslova odporná. Z filmu jsem měl pocit, že jediný kdo bojoval proti fašounům byli komunisti, ostatní se buď báli a nebo pro autory zřejmě neexistovali. Je to naprostá neúcta ke všem lidem kdo v Praze při povstání padli a neměli stranickou legitku. Ve Dnech zrady a Sokolovu se Vávra i přes jasný nádech propagandy alespoň snažil držil tématu, ale Osvobození Prahy nakonec propaganda z velké míry bohužel pohltila. Samozřejmě i tady najdeme velmi kvalitní filmařské momenty, boj v pražských uliích nemá chybu, tanky v Pařízský, na Vinohradský, přestřelky taky dobrý, to všechno jo, jen je opravdu škoda, že tohle všechno semlela tehdejší doba dohromady spolu s rudým vnímaním historických událostí. (26.04.2010)