Krakatit

Světoznámý přepis stejnojméného románu, brilantně převedeného na filmové plátno. K mimořádnému úspěchu tohoto vesměs fantastického snímku nepřispěl jen výtečný emocionálně tvůrčí (exaktní) vědec Ing. Prokop v podání Karla Högera nebo působivá Srnkova hudba. Ve filmu se dynamicky střídají a mění obrazy jednotlivých prostředí a prolínají se výjevy z reality se snovými a horečnatými představami hlavního hrdiny. Ústředím dramaturgickým principem adaptace je tedy kontrast představ a skutečností. Zároveň film posloužil jako vzorný předobraz k propagaci míru, ve své době aktuálně varoval před nebezpečím zneužití ničivé síly ukryté v hmotě. Televizemi neprávem opomíjený titul a já jsem rád za jeho znovuuvedení. (12.05.2006)

Nie som odborník českej dobovej kinematografie, ale mám pocit, že prvky, ktoré použil v tomto filme Otakar Vávra, boli v tunajších končinách priekopnícke. Za prvé sa jedná o vážne sci-fi, čiže žáner, ktorý je u nás zriedkavejší ako šafrán. Nehovoriac o prvej polovici storočia. Za druhé Vávra príbeh orámoval a v priebehu rozprávania začíname vďaka halucinogénnym obrazom tušiť, že nás režisér ťahá za nohu. Po vyzradení pointy zistíme, že sme sledovali úplne iný žáner, ako sci-fi. Trochu zamrzí naivita chovania hlavnej postavy, tá je ale vykompenzovaná onou pointou, ktorá ju postaví do iného svetla. Vávra sa zrejme inšpiroval vizuálom Metropolisu a spôsobom rozprávania v Kabinete dr. Caligariho. (20.10.2012)

Vavrovi se skvostne povedlo navodit atmosferu, pomalu to vypada, jako by z Krakatitu cerpal Kurosawa ve snimku Ziji ve strachu:-)! Capek jen ukazal, jak moc nadcasovy ve sve dobe byl a jak se toto tema stalo aktualnim po 2. svetove valce. Misty se mi ale zdalo, ze film ubira na tempu. Vynikajici kamera, genialni Karel Hoger a nadherna Florence Marly ( skoda jen, ze u nas toho moc nestihla ) a jiz zminena atmosfera vsak dela z filmu skutecny mysteriozni zazitek. (16.11.2008)

Literární i filmové zpracování patří již ke klasice. Navíc je ohromné, že i po šedesáti letech má film stále co říci o reálné hrozbě zbraní, které lidstvo stále vyvíjí a přitom právě tyto nové a stále strašnější zbraně vedou k lidstvo do záhuby. Oproti literární předloze je film sice slabší, neboť Karel Čapek velmi důkladně a krásně vyjádřil vnitřní rozervanost hlavního hrdiny, což se na plátno přenést podařilo jen z části, ale i tak jde o kvalitní podívanou. Karel Höger excelentně zahrál roli Ing. Prokopa. (17.11.2008)

Vynález, který se stal katem svého stvořitele. Buď paralyzována myšlenka, buď setnuta ruka, buď polita tekutým železem hruď nepovolané osoby, která zmocnit se chtěla „patentu“ Ing. Prokopa. Vyplenit zem, strach a paniku vyvolat, lidstvo do války zahnat, k bídě přivést, ve zkáze svět utopit. Varovně příkladný překlad snu a nemocí ochromené pravdy. Mír ať není omráčen, ať neomdlévá v horečkách, ať v bdělém stavu zachován zůstává po generace. (12.09.2016)