Réžia:
Otakar VávraScenár:
Otakar VávraKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Lída Baarová, Gustav Nezval, Ladislav Pešek, Jiří Steimar, Jiřina Šejbalová, Rudolf Deyl ml., Karel Černý, Alon Kassuk, Jana Konůpková, Karel Hradilák (viac)Obsahy(1)
Romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. V roce 1940 měly premiéru čtyři filmy režiséra Otakara Vávry - v lednu Dívka v modrém, v srpnu Pacientka dr. Hegla a v říjnu Pohádka máje a Maskovaná milenka. Všechny tyto filmy byly na svou dobu nadprůměrné... Maskovaná milenka byla pokusem o český velkofilm kosmopolitního ražení. Předlohou se stala novela Honoré de Balzaca. Jde o romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. Na velkolepé podívané, kterou chtěl Otakar Vávra oslnit diváka, se podílel i kameraman Ferdinand Pečenka, náročné stavby v barrandovském studiu navrhl a postavil architekt Jan Zázvorka - oba získali Národní cenu v roce 1941. Hlavní role vytvořili Lída Baarová a Gustav Nezval, dále si zde zahrál Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová a Jiří Steimar. I když film nedosáhl plnokrevnosti literární předlohy, podařilo se dokázat, že česká kinematografie je i v protektorátních poměrech schopna vytvořit dílo, schopné mezinárodní soutěže. A to v oněch podmínkách nebylo nijak málo... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (44)
Grandiózní milostný dýchánek magnetizujících garderób. Záhadná cizinka v krajkách a prachových peřinkách. S přáním jediným, cituplným, rafinovaně pochopitelným. Zažehla kouzlo, které září tisíci svícemi, jako plynové lampy do noční ztichlé krajiny. Šlechticem dvoření, rytířem odhodlaným hledáním, v tváři hluboce uhrančivým, švarným nápadníkem bez škrabošky, leč s popraškem tajemství, Gustava Nezvala, nazvala bych. ()
Je to sice limonáda, ale bohužel ne ta lehká, sladká a plná bublinek. Otevírá ji sice úžasně dynamická scéna karnevalu a tajemný románek, který se při ní rozpoutá, je také zajímavý, jenže ouvej - ve druhé půli začne být film nudný, postava Lídy Baarové se snad až zprotiví a divák mnohdy nestačí žasnout, jak naivní červená knihovna se z toho stala. Škoda. ()
Příjemná romance podle Balzaca. Vávra byl už tehdy formálně docela jinde oproti svým kolegům. Baarová a Nezval hrají skvěle a první půle je skutečně znamenitá. Pak už bohužel poněkud začnou docházet baterky a snímek se začne všelijak natahovat. Maskovaná milenka mě však nejvíce zaujala jako silné podobenství tragického osudu Lídy Baarové a jejího vztahu ke dvěma zásadním mužům, a to Gustavu Frohlichovi a Josephu Goebbelsovi. ()
Kostýmní sladká romance. Škádlivá, s dobou trýznění, sladkým opojením a všeobecným uspokojením. Výpravná a kameramanská stránka filmu je nadprůměrná. A jsou tam i technické lahůdky, jimiž jsem byl velice příjemně překvapen a nadšen. U sladkého příběhu může někdo zamačkávat slzičky, objevující se samovolně v koutcích. A to je také účel. Baronka Lenka Rossetti (Lída Baarová) je předobrazem emancipované feministky. Poznamenaná životní zkušeností a obdařená finanční a existencionální jistotou, používá muže pouze k dosažení svých vlastních plánů a cílů. Kapitán kavalerie Leon z Costy (zajímavý Gustav Nezval) se snaží odstranit svou osamělost. Je přitahován tajemnem, neznámem a nevědomím. Skutečnost je nahrazena představou, která se stává postupem času tíživější a nesnesitelnější. Z krásného snu se stává noční můra. Jeho snahy o odpor narážejí na jeho citlivou duši romantického snílka. Vynikající postavou je Leonův sluha Ferdinand (skvělý Ladislav Pešek). Kárá, hubuje, povaluje se, a přesto je oddaným zaměstnancem zamilovaného blázna. Z dalších rolí: důvěrnice baronky Lenky Evženie, hraběnka Angely (Jiřina Šejbalová), zamilovaná Lenčina komorná (Božena Šustrová), a plod pragmatického tahu, chtíče a lásky Leonka (Jana Konůpková). Film má výjimečné momenty a plní to, co má: zabaví. ()
Na této adaptaci se mi hlavně líbila úvodní scéna z maškarního plesu, ta byla zinscenována a nasnímána dokonale (plus ještě výkon balerin v čele s J. Nikolskou!). Problematické se mi zdá obsazení L. Baarové, na roli nestačila (typově podobná Marie Glázrová by byla určitě lepší), Gustav Nezval byl výraznější, jen škoda, že už v té době nebyl starší Vladimír Ráž, ten by byl dokonalý (zajímavý by byl i Karel Höger). Představitelé menších rolí - J. Šejbalová, R. Deyl st. a Jiří Stemar jsou typově ( a intonačně vybaveně) přesní. ()
Galéria (2)
Fotka © Lucernafilm
Zaujímavosti (10)
- Filmovou dcerku Lídy Baarové, Janu Konůpkovou, objevil a doporučil režiséru Vávrovi František Kreuzmann. Byla to její jediná role, v roce 1969 z politických důvodů emigrovala, dnes žije v Kanadě. (kosticka7)
- Majiteľ Lucernafilmu Miloš Havel dal na snímku značné finančné prostriedky, takže pre nádherné toalety sa zohnali krásne látky a čipky. Mnohé kostýmy boli dovezené z Viedne. Exteriéry sa filmovali v záhrade Petschkovy vily Pod Kaštany. Renesančný nábytok do filmu zapožičal zo svojho zámku v južných Čechách šľachtic Thurn-Taxis. (Raccoon.city)
- Lída Baarová (Lenka) odmietla točiť na posteli, ktorú pôvodne vybrali do dekorácie z barrandovských skladov. Herečka využila kontakty s predstaviteľmi nemeckej moci a bez rozpakov si pre filmovanie vybrala vhodné lôžko v skladoch s ukradnutým nábytkom židovských rodín poslaných do koncentrákov. Keď sa išlo vyberať, viezla sa autom ozdobeným vlajočkami SS. (Raccoon.city)
Reklama