Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (246)
Film nudí až to prudí, klasika jedna vyčpělá. Proč? Důvody jsou nabíledni - příjemné napětí ze začátku vystřídá strašné přehrávání, naivita a (až nechtěně komický) patos. K tomu rozvláčnost a zmateně vyprávěný příběh. Dobře to už vystihli RobRoy, Superpero, Kulmon nebo jitrnic, jen tomu nedali patřičné 2*, ale uctivé 3*. Čili nadhodnotili, jako mnozí zde. ()
Vávrovy filmy vždy souzní s epochou, v níž byly vytvořeny, ale přinejmenším několik z nich v několika (!) epochách dějin českého filmu patří k těm, které to pro svou epochu typické nejen kvalitativně završují, nýbrž z ní i vyčnívají. Krakatit (jehož předlohu jsem četl na gymplu a prakticky nic si z ní nepamatuju) je jedním z nich. Asi nejlepší na tomto filmu jsou dvě jeho úzce spolupracující charakteristiky, totiž halucinační atmosféra a zásadní nevyjasněnost, jakýže skutečnostní status má v "realitě" filmu jeho děj, resp. jednotlivé složky děje a jejich vzájemný poměr, nevyjasněnost tím pozoruhodnější, že ji neruší ani výslovné úvodní návěstí. A samozřejmě ikonický Höger. ()
Vlastně je zajímavější, jak byl tento film natočen, než o čem je. Čapkův sci-fi román byl pojat jako psychologické drama natočené podle ve 40. letech aktuálních postupů žánru filmu-noir. To (společně se zasazením do fantazie horečného snu) dělá film nadčasovějším, než všechny ostatní filmové aktualizace románu. Ostatně hlavní femme fatale má i francouzské jméno, to už mohlo být těžko stylovější. ()
Tak pro samotný závěr filmu by bylo 5* málo. Něco tak emotivního jsem dlouho nezažil. Bohužel ta střední část filmu je příliš roztahaná a stále o tom samém. Nevím, jak je na tom kniha, protože ta mé pozornosti zatím úspěšně unikala. Snová atmosféra filmu je naprosto úžasná a dokonale temná. Karel Höger i ostatní naprosto excelují. Myšlenkovitě je dílo úžasné, ale za to jistě může předloha génia své doby. Otakar Vávra může být na své dílo jistě hrdý. Já však nemohu dát více než 3*, i když konec byl opravdu síla. ()
Předem chci říci, že jsem vůbec nevěděl o existenci tohoto filmu a že jsem knihu nečetl (po zhlédnutí asi budu muset), proto mi některé detaily bohužel unikaly, avšak jednoznačnost Čapkova poselství jsem si snad vyložil správně. Náhoda mi přihrála tento film do cesty a já se tak stal divákem něčeho, co v takto rané fáze české kinematografie nemá obdoby. Krásně paranoidní a hororové drama s vynikajícím Högerem a strašidelným a uhrančivým Plachým společně s hrůzostrašnou hudbou a psychedelickými prvky si hrálo s mými pocity a já se stával minutu od minuty zmatenějším. Z filmového hlediska je to neskutečně moderní a vyspělé dílo, které oplývá nadčasovostí, ostatně i jako Čapkova kniha, nezapomenutelnou atmosférou a celkovou profesionalitou zpracování, která je na české poměry až neuvěřitelná. Tento Krakatit, který vznikl v jistě nelehkých podmínkách a hlavně době, by dnes nikdo takhle brilantně nenatočil. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (28)
- Prvý povojnový československý fantastický film. (Raccoon.city)
- Režisér Vávra zvládal počas natáčania Krakatitu pracovať aj na svojom filme Predtucha. Pre oba filmy mali byť natočené exteriérové zadné projekcie vo Švajčiarsku, k tomu ale nedošlo. (Raccoon.city)
- Režisér Otakar Vávra pristúpil k nezvyčajnej štylizácii a nechal väčšinu exteriérových scén postaviť v ateliéroch. S pomocou kameramana Václava Hanuša preukázal tiež vizuálnu vynaliezavosť a do epizódnych rolí aristokratických vládcov Balttina obsadil príslušníkov ruskej rodiny Romanovcov. (Raccoon.city)
Reklama